HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Antarktida: ledová plavba po jednom z nejméně probádaných míst na zemi

Antarktida: ledová plavba po jednom z nejméně probádaných míst na zemi

Obrovské plovoucí ledovce, hory a útesy zvedající se z moře, velryby, nebojácní tučňáci, lvouni a tuleni, vědecké polární stanice i historické základny polárních objevitelů – to vše vytváří neskutečnou atmosféru, kterou můžete zažít jenom na „Sedmém kontinentu“.

Návštěva křehkého ekosystému vám také poskytne přímou konfrontaci s tématy globálních změn klimatu nebo ochrany velryb – cesta na Antarktidu tak představuje unikátní zážitek a poučení zároveň.

Když 27. ledna 1820 mořeplavec Fabian Gottlieb von Bellingshausenspatřil jako první člověk břehy Antarktidy, ukončil tím stovky let dlouhé hledání jižního superkontinentu. Kvůli ledovému krunýři obklopujícímu pobřeží ale trvalo ještě dalších 75 let, než na jižní pevninu poprvé vstoupila lidská noha.

Dnes, po více než sto letech, představuje Antarktida stále jednu z nejméně probádaných oblastí a jedno z posledních míst na zemi, kde najdete skutečně panenskou přírodu zcela prostou lidské civilizace. Je to kontinent superlativů – nejenom nejstudenější, ale také největrnější, nejsušší a s nejvyšší průměrnou nadmořskou výškou.

Poslední kontinent, kam v historii vstoupil člověk, byl posledním kontinentem, který lákal k návštěvě i mne. Vydal jsem se na Antarktidu na palubě speciálně upravené lodi. Vezli jsme s sebou i nafukovací čluny Zodiac, mořské kajaky a spacáky do arktických teplot.

Ushuaia: cesta začíná na konci světa

Cestu na Antarktidu můžete zahájit na Novém Zélandu, v Austrálii nebo v Jižní Africe, naprostá většina lodí však vyplouvá z argentinského města Ushuaia, v Ohňové zemi. Hlavní výhodou tohoto přístavu je relativní blízkost Antarktidy – plavba přes Drakeovu úžinu k Antarktickému poloostrovu odtud trvá v průměru „jen“ dva dny.

Ushuaia se také pyšní přívlastkem „Fin del Mundo“, což ve španělštině znamená „konec světa“. Skutečně – při pohledu na mapu zjistíte, že tady obrazně končí jihoamerická pevnina a dál se rozprostírá jen ledový Jižní oceán.

Město Ushuaia a jeho okolí je populární destinací nejenom pro návštěvníky Antarktidy. Najdeme tady nádherné a pusté hory s ledovci, jezery a vždy zelenými stromy „lenga“, národní parky nebo divoké mořské pobřeží. Kdo se chystá na plavbu, měl by si tedy vyhradit nejméně dva dny na prozkoumání města i jeho okolí.

Přes obávaný Drakeův průliv

Naše loď zvedá kotvu a po zhruba čtyřech hodinách plavby v poklidném průlivu Beagle Channel otáčíme na jih, do často rozbouřených vod Drakeova průlivu. Před námi je nyní téměř tisíc kilometrů široký průliv oddělující Jižní Ameriku od Antarktidy, nejširší průliv světa a místo nahánějící strach všem námořníkům. Časté bouře zde nejsou výjimkou a cesta k Antarktidě tak může být vykoupena mořskou nemocí.

Zdánlivě nudné dva dny ale přinášejí zajímavé zážitky a utečou „jako voda“. Na palubě pozoruji spoustu ptactva, mezi jinými dvoumetrové albatrosy a buřňáky. Druhý den proplouváme tzv. „Antarktickou konvergencí“ – jakousi hranicí mezi Atlantikem a studenými vodami Jižního oceánu, a už jsme na geografickém území Antarktidy! Komfortní plavbu zpestřují přednášky ohistorii objevování Antarktidy, současných vědeckých polárních programech nebo o přírodních unikátech Antarktidy.

Jižní Shetlandy: konečně země!

Třetí den navečer se objevují první ostrovy, Jižní Shetlandy. Souostroví tvoří řetězec ostrovů, od kterých je Antarktický poloostrov vzdálen ještě asi sto kilometrů. Jižní Shetlandy patří mezi oblíbené zastávky většiny expedic, kotví se většinou u ostrovů Half Moon a Deception Island, který je aktivní sopkou. Na Shetlandech nás čeká první vylodění na pevninu ve člunech Zodiac. Vylodění se odehrává v blízkosti kolonií tučňáků, kteří jsou zvědaví, a často tak není vůbec jasné, kdo si koho vlastně přišel prohlédnout.

Jdu sněhem k nedaleké kolonii tučňáků uzdičkových. Drobně sněží a tučňáci zodpovědně sedí na vejcích. Tu a tam některý přináší oblázek na vyspravení hnízda nebo se vydá do moře nalovit si něco k snědku. Opodál ležící tuleň Weddellův si z fotografujících návštěvníků také pranic nedělá. Zjišťuji, že teleobjektiv není potřeba a fotím obrovského ploutvonožce širokoúhlým sklem ze dvou metrů. Absence plachosti antarktických zvířat umocňuje zážitek ze setkání s nimi na maximum.

