Adamova hora: Posvátné místo mnoha jmen, na něž přilétají umřít motýli

Adamova hora: Posvátné místo mnoha jmen, na něž přilétají umřít motýli

Na pozadí kopců se rýsuje ostrý stín. Je to stín hory, na níž přišel otisknout své chodidlo Buddha, Kršna, Alláh i Adam. Téměř pět tisíc schodů vede na Adam’s Peak, nejposvátnější horu Srí Lanky.

Netroufnu si tipnout, kolik je na světě horských vrcholů, které mají tolik názvů jako nejposvátnější hora Srí Lanky Adam´s Peak, měřící 2243 metrů. Dříve, než začneme zdolávat časný ranní výstup a šlapat téměř pěti tisícovku schodů na vrchol špice končící až někde v nebi, vraťme se k názvům.

Adam´s Peak, Sri Pada (Svatá stopa), Adamův štít nebo dokonce Samanalakanda (Motýlí hora). Pokud bychom chtěli rozebrat kterýkoli z názvů, každý najde své opodstatnění. Posvátnou šlépěj, 1,8 metrů dlouhou, na vrcholku hory také najdete a každé ze čtyř náboženství, které se na Srí Lance zabydlelo, si svoji legendu, o tomto záhadném otisku vysvětluje po svém. Buddhisté říkají, že otištěné chodidlo ve skále je Buddhovo, hinduisté, zase Kršovo, muslimové věří, že stopa je Alláhova a konečně křesťané se domnívají, že patří Adamovi.

Motýlí hora?

Takto jí říkali a stále říkají první obyvatelé ostrova Veddové. Tento název dostala po Samanovi, jednom ze čtyř bohů, kteří nejen ostrov ochraňovali, ale také i podle tisícovky velkých duhově barevných motýlů, kteří tu rok co rok přilétají umřít.

Výstup na pátý nejvyšší vrchol Srí Lanky jsme, jak velí tradice, začali časně ráno. Z vesničky Dalhousie, která leží v nadmořské výšce 740 metrů, jsme vyrazili ve dvě hodiny s nadějí, že na vrcholku nám bude odměnou krásný východ slunce. První část cesty byla bezproblémová. I přes dostatečné osvětlení si svítíme na cestu baterkami. Turistů a hlavně Sinhálců, o nichž se říká, že horu zdolají nejméně jednou do roku, je tady opravdu dost. Místní chodí na vrchol v kteroukoli denní dobu, zato turisté převážně, aby viděli východ slunce. Poutní období tu končí koncem dubna, kdy se slaví nevýznamnější buddhistický svátek zvaný Vesak Poya. Čím déle šlapeme do kopce, tím více je pochod namáhavější. Hlavně vyhýbání se lidem, kteří se vrací z vrcholu a v náruči nesou malé děti, na kluzkých schodech, není nic příjemného.

Když začíná Poya

Konečně zdoláváme závěrečné metry výstupu, které jsou kruté. Jsme v cíli. Na vrcholu je přeplněno. Zouváme si boty, nohy nás zebou, je pořádná zima. Dáváme si teplý čaj a výživnou teplou polévku.  Z reproduktorů zní monotónní mše, lidé sedí v ohrádce na zemi a modlí se. Pokud vstoupíte do ohrádky před začátkem mše, není už úniku. Tolik diskutovaná stopa, je zahalena bílou látkou, rozjímá u ní žena. Jdeme k zavěšenému zvonu. Tady každý zazvoní tolikrát, kolikrát už v životě na horu putoval. My zvonili jednou a věřili, že ne naposledy.

Začíná svítat, počasí je na nás hodné. Ti co to neznají, fotí východ slunce. Ti znalí se připravují, až slunce bude více na „nohou“ a vytvoří stín „Motýlí hory“. A máme ho tady. Ten stín, je neskutečně magický. Tajuplný stín nad okolní mlhou mi připomíná pyramidu v egyptské Gize.

