Cestopisy a reportáže

Krávy, ovce, kozy, období dešťů, období sucha. Tak by se dal jednoduše a ve zkratce charakterizovat věčný koloběh života Masajů, jejich hodnoty a smysl života.

Víte, co dala světu Tanzanie? Kromě Freddie Mercuryho se zde zrodilo také fascinující malířské umění tingatinga, jehož malíři i v obtížných sociálně-ekonomických podmínkách tvoří nádherná díla.

Pro Evropana je Tanzánie a ostrov Zanzibar zcela jinou „chutí“, na kterou si musí zvyknout. Každému ale nakonec zachutná. Vždyť je to jeden z posledních přírodních rájů, který slibuje spoustu nevšedních zážitků.

Pokud rádi vybočujete z obvyklých turistických tras, potom se při putování Tanzánií zcela jistě zastavíte u jedné z původních masajských vesnic, které tu jen pár kilometrů od hlavní prašné silnice žijí po staletí svým stále stejným způsobem a rytmem života.

Na úvod utišující věta vhodná pro všechny situace (od doktora trochu zvláštní, ale budiž): Nemáš-li sepsi, nepropadej skepsi.

Ráno jsme byli na snídani opět první. Ještě že jsme jim to včera nahlásili předem, že přijdeme hned na půl osmou. Jídelní místnost má Safina ve druhém patře velkého domu. Vede tam schodiště z boku.  Je odtud pěkný výhled na moře. Zrovna tady měli ještě jednoho návštěvníka, kterým byla malá opička s obojkem.

Ráno jsme měli stěny stanu pěkně mokré. Vrchní plentu jsem dala zvlášť do tašky a sušila jsem ji během cesty v autě. Kousek za Manyarou jsme měli zastávku u jednoho krámku se suvenýry. Budova měla fasádu namalovanou v podobě pruhované zebry. Venku tradičně leželo spousta obrázků a vnitřek byl přeplněn dřevěnými soškami a korálky k prasknutí. Dokonce nás tu prodavač ani nijak neotravoval a tak jsme si to všechno mohli v klidu prohlédnout. Všude ale měli více méně pořád to samé dokola, takže nás nic nezaujalo, což jsem byla i trochu ráda, protože jsme docela dost utratili a spousta dní je ještě před námi.

Naše cestování nám nezačalo zrovna nejradostněji, ale vždycky se dá naštěstí říci, že by to mohlo být ještě horší. V Praze jsme si totiž v duty free shopu koupili dvě Becherovky, kterými jsme chtěli obdarovat naše pomocníky v Tanzanii. V Amsterdamu ale přišla do slova a do písmene studená sprcha.