Nebe a peklo jeskyní ve Vietnamu

Nebe a peklo jeskyní ve Vietnamu

Máte rádi jeskyně? To ticho. Tajemnou atmosféru. Slabé světlo a průvodce, který tlumeným hlasem upozorňuje na krápníky a zajímavé útvary. Jít do jeskyně znamená zážitek, často až mystický.

Jenže jiný kraj, jiný mrav. Například Asiati v jeskyních bez skrupulí křičí. Ale zato tu většinou do jeskyně nepotřebujete průvodce a můžete si jí prolézat po libosti. Vydáte-li se do jeskyně ve Vietnamu, bude to zcela jistě nečekaný zážitek, a to v mnoha ohledech…

Když jsme poprvé přijeli do Vietnamu, vůbec jsme netušili, že tam nějaké jeskyně mají, natož největší jeskyně světa. Brzy se ale ukázalo, že Vietnam je prošpikovaný jeskyněmi jako ementál, a to jeskyněmi nejrůznějších druhů a velikostí. Někdy jde člověk kolem, vůbec neví, že tam nějaká jeskyně má být, vleze dovnitř a po chvíli zjistí, že konec je v nedohlednu. Jindy uvidí značku v mapě, která se mu náhodou dostane do ruky, a zvědavě chce vypátrat, o co se jedná. Někdy se do jeskyně dostane v rámci organizovaného výletu, třeba plavby lodí. A jindy zase celé dny slýchá ódy na nejkrásnější jeskyně na světě, o nichž vyprávějí cestovatelé, které potkává cestou.

Jeskyně v zátoce Ha long

Nejvíce jeskyní se nachází v oblastech vápencových homolí, ať už vyrůstají z moře, nebo se tyčí mezi rýžovými políčky. Pokud se vydáte na plavbu do slavné zátoky Ha long, určitě vás do nějaké jeskyně vezmou. V téhle zátoce byste nalezli desítky jeskyní, ale jen pět jich zpřístupnili veřejnosti. Honosí se roztodivnými jmény: Virgin Cave („Panenská“), Amazing Cave („Úžasná“), nebo třeba Surprise Cave („Jeskyně překvapení“).

Jejich osvětlení místy skutečně překvapí pestrými, sytými či měnícími se barvami, ale stále ještě nepřekračují hranici vkusu tak výrazně, jako třeba jeskyně Mermaid („Mořská panna“) v parku Thung Nham v Tam Coc v centrálním Vietnamu, kde vápencové homole vyrůstají z rýžových políček jako houby po dešti. V téhle jeskyni, kde to září, svítí a bliká všemožnými intenzivními barvami si totiž připadáme jako v kombinaci strašidelného zámku a diskotéky z 80. let…

Mezi rýžovými políčky v Tam Coc navštívíme také Mua Cave („Jeskyni Tančících dívek“). Během vietnamské války (které ve Vietnamu nikdo neřekne jinak než „Americká válka“) tu byla zřízena vojenská nemocnice. Dnes se jedná o bahnitou díru v zemi s malým jezírkem na konci. V téhle oblasti se to jeskyněmi jenom hemží, mnoho z nich vyhloubily řeky a nedá se do nich dostat jinak než na lodičce. Jeden a půl hodinová projížďka na lodi stojí 120 korun a cestou proplujeme skrze tři jeskyně. Třetí z nich se chlubí blyštivými krápníky a náš lodník nás upozorní na velkou skupinu netopýrů visících si u stropu.

Jen co proplujeme jeskyní, už se k nám blíží na lodičce jedna z prodavaček plovoucího občerstvení a suvenýrů. Když jí vysvětlíme, že od ní nic nechceme, snaží se nás přesvědčit, ať koupíme aspoň předraženou vodu našemu „schvácenému“ lodníkovi. Vůbec nepobíráme, jak to ten kluk dělá, ale celou dobu pádluje nohama a vypadá, jako by se vůbec nechumelilo. Musí mít hodně namakané břišní svalstvo…

Nekonečná jeskyně Ta Phin

Na severu země poblíž turistického městečka Sapa dojedeme k vesnici Ta Phin, u které nalezneme stejnojmennou jeskyni. U ní stojí dvě holčičky s velkými baterkami a jen co nás spatří, úplně se jim rozzáří oči. Prý je uvnitř velká tma a měli bychom si jednu baterku půjčit. Cenou je univerzální jednotka 1 USD = 20 000 vietnamských dongů, tolik tu stojí, kde co. Vstupné nikdo nevybírá, uděláme jim tedy radost. Vlezeme dovnitř, procházíme hlavní osvětlenou chodbou a potkáme pár turistů s průvodcem v protisměru.

Jen, co vylezou z jeskyně, světla zhasnou, takže jsme za baterku rádi. Občas se protahujeme úzkými škvírami, místy musíme přelézat nebo podlézat překážky, několikrát si myslíme, že už jsme na konci, ale vždycky objevíme nějaké další pokračování. V místě, kde musíme vylézt nahoru po žebříku, nás dohoní průvodce s dalším turistou a prozradí nám, že kdybychom šli dál ještě dvě hodiny, stejně bychom na konec nedošli…

Co by na motorce od Hoi An dojel, leží Mramorové hory. Pět skalnatých útvarů vyčnívá z jinak rovné krajiny poblíž pobřeží oceánu a desítky obchodů kolem nabízejí výrobky z mramoru. Máte zájem o čtyřmetrového mramorového Buddhu? Žádný problém. Mramor z místních kopců už ale těžit přestali. Nechtějí o všechen přijít, když se na něj jezdí dívat turisté z celého světa. A tak radši dovážejí mramor z Číny.

