Je před šestou hodinou ranní a Ankara se pomalu probouzí do dalšího slunečného dne. Po bulváru Cumhuriyet se k budově starého nádraží postaveného ve stylu Art Deco trousí první cestující. Někteří se zásobují na cestu v občerstvovacím okénku, jiní trpělivě čekají ve stylovém nádražním bufetu a usrkávají ranní čaj.
Při své letní cestě po Turecku jsem se dostal mimo jiné i do města Aksaray, za kterým jsem chtěl přespat. Když se nachylovalo k večeru, vydal jsem se na kraj města, kde za ulicí plnou skladišť a obchodem s traktory začala taková ta nevlídná periferie, trochu louka, kde se pasou ovce a koně, trochu tvrdá hlína a tak trochu skládka.
Kurdistán, to už neznamená krvavou občanskou válku v horách jihovýchodního Turecka s nemalými ztrátami jak na straně turecké armády, tak bojovníků kurdské strany pracujících (PKK). Už pár let platí příměří, vůdce PKK Abdullah Öcalan od roku 1999 sedí ve vězení na ostrově Imrali v Marmarském moři. Dlouhá léta ho tam jako jediného vězně hlídalo několik stovek vojáků. Oblasti jihovýchodního Turecka, kde se dříve bojovalo, zase hlídají tisíce vojáků a města pak policisté.
Je listopad. Na sklo vypůjčeného auta bubnují dešťové kapky a za nimi se míhají špinavé ulice Ankary čekající na příchod zimy. Město v poněkud kopcovitém terénu má od roku 1923 status hlavního tureckého. Proč vlastně?
Za upatlaným sklem čajovny sedí několik mužů. Zamyšleně hledí kamsi do neznáma a bafají z vodní dýmky. Po mešitě snad nejdůležitější místo rozjímání. Vstupujeme. Atmosféra uvnitř se okamžitě mění. Úsměvy provází servírování čaje a radost z pohostinnosti.
Více než stovku podzemních měst, městeček a vesnic skrývá oblast Kapadocie ve středu Turecka. Proč člověk zamíří žít do podzemí a jak takový život vypadal?
Turecko nejsou jen bělostné pláže a hotelové komplexy Antalyjské riviéry. Přímo uprostřed země se rozprostírá neuvěřitelná krajina Kappadokie. Skály se tu kroutí do neobvyklých útvarů. Místy připomínají obří komíny, cukrové homole či falické symboly. Málokdo by hádal, že také ukrývají lidské příbytky a dokonce i skalní kostely.