Třtina, tagua a Tungurahua, to jsou lákadla městečka Baños

Možná právě toto jsou dva z mnoha dalších důvodů, proč ve městě potkáte více baťůžkářů, než místních obyvatel. Ale nemusíte se bát – rozhodně to není „Václavák“ a určitě se vyplatí si ve svých cestovatelských plánech najít aspoň dva dny pro prozkoumání města a nejbližšího okolí.

Třtina

Autobusové nádraží stojí hned u centra – do všech hotelů prakticky dojdete pěšky. Řada krámků v ulicích má u svého vchodu ve výšce očí připevněný dřevěný věšák. Neslouží ale k odkládání svršků. Mladíci na něm připravují hmotu z cukrové třtiny – dlouhé minuty nahazují „těsto“ na kolík, natahují do potřebné délky, motají a zase skládají do jedné hroudy. Část někdy obarví, někdy nechají hmotu přírodní a pak z ní rychle a zručně modelují rozmanitá cukrátka.

Dokonalá cukrová svačina pro horské túry. Samozřejmě i pro chvíle, kdy vás „honí mlsná“. Výběrová cukrová třtina – melcocha, se v okolí Baños pěstuje ve velkém. Můžete ji ochutnat také v syrovém stavu (špalíky třtiny jednoduše rozkoušete, dřeň vyplivnete), případně uhasit žízeň čerstvě lisovanou cukrovotřtinovou šťávou.

Nejširší nabídku průvodců a map Ekvádoru (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

Tagua

Lidové cukrárny na zpracování cukrové třtiny se zde dají počítat na desítky. Mnohem méně časté, přesto ne nijak vzácné, jsou dílny na zpracování tagui. Tagua je plodem palmy Phytelephas macrocarpa (slonovník velkoplodý), která se vyskytuje v tropických oblastech Kolumbie, Panamy a Ekvádoru.

Plody tagui, které se opracují, jsou na první pohled k nerozeznání od slonoviny (odtud pravděpodobně pochází název palmy) a právě v Baňos narazíte na několik dílen, kde můžete obdivovat řezbáře přímo při práci. Během několika minut vám ze semínka, vzdáleně připomínajícího např. hodně velký kaštan, vytvoří knoflík, náušnici nebo malou sošku. Na závěr své dílo vyleští a rovnou nabídne k prodeji.

Tungurahua

Tungurahua patří k nejaktivnějším ekvádorským sopkám. Přes svoji výšku 5 016 m není vidět přímo z Baňos, ale stačí se vydat na procházku k chátrající soše panně Marii (Virgen) nad městem (nelze přehlédnout zejména večer a v noci, kdy bývá silně nasvětlená). Pak stoupat ještě pár desítek výškových metrů k prvním vesnickým stavením a najednou se před vámi kráter bude tyčit ve vší své impozantnosti.

Sopka je poměrně hodně aktivní a výstupy na ni jsou z bezpečnostních důvodů zakázány (je to škoda, při dobré předchozí aklimatizaci by stačily na vrchol dva dny). Situace se samozřejmě může každý rok měnit, nejlepší zdroj informací bude místní oficiální informační  turistická kancelář). Řada cestovních agentur ve městě ale nabízí aspoň večerní výjezd na vyhlídkové místo, odkud můžete pozorovat vulkán