Cestopisy a reportáže

V Indii žijí ve slumech desítky milionů lidí. V každém větším městě je několik kolonií často na jeho okrajích, poblíž kolejí či ve zchátralých částech staré zástavby. Rodiny se potýkají s nezaměstnaností, chudobou, ale i s nedostatkem zdravotní péče a hygieny.

Prsty rozedrané z žulových struktur u Hampi, divoké řeky pohrávající si s čluny, dechberoucí výhledy při trecích po Ladakhu nebo vyčerpávající cyklistické výkony při výjezdu na nejvyšší silniční sedlo na světě. Indie je rájem adrenalinu!

Článek Únos v Pákistánu: Hana a Tonča na silnici smrti? vzbudil takové diskuse, že jsme se rozhodli přiblížit vám i filmové reportáže Ivana Breziny o cestě do Indie po zemi.

Kdo z vodáků nemá rád zimu, ten určitě každý rok po skončení sezony přemýšlí, kam by se dojel s kajakem ještě ohřát, a překlenul tak nepříznivé období v naší domovině. Pokud mezi takové lidi patříte, mohu vám vřele doporučit Indii, kterou jsme s kamarády na podzim roku 2012 prozkoumávali.

Vyhněte se profláklým velkoměstům, jeďte tam, kde ještě možná nikdo nebyl, nebojte se místních a nedělejte si žádnou hlavu s vybavením. Jen tak poznáte levně a doopravdy Indii.

Nečekaná směsice vůni, tisíce lidí, strach, žebráci bez nohou, děs, okouzlení, šejdíři, nepořádek, šok, desítky ohníčků, překvapení… Všechno tohle se mísí v myslích všech, kteří přijedou do Indie poprvé.

Jazyk se lepí na patro…… alespoň kapka vody kdyby byla. Ano, přesně tak to vypadalo v mých dávných klukovských představách.

Devětadvacet kilometrů čtverečních nabízí v jinak suchém indickém Rádžastánu neobvyklou podívanou. Hejna ptáků z Evropy, Asie i Afriky sem přilétají zahnízdit a přežít nepříznivé počasí, a to v soustavě mokřadů a bažin zařazených do světového dědictví Unesco.