Pobyt na souši podléhá přísným regulacím

Na pevninu smí vstoupit po důkladném omytí podrážek v desinfekčním roztoku maximálně sto osob najednou, nesmí se tu nic jíst a pít ani odskočit na záchod. To vše kvůli křehkému ekosystému Antarktidy a jako prevence před zavlečením cizích druhů rostlin. Jakmile se ocitnete na souši, máte pokaždé přibližně tři hodiny na průzkum pobřeží a okolí. Můžete pozorovat a fotit zvířata, vystoupat na přilehlý kopec nebo se jen tak oddávat absolutnímu tichu. Zajímavým zpestřením jsou návštěvy polárních stanic – většinou velmi přátelský personál vám umožní nahlédnout pod pokličku života polárníka, můžete koupit unikátní suvenýry, prohlédnout si malé muzeum a někde dokonce i poslat pohled!

Počasí je během antarktického léta v oblasti Antarktického poloostrova překvapivě mírné a příjemné. Teploty se pohybují kolem nuly a mohou vystoupat až ke 14 °C. Prší tu minimálně, spíše zasněží a výjimkou nejsou řady slunečných dní. Většinu léta panují dlouhé dny, kdy v noci nenastává úplná tma. Sezona trvá od konce října do března, každé období je skvělé pro návštěvu a přitom trochu jiné. V říjnu a listopadu můžete pozorovat množství plovoucího ledu a tučňáky, jak se páří a stavějí si hnízda. V prosinci a lednu si pak užijete dlouhých dnů skvělých pro fotografování, připlouvají velryby a klubou se první mláďata tučňáků. V únoru a březnu se dny rychle zkracují, ale můžete nejlépe pozorovat velryby a lachtany, zatímco tučňáci už pomalu opouštějí kolonie.

Každá plavební společnost a její loď vytváří svou individuální atmosféru, což je dáno nejen trasou plavby (většinou 11–12 dnů), možnostmi doplňkového programu, ale také kvalitou posádky, velikostí lodě nebo celkovým nastavením komfortu expedice. Kromě pobytu na pevnině, fotografování zvířat a plaveb ve člunech Zodiac nabízejí některé antarktické expedice paletu dalších aktivit. Většinou jsou to plavby na mořských kajacích, výlety na sněžnicích, horské výstupy, lyžování, ledové lezení, potápění, táboření (přespání na pevnině) nebo fotografický workshop. Delší plavby trvají většinou 18–20 dní a zahrnují do itineráře ostrovy Jižní Georgie, Jižní Orkneje a Falklandy – hlavním bonusem jsou obrovské kolonie tučňáků královských.

Pádlování mezi krami a táboření s tučňáky

Jeden z vrcholných dnů naší plavby přichází v zátoce zvané Paradise Bay. Nad labyrintem zátok a ostrůvků trčí kilometr vysoké útesy, do moře padají splazy ledovců a na hladině plují kry nejrůznějších tvarů. Dopoledne vystoupáme v malé skupině po ledovci v mačkách navázáni na lano až na vyhlídku, odkud naše loď vypadá mezi ledovými horami jako malá hračka. Odpoledne vyrážíme na mořských kajacích prozkoumávat zátoky na opačné straně Paradise Bay. Cestou rozrážím plovoucí kry, fotím lenošící tuleně i zvědavé tučňáky.

Jednoho večera vyrážíme tábořit na pevninu. Každý fasuje vak se třemi spacáky, žďárského pytlem a dvěma karimatkami. Takovou izolaci by nám Amundsen rozhodně záviděl. A dokonce i tučňáci, kteří s námi bivakují ve stejné zátoce, zvědavostí nevydrželi a přišli se podívat na ty podivné bytosti zachumlané v balíku izolačních materiálů.

Lemaire Channel: setkání s velrybami

Jsme na 65. stupni jižní šířky, sluníčko tu zapadá jen na pár hodin a obloha je i o půlnoci temně modrá. U ostrova Peterman Island dosahuje většina lodí nejjižnějšího bodu plavby. Po pěti dnech strávených u pobřeží Antarktického poloostrova kapitán otáčí loď a vydáváme se zpět na sever. Proplouváme jednou z nejkrásnějších scenérií celé Antarktidy, kterou je úzký průliv Lemaire Channel mezi ostrovem BoothGrahamovou zemí. Strmé, kilometr vysoké útesy tu vystupují z moře plného plovoucích ledovců na obou stranách průlivu.

Chladný Jižní oceán je bohatý na živiny, a proto tu najdeme také největší mořské savce, velryby. Tisíce kytovců se sem stahují na krátké antarktické léto, aby hodovali na hojnosti krilu a dalších mořských „dobrotách“. Velryby vidíme v podstatě každý den, ale na závěr naší plavby máme štěstí a k naší lodi připlouvá hejno asi osmi keporkaků. Desetimetroví kytovci hravě proplouvají mezi sebou, vystřikují gejzíry vody a ukazují nám ocasní ploutve. Tohle představení, které udělalo symbolickou tečku za mojí plavbou, určitě dlouho nezapomenu!

polarní cesty

Jan Hocek je fotograf a majitel cestovní kanceláře VIP Holiday která se specializuje na cesty na míru a zajišťuje mimo jiné také plavbu na Antarktidu s aktivním programem (www.polarnicesty.cz). Miluje polární i tropické oblasti a plavby na moři, má kapitánské zkoušky a zajišťuje plavby na plachetnicích po celém světě. Je autorem fotografických knih „Nejhezčí túry světa“ a „Nejhezčí místa světa“.
Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE KAM PŘÍŠTĚ?

Časopis TRAVEL LIFE je časopisem jen o cestování. Vychází čtyřikrát ročně a je určený pro náročné cestovatele. Tvořen je autentickými texty a autorskými fotografiemi známých cestovatelů, reportérů a fotografů. Mapuje vždy 12 destinací a jejich unikátní místa a zážitky, přináší praktické tipy co vidět a zažít. Obsahem časopisu je kultura, příroda, odpočinek poznávání.

Předplaťte si časopis TRAVEL LIFE na rok za 129,- Kč.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: