Po maturitě si sbalila kufr a odjela sama do Španělska. Ne za odpočinkem, ale za zkušeností, která ji měla naučit víc než jakákoliv škola. Od té doby nasbírala zkušenosti v Hamburku, profesní jistotu na Maledivách a sebevědomí při tvorbě obsahu, kterým motivuje ostatní jít si za svým. V rozhovoru mluví o tom, co jí cestování dalo, proč se opakovaně vrací na Maledivy a proč i s mobilem v ruce můžeš tvořit obsah, který má smysl.
Tvé cestovatelské dobrodružství začalo hned po střední škole, kdy jsi sama odjela do Španělska. Co tě motivovalo k tak odvážnému kroku?
Odjet sama do zahraničí pro mě tehdy bylo naprosto logické rozhodnutí. Po maturitě jsem cítila, že nechci hned zapadnout do stereotypu, ale využít ten čas a energii k osobnímu rozvoji. Věděla jsem, že pokud chci jednou uspět v oboru cestovního ruchu, bez znalosti jazyků to nepůjde. Chtěla jsem se rozmluvit v angličtině a zároveň si vyzkoušet, jaké to je postavit se na vlastní nohy v cizím prostředí.
Během pobytu jsem ale zažila něco nečekaného – poznala jsem svého tehdejšího partnera a život mě zavedl na dva roky do Hamburku. Z „jednoduchého rozhodnutí“ se tak stala jedna z nejzásadnějších životních zkušeností. Naučila jsem se další jazyk, získala odvahu, samostatnost a úplně nový pohled na svět. Dnes vím, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem po škole mohla udělat.
Za těch pár let jsi už prozkoumala různé kouty světa, od exotických pláží po historická města. Která z navštívených míst ti nejvíce utkvěla v paměti a proč?
To je opravdu těžká otázka, protože každé místo ve mně zanechalo něco jedinečného – barvy, chutě, lidé, atmosféra nebo nečekané zážitky. Pokud bych ale měla vybrat jedno místo, které mi zůstalo v srdci, byly by to Maledivy. Ne kvůli luxusu, ale kvůli tomu, co mi tahle cesta přinesla na hlubší úrovni. Splnila jsem si tam nejen cestovatelský sen, ale i ten profesní – poprvé jsem vedla skupinu jako průvodkyně. Právě tam jsem si uvědomila, že mě naplňuje nejen cestování samotné, ale i sdílení zážitků a inspirace s ostatními. Byla to kombinace výzev, dobrodružství i radosti – a zároveň silný pocit, že jsem přesně tam, kde mám být.
Jako tvůrkyně obsahu na sociálních sítích sdílíš své zážitky s širokým publikem. Jaký je proces tvorby a co tě inspiruje při vytváření nových příspěvků?
Klíčové je pro mě propojit autenticitu s kreativitou. Proces začíná většinou nápadem – inspiraci čerpám z každodenního života, cestování, setkání s lidmi i aktuálních trendů. Následuje plánování: přemýšlím nad formátem, sdělením, vizuálním stylem a cílem příspěvku. Pak přichází samotná tvorba – focení, natáčení, editace. Snažím se, aby obsah působil profesionálně, ale zároveň zůstal osobní. Největší motivací je pro mě zpětná vazba od sledujících – vědomí, že jsem někoho inspirovala, mi dodává energii tvořit dál.
Co ti cestování dalo nejen jako tvůrkyni obsahu, ale i jako člověku? Jak tě změnilo?
Možná to zní jako klišé, ale cestování mě opravdu změnilo. Naučilo mě vážit si maličkostí, mít se ráda a zpomalit. Viděla jsem, v jakých podmínkách lidé žijí – a přesto jsou šťastní. Díky tomu jsem pochopila, že ke štěstí člověk často nepotřebuje téměř nic. Otevřelo mě to – světu, lidem i sama sobě. Přestala jsem se bát mluvit na kameru, být nedokonalá nebo říct svůj názor. A hlavně – konečně dělám to, co mě opravdu baví. Sociální sítě jsem dřív vnímala s respektem, dnes je vidím jako nástroj, který může otevřít nové možnosti – jak kariérní, tak osobní.
Jaké tipy bys dala lidem, kteří teprve začínají s cestováním a chtějí sdílet své zážitky online?
Buďte autentičtí. Nemusíte mít hned profesionální techniku nebo tisíce sledujících. Lidi zajímá opravdovost – vaše příběhy, emoce, momenty mezi řádky. Nesrovnávejte se s ostatními a nečekejte na „dokonalý“ moment. Klidně točte mobilem, i když se zadrhnete – právě tyhle nedokonalosti jsou často to nejlidštější a nejcennější. A hlavně: cestujte pro sebe, ne pro Instagram. Když budete sdílet to, co vás skutečně baví, lidé to poznají a ocení.
Nedávno jsi publikovala článek s tipy o cestování na Maledivy s nízkým rozpočtem. Jaké jsou klíčové tipy pro cestovatele, kteří chtějí obecně cestovat ekonomicky?
Základem je podle mě flexibilita. Kdo může být flexibilní v termínech, ušetří nejvíc – třeba na letenkách i ubytování. Platí i to, že mimo sezónu je všechno levnější. Porovnávejte nabídky. Když najdu dobré ubytování na Bookingu, zkontroluju si ceny i jinde – nebo napíšu přímo ubytovateli. Vyhýbám se taky nejvíc turistickým lokalitám – třeba v Benátkách spím radši v Mestre. Je to kousek a mnohem levnější.
Důležitá je i příprava – vždy si dělám přehled výdajů a itinerář, díky čemuž neutrácím zbytečně, třeba za předražené taxi. A pokud někdo nemá čas nebo chuť to plánovat, jsem tu od toho – ráda pomůžu s itinerářem na míru.
Setkala jsi se během svých cest s kulturními rozdíly nebo tradicemi, které tě překvapily či inspirovaly
Určitě ano – a nejvíc mě zasáhly Maledivy. Lidé tam mají neuvěřitelnou skromnost a pohostinnost. Přestože často nemají mnoho, jsou srdeční a otevření. Nezapomenu na moment, kdy mi v malém obchodě prodavačka řekla, ať si plavky vezmu na pokoj, vyzkouším je, a pokud mi nesednou, můžu je druhý den vrátit. Nabízela jsem jí zálohu, doklady, cokoliv – jen se usmála a řekla: „To je v pořádku, já ti věřím.“ Byla jsem dojatá. U nás by se tohle asi nestalo. A právě tahle jednoduchá lidskost a důvěra ve mně zůstala dodnes.
Jaké jsou tvé další cestovatelské cíle nebo projekty, na které se těšíš?
Těším se na další výpravy na Maledivy, které mě nesmírně naplňují. Mám taky na seznamu destinace jako Vietnam, Zanzibar nebo Srí Lanka – země plné přírody, dobrodružství a inspirující kultury. Velkou radost mi udělalo pozvání od cestovní kanceláře do Albánie, kam pojedu jako tvůrkyně obsahu. Plánuji také věnovat víc energie své platformě Hero Hero, kde chci vybudovat komunitu lidí, kteří sdílejí vášeň pro cestování a vzájemnou inspiraci. A zároveň chci dál pomáhat lidem s plánováním jejich vysněných cest – od prvního nápadu až po poslední detail. Každý z těchto projektů mi dává hluboký smysl. Cestování mě nesmírně baví a inspiruje hledat nové cesty, jak ho posouvat dál.
Co ti na cestování nejvíc chybí, když zrovna necestuješ?
Nejvíc mi chybí ten pocit svobody a objevování – že každý den může být úplně jiný. Nová místa, chutě, vůně, setkání s lidmi, kteří svět vidí jinak. Chybí mi i klid, který zažívám mimo každodenní rutinu – všechno se zpomalí a já víc vnímám přítomný okamžik. A samozřejmě i to vzrušení z neznáma – ta zvědavost, co bude za dalším rohem.
Jaký je pro tebe ideální způsob cestování? Luxusní hotel, kempování, nebo něco mezi tím?
Miluju spojení pohodlí a autentičnosti. Umím si naplno užít jednoduché ubytování v guesthousech s batohem na zádech, ale čas od času si ráda dopřeju i stylový hotel nebo glamping. Baví mě oba světy. Říkám o sobě, že jsem taková pohodová baťůžkařka i glamourka na cestách – podle nálady, místa a momentu.
Která cesta pro tebe byla nejnáročnější fyzicky nebo psychicky?
Jednou z psychicky nejnáročnějších cest byla má zkušenost v Hamburku během pandemie covidu. Nešlo ani tak o fyzickou zátěž, jako spíš o dlouhodobý psychický tlak, kterému jsem musela čelit den co den. Ocitla jsem se v cizí zemi, bez znalosti němčiny, v době přísných karanténních opatření. Na rozdíl od Česka bylo Německo výrazně striktnější – pravidla se důsledně dodržovala a celková atmosféra byla velmi napjatá. Cestovní ruch byl téměř paralyzovaný a najít si práci jen s angličtinou bylo téměř nemožné. Každý den jsem se snažila udržet si motivaci, neztratit naději a překonat pocit izolace. Chyběla mi rodina, přátelé, a i když jsme byli ve spojení na dálku, fyzická vzdálenost byla znát. V některých fázích lockdownu jsem se navíc nemohla vrátit do Česka – hrozilo, že bych se pak už nemohla vrátit zpět za přítelem.
Tohle období ve mně zanechalo silné emoce – pocit osamění, ale zároveň i hluboký pocit vnitřní odolnosti. Zpětně to vnímám jako velkou životní zkoušku, která mě posílila, naučila zvládat nejistotu, přizpůsobit se novému prostředí a najít v sobě sílu, o které jsem dřív ani nevěděla.
Je něco, co tě dokáže na cestách opravdu naštvat?
Ano – i když se snažím brát věci s nadhledem, naštve mě neúcta k místní kultuře nebo přírodě. Ať už jde o turisty nebo provozovatele služeb, vadí mi třeba odhazování odpadků, neetické zacházení se zvířaty nebo nerespektování pravidel a tradic místních lidí. Cestování by mělo být o respektu, poznávání a pokoře – ne o přístupu „vezmu si, co chci, a jdu dál“.
Co je pro tebe v životě nejdůležitější? A změnily se časem tvé priority díky cestování?
Pro mě je v životě nejdůležitější vnitřní klid, svoboda a opravdovost – v tom, co dělám, s kým jsem a jak se cítím. Cestování mi pomohlo tyhle hodnoty lépe pochopit a ukotvit. Dřív jsem víc řešila výkon, očekávání nebo to, co „by se mělo“. Dnes si víc vážím jednoduchosti, času s blízkými a momentů, kdy se cítím skutečně sama sebou. Cestování mi ukázalo, že štěstí se často skrývá v maličkostech a že největší luxus je mít možnost žít podle sebe.
Cestování může být jednodušší a levnější, než si možná myslíte. Pokud vás už nebaví trávit hodiny plánováním a toužíte po opravdovém dobrodružství, jste na správném místě. Ať už si chcete cestu naplánovat sami s pomocí mých e-booků, nebo raději hodit starosti za hlavu a nechat si připravit itinerář na míru.. Nebo se rovnou přidejte na některé z mých skupinových pobytů a zažijte cestování trochu jinak. Na Instagramu @krissywander a Facebooku pravidelně sdílím tipy, inspiraci i speciální nabídky, které vám usnadní cestu za vaším snem. A kdo ví – třeba se brzy potkáme osobně na některé z mých cest.
