Články

Některá cestovatelská promítání vás unáší do dané země nejen skrze krásné fotky, ale také prostřednictvím jejich spojení s hudbou a pohybem. Tak dokáží vyjádřit nejen fakta, ale i specifickou atmosféru daleké země. O tvorbě diashow si popovídáme s Martinem Loewem.

Pygmejové okouzlují mnohého antropologa i dobrodruha. Kdo by si nepřál nahlédnout do života pravěké společnosti? Dnes se však už Pygmejové nevěnují jen sběru a lovu, ale i boji proti invazi těžařských a turistických firem.

Zakliaty trojuholník Kongo – Kamerun – Stredoafrická republika Na ceste za Pygmejmi prechádzame miestami kde Slováci posledných 20 rokov neboli. No nielen Slováci, sem sa vskutku nechodí. Literatúry je minimum. O Stredoafrickej republike nebol vydaný posledných 30 rokov žiadny bedeker a predtým bolo motto knižky „You go. You die“  Pôjdete -zomriete. Preto som rád keď narazím na zápisky od talianskej expedície z roku 1967. Viedol ju profesor Cavalli Sforza a expedícia začala z Bayangy, čo bola jedna z dediniek v ktorej sme bývali v Stredoafrickej republike aj my. Jedného člena výpravy napadol slon a on následne zomrel. Slon chcel v pralesoch kadiaľ prechádzame zabiť aj známeho cestovateľa Michala Faya, ktorý taktiež vychádzal na svojej vyše 400 dňovej ceste pralesmi Konga z „našej“ Bomasy. Skončilo sa to však iba tým, že mu slonica klom prebodla nohu… Po týchto miestach teraz prechádzame. Baynagu aj Bomasu poznáme ako svoje boty a každý tu pozná aj nás. Sme tu úplne samy v srdci Afriky. Blázniví chlapíci z krajín o ktorých nikto nikdy nepočul.

Zaujala mne země na jih od Saudské Arábie a na východ od Jemenu – Sultanát OMÁN.

  Střední Asie netrpí snad přímo hlady, přesto potřebuje velkou pomoc, aby se vydala na cestu za vlastními lepšími zítřky. Pozůstatky sovětské éry lze pomalu odstraňovat podporou vzdělání a vlastní národní identity. Jaké to je působit v dětském domově?

Pygmejské kráľovstvo A zrazu sme tu, vkročíme do kráľovského mesta ako mi pripadá tento malý tábor. Žiadne múry veď aký blázon by sa sem aj trepal. Bez znalca tento tábor nikdy nenájdete. Čistinka, tušíme v plápolajúcom ohni zelené chatrčky a vidíme veľa detí. Ako keby ich tu nastavali scenáristi z Holywoodu. Je to pravda? Štípeme sa či sa nám to nemarí aj keď sme už poriadne doštípaní. Je dusno no ja som protimalaricky oblečený v dlhých rukávoch a dlhých nohaviciach. Tie deti sú však polonahé. Prichádzam k tým deťom a zisťujem že dievčatá majú prsia po „kolená“ Uff tak to nie sú deti, to sú ozajstné Pygmejky! Ja som TU.

Jednou z nejdůležitějších činností českých vojáků, sloužících v Afghánistánu a jejich civilních kolegů z Provinčního a rekonstrukčního týmu, je podpora zdejšího školství. Nahlédněme do situace po pádu Tálibánu.

V celém Vietnamu byste těžko hledali tolik úsměvů jako u horských kmenů. Lidé vycházejí ze svých bambusových domků na bahnité cestičky, které vedou přímo na životadárné rýžové plantáže. Možná, že na blízku právě tančí buvolí spřežení.

Vysoko v Andách byl pocit soudržnosti mezi národem a vládci jedním z nejlepších příkladů splynutí a účinnosti v dějinách lidstva.

Jak probíhá etnofestival v ukrajinském Pidkaminu? Čím se liší od našich festivalů? Co tam dobrovolníka vlastně čeká?