Všem českým účastníkům Copper Canyon Ultra Marathonu se podařilo úspěšně dokončit obtížnou osmdesátikilometrovou trať v mexickém kaňonu Urique. Daniel Orálek svedl obdivuhodný souboj s loňským vítězem, indiánem Miguelem Larou, a doběhl na druhém místě. Alena Žákovská doběhla do cíle jako pátá z žen.
Již několik dnů před závodem přicházeli indiáni ze všech koutů rozlehlé krajiny Měděných kaňonů. Jejich pestré kroje dotvářely atmosferu jedinečného setkaní legendárních přírodních běžců a ultramaratonců. Každý z Tarahumarů po absolvování závodu dostane odměnu, a to dávku kukuřice. Její množeství se odvíjí od toho, kolik kol běžec uběhl.
Pozornost místních poutal zejména Mexičan German Silva, kterému se v minulosti podařilo dvakrát vyhrát newyorský maratón. Očekával se hlavně jeho souboj s tarahumarskými běžci. Jenže bylo vše jinak, a to zásluhou našeho Dana Orálka.
Závěrečný souboj
Hned po startu v oblaku prachu do čela vyrazili indiáni. Postupně odpadávali ti, kteří přecenili síly a v čele se ocitl Dan sledován loňským šampiónem Miguelem Larou. Ve strhujícím souboji ještě na sedmdesátém kilometru držel v ostrém tempu první pozici, přestože slunce v tu chvíli vyhnalo teplotu přes 30°C. Na posledním úseku však opakovaně přišly křeče, čehož jednadvacetiletý Tarahumara, podporovaný několika indiány běžícími mimo závod, využil a do cíle doběhl v novém traťovém rekordu 6:40. Dan doběhl se čtyřminutovu ztrátou a Mexičany obdivovaný German Silva nakonec vybojoval alespoň třetí místo, když dorazil do cíle s jedenáctiminutovou ztrátou na vítěze. Všichni tři dosáhli časů lepších dosavadního rekodu.
Skvěle si v zápolení žen vedla také Alena Žákovská. „Trať byla natolik naročná, že asi každý si musel prožít krizi. Mně se dostavila asi na padesátem kilometru, pociťovala jsem nedostatek energie. Páté místo považuji v tak těžkém terénu a klimatu za velký úspěch“, říká poté, co doběhla ve výborném čase 10:20.
Samotné zdolání tratě je velkou výzvou, kterou uspěšně naplnili veteráni Jan Charvát v cíli za 15:40, Milan Daněk 13:15 a Tomáš Odehnal 10:15.
Co přinášá ultramaratón místním?
Ultramaratón v Měděných kaňonech není obyčejný závod. Startovné se zde neplatí, ale každý z účastníků je vyzván k poskytnutí daru pro místní indiánské obyvatelstvo. Oblast je dlouhodobě sužována krvavou válkou drogových kartelů. V letošním roce navíc postihlo kaňony nebývalé sucho, které ovlivnilo neúrodu kukuřice.
Veškerý zisk spojený s pořádám akce je předáván zástupcům indiánské komunity. Nejde však pouze o hmotnou podporu, ještě větší význam má podpora zachování kulturního bohatství tradic, ve kterých běh na dlouhé tratě hraje velmi výraznou roli. Poprvé se závod běžel ve skromných podmínkách v roce 2003 a jeho světovou popularitu zajistila kniha Zrozeni k běhu (Born to Run). Ta fascinujícím způsobem popisuje průběh závodu špičkových ultramaratonců s Tarahumary běžícími v sandálech vyrobených z gumy starých pneumatik. Letos přijeli k této neobyčejné oslavě běhu účastníci ze 14-ti zemí celého světa.
Jak takový běžecký závod probíhá a co vše obnáší, se dozvíte na webu věnovaném běhání, www.svetbehu.cz.
Přátelé, jelikož se jedná o Měděné kaňony, budete jistě souhlasit s tím, že v angličtině se to píše CoPPer Canyons. Pana Coopera z toho vynechte 😉