Z Kuby vyrazila španělská expedice poznávat americké domorodce. Časté střety s nimi ale nebyly přátelské a na zranění z boje zemřel i velitel expedice Hernández de Córdoba.
Při svých cestách v Kongu objevil nizozemský posel Herder řeku Cuango.
Velkou cestu přes Severní ledový oceán podnikl polárník Herbert. Vyšel z Barrowova mysu a přes severní pól se dostal až na Špicberky.
Desítky diplomatických misí podnikl Herberstein pro habsburské panovníky. Nejvýznamější z nich vedla do Ruska.
Špatná pověst v Evropě přivedla Hendaye do Ameriky, kde se stal agentem Společnosti Hudsonova zálivu. Pod jejím jménem cestoval do vnitrozemí Kanady. Ani v Americe se ale netěšil dobré pověsti.
Švédský cestovatel Hedin byl fascinován zejména oblastí Tibetu, několikrát se tam vrátil a neúspěšně se pokoušel proniknout do Lhasy. Prošel Pamírem i Himlájemi, spatřil Indii i Čínu, podíval se na blízky východ do Palestiny a Sýrie. Své zážitky zpracoval v několika knihách.
Pod záštitou Společnosti Hudsonova zálivu putoval Angličan po severní Americe a došel až k Pevnosti prince Waleského. Hledaná ložiska mědi ale neobjevil.
Snaha potvrdit ideu volného moře u severního pólu vedla amerického lékaře k expedici na sever. Při první cestě se mu to nepovedlo a další plány mu zhatila občanská válka ve Spojených státech.
O poslední nedostatky na africké mapě se ve dvacátém století postaral Egypťan Hasanajn. Podnikl dvě velké cesty – nejprve jako průvodce, později sám za poznáním.
Až do Austrálie doplul nizozemský mořeplavec, na březích zanechal pamětní desku, ale novou zemi považoval za nevhodnou k obydlování.