Až nyní si uvědomujeme, že dnes začíná Poya – den úplňku, který letos „přišel“, tři dny po Novém roce a Sinhálci tak slavili čtyři dny. Nový rok, následující den byl státní svátek, a když je Poya, slaví se také. Cesta dolů je neméně náročná. Odměnou je nám nádherný výhled na nekonečné zelené lesy, krásnou přírodu s řadou malých vodopádů, i zpětný pohled na ostrou špici zdolané hory, která se choulí do mlhy. Další poutníci vystupují na vrchol a koloběh tak neustále pokračuje.

Nejširší nabídku průvodců a map Srí Lanky (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Zkušenosti čtenářů

aleš

A jak je to tedy s těmi motýly? To tam opravdu přilétají umřít nebo je to jenom legenda?

F. MAMULA

Motýli tam opravdu umřít přilétají a nejde o legendu. Více odpovím zítra. Díky za pochopení Ferda

F. Mamula

Motýli hora, tak jí říkali první obyvatelé Cejlonu Veddové u kterých jsem byl v N.P.Maduru Oya 2 x.
Řeč přišla i na toto. Na Šrí Lence se vyskytuje téměř 250 druhů motýlů, jen neselách 10 druhů, ale žije v nadmořské výšce nad 1300. Tato hora měří 2243.Náčelník domorodé komunity Veddů U.W.Aththo neopomenul říci, že tito pruhovaní motýli jsou velcí, jako lidská dlaň a výstup na horu se zpravidla koná v noci, abychom stihli východ slunce a po něm se zase vrátili zpět, takže je nemáme šanci vidět.Převážná část těch, kteří se na vrchol vydají činí od prosince do května za tmy.
Ten,kdo se na zdolání vydá jako sinhálští či tamilští poutníci ve dne tuto šanci má.
Pověst o stopě která se vypráví v souvislosti ze Samanem, jednoho ze čtyř božstev ochraňující ostrov má u místních k pravdě nejblíže.

Lucie

Dobrý den,

jak dlouho zhruba trvá celý výšlap na Adam´s Peak? A cesta zpátky? Je to hodně náročné? Nevíte o dobrém blízkém ubytování? Chystáme se v únoru na Srí Lanku a rozhodně bych nechtěla tu zajímavost vynechat. Díky moc předem za odpověď.

Blanka

Ahoj Lucie,
byla jsem na S.L. s kamarádkou letos v lednu.Ubytování nadaleko Adamovy hory bylo prima v WHITE HOUSE: http://www.whitehouse.lankabiz.lk
0777-912009
Vyrazily jsme ve 2h v noci, dost ostrým tempem,nahoře jsme byly někdy mezi 5-6 hod, na východ slunce akorát.Jenže když se sluníčko mělo vvhoupnout aby se utvořil ten slavný stín, tak připlul mrak :-(. Ale neva. Rozhodně TO stálo za to – úžasný ZÁŽITEK.Všechno!
Pozor, nahoře to fouká, a je tam docela zima. Určitě nejmíň o 10stupňů než pod kopcem. Měla jsem pod gatěma funkční prádlo co mám na lyže, a jak mi bodlo :-). Ze začátku cesta ušla, ale čím výš, tím to bylo náročnější. Hora se zprudka zvedá, schody zužují, lidé se hromadí…Některé skupinky cestou zpívají mantry-nádhera!
Cesta dolů byla taky hustá. Nohy vyklepané, každý schod jinak vysoký…Doporučuji pořádné turistické boty. I když domorodci tam chodí v žabkách-nechápu!
S.L. celá byla velká nádhera . Snad jsem tam nebyla naposled. Užijte si to tam taky tak krásně. Blanka

Marushka.

Ahoj. Na Srí Pade som bol v marci 2014. Spali sme v Nallataniya, cesta hore stadiaľ trvala 3 hodiny.. Viac som o tom napísal tu – http://marushkaphoto.blogspot.no/2016/01/za-vsetkym-je-cajovnik.html
+ tiež odporúčam spodky, je tam zima 😉

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí