Cestopisy a reportáže

O japonském Zlatém týdnu je potřeba taky napsat, protože se jedná o období, kdy se dává do pohybu obrovský počet Japonců. Golden week je kolekce čtyř národních svátků, kdy se tedy nepracuje a která (díky dvěma víkendům okolo) představuje událost srovnatelnou snad jen s Novým rokem. A jaké svátky Zlatý týden zahrnuje?

To jsme si takhle vyšli jednoho pěkného svátečního dne do zahrady Koishikawa Korakuen; tahle zahrada je představitelem krajinného typu, čili na relativně malé ploše se v několika zákoutích prezentují různé japonské (a tady i čínské) krajiny. Najdete tu vedle sebe rybník, kameny, uměle vytvořený kopec, stejně tak jako speciálně vysazené kytky nebo malé rýžové pole. Zahrada je v Tokiu jednou z nejstarších (údajně i nejhezčích), postavena byla začátkem éry Edo, čili v 17. století.

Kawagoe (s podtitulkem „malé Edo“ v turistickém letáčku) je dalším z tipů na jednodenní výlet z Tokia. Odkaz na éru Edo (1603-1867), potažmo srovnání Kawagoe s Nikko a Kamakurou je namístě: právě tady je možné vidět celé kusy historických ulic s domy „kurazukuri“. O těchto výrazných domech se sluší napsat víc.

Domluvit se s nějakým Japoncem se rovná malému zázraku. Je třeba se totiž ponížit na úroveň japonské výslovnosti. Např. když zajdete do „Makudonuradu“, tak musíte poprosit o jeden hambaagaa.

Je několik možností, jak utéct před všudepřítomným hlukem a vůbec všemi nezdravými atributy tokijského mraveniště. Ale největší relax není ani jogging po břehu Tokyo Bay, ani čumění na YouTube, ale kupodivu příroda.

Hanami je oslava spojená s krásou právě rozkvetlých třešní (mezi třešni a sakuru se tady klade rovnítko) a v menší míře pak speciálních japonských švestek zvaných ume, původem z Číny.

O svatyni Yasukuni a vedle stojícím Muzeu historie Japonska Yusukan se mi píše špatně; necítím se být dostatečně kvalifikován (a ostatně kdo vlastně pro tohle téma kvalifikován je), abych mohl podat nějaké precizní resumé, navíc se jedná o jednu z nejcitlivějších záležitostí japonské historie, tak jen alespoň několik dojmů.

„Oni wa Soto! Fuku wa Uchi! Odejdi ďáble, vejdi štěstí!“ volají Japonci při slavnosti Setsubun 3. února, tedy den předtím, než do Japonska přijde podle tzv. lunárního kalendáře jaro. Svátek je (alespoň symbolicky) spojen s návratem slunce, klimatickými změnami, obnovou těla a mysli, potažmo znovuzrozením.