Cestovatelka Katka Krejčová ve svém životě už procestovala kus světa. Pokud se chystáte do Vietnamu a nebo jiné země jihovýchodní Asie, rozhodně si nenechte ujít jejího průvodce po 9 z 10 zemí JV Asie!

Nahoře na největším z vrcholků Thuy Son zasvěceném elementu vody se nachází Nebe. Představují ho chrámy, vyhlídky a jeskyně s otvory ve stropě, kterými dovnitř pronikají ostré paprsky světla. Záleží na denní době, kdy sem člověk přijde. Jeskyně Huyen Khong je naprosto impozantní. Hlídají ji barevní strážci, vysoko na protilehlé stěně stojí velká socha Buddhy a paprsky, které pronikají stropem do jeskyně vytvářejí světlo, jaké jsem v životě neviděla. Teď v poledne dopadají téměř kolmo na buddhistický chrám, zatímco ráno mají dopadat přímo do tváře Buddhovy.

Cesta do Nebe i Pekla

Veliká jeskyně leží i dole pod horou. Té říkají Peklo a skoro nikdo tam z pověrčivosti nechodí. I nás místní varují, že prý jsme na cestu do Pekla ještě moc mladí. Velikost podzemního prostoru nás překvapí. Nachází se tam mnoho soch, některé vypadají jako strážci či Buddhové, ale z mnoha výklenků vykukují čerti a nejrůznější příšery mučící hříšníky těmi nejděsivějšími způsoby. Velký krokodýl žere člověka zaživa, dva čerti řežou ženu uvázanou na kůl vejpůl a podobně. Úzkou proláklinou se dá slézt až úplně na dno, což připomíná schody do skutečného Pekla. Jiné schody vedou nahoru z jeskyně ven na terasu, která evokuje Očistec. Z ní je výhled do kraje a stojí tu malý chrám. Do Nebe ani na Zemi se tudy ale dostat nelze. Jedině zase zpátky do Pekla.

Nejkrásnější jeskyně bývají obrovské, členité a impozantní. Vstupné za pár stovek, zážitek na celý život. Jeskyně Paradise Cave, v překladu Rajská, rozhodně dostává svému jménu. V městečku Phong Nha si půjčíme motorku a k jeskyni jedeme mezi vápencovými skalami a rýžovými políčky. Krajina je tichá a klidná. U pokladny si koupíme vstupenky každý za 280 korun a ke vstupu do jeskyně musíme ještě dva kilometry pěšky. Malého nenápadného otvoru si zprvu nevšimneme, ale samotná jeskyně nás ohromí. Na délku měří 25 kilometrů, přičemž pouze první kilometr je přístupný veřejnosti.

Dalších 2,5 kilometru se dá za tučný příplatek absolvovat jako exklusivní prohlídka s průvodcem. Dovnitř jeskyně by se vešla řada paneláků, jak je prostorná, a zdobí ji krápníky všeho druhu. Některé vzhledem připomínají růžičky brokolice, jiné dlouhé píšťaly, ozdobné fontány, andělská křídla, příšeru s ostrými zuby nebo perníkovou chaloupku. Záleží jen na míře fantazie. Jsme tu brzy, ticho jeskyně narušuje pouze odkapávání vody z krápníků. Pak ale začne provoz houstnout a objeví se první obří skupina s průvodcem a megafonem. Proslov ve vietnamštině se rozléhá celým dómem. Škoda, připadá mi to jako naprosté nepochopení jeskyňového principu.

Pohádka v Tien Son

V okolí Phong Nha nalezneme ještě dvě úchvatné jeskyně.  Stejnojmenná Phong Nha je dostupná pouze na lodi. Plavba k ní trvá asi půl hodiny a před vstupním otvorem kapitán vypne motor. Žena na zádi se chopí vesel a dál ruší ticho jeskyně jen mělké šplouchání vody a sem tam hlasité pozdravy kolemplujících Vietnamců, kteří nadšeně zdraví turisty ze Západu. Loďka nás vysadí na břehu uprostřed jeskyně, ven můžeme jít sami a jeskyni si důkladně prohlédnout. Písečná pláž podzemní řeky u osmimetrového stalagmitu vypadá až snově. Jemné světlo zvýrazňuje krásu jeskyně. Asi kilometr nad ní leží ještě jeskyně Tien Son. Není tak veliká jako její sousedka, ale nedovedu si představit zdobnější jeskyni. Hustá koncentrace velkých barevných stalaktitů, stalagmitů a stalagnátů, varhan a prolézaček z ní dělá skutečně pohádkový zážitek.

Teprve na přelomu tisíciletí byla ve Vietnamu poblíž hranic s Laosem objevena největší jeskyně světa Hang Son Doong. Sem se ale smí jen s jedinou agenturou a člověk se sem dostane dlouhým pochodem přes džungli, průchodem skrz jinou jeskyni a nakonec po lanech nahoru a zase dolů. Několikadenní jeskyňářská expedice vyjde na 3000 USD za osobu, ale prý se jedná o zážitek, který za to rozhodně stojí. To už my ale nevíme, s naším rozpočtem jsme si to tak úplně nemohli dovolit. Lákavě zní ale zvěsti, že možná ještě není všem objevům konec…

Nejširší nabídku průvodců a map Vietnamu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí