Carnevale di Venezia

Spoře oděné krásky, které se vnadně svíjí v ulicích jihoamerického Rio de Janeira, však v severoitalském přístavu nečekejte. Benátský karneval je přehlídkou elegance a často i opulentních historických kostýmů nevyčíslitelné hodnoty. Bohatě nabírané sukně a krinolíny, zdobené korzety, nákladné hávy, paruky s loknami, pompézní klobouky zdobené peřím, korálky, flitry a drahými látkami doplňuje maska zakrývající část nebo i celý obličej. Pod bohatě zdobenými škraboškami se skrývají Italové, ale i cizinci, kteří propadli maškarní atmosféře a chtějí být součástí karnevalu.

Podívejte se na kompletní fotogalerii

Přejít do galerie

Zobrazit

benátský karneval

Zobrazit

benátský karneval

Zobrazit

napravo maska Medico della Peste

Zobrazit

benátkské gondoly

Termín benátského karnevalu se tradičně odvíjí od data Velikonoc, v roce 2020 se koná od 8. do 25. února. Probíhá během tří týdnů před Popeleční středou (26. 2. 2020), kterou věřící vstupují do čtyřicetidenního postního období.

Do srdce města na laguně

Plni očekávání přejíždíme z pevninského města Mestre necelé čtyři kilometry dlouhý most Ponte della Libertà spojující Benátky s pevninou. Zimní slunce už si razí cestu blankytně modrou ranní oblohou. Z nádraží na Piazzale Roma, které se nachází na západě města, se proplétáme prázdnými úzkými uličkami podél pověstných benátských kanálů a přes romanticky klenuté mosty. V ranním čerstvém vzduchu je cítit slaná vůně moře. V první kafeterii doplňujeme hladinu kofeinu a užíváme si ležérní začátek dne, kdy máme malebné barevné uličky skoro jen pro sebe.

Nejširší nabídku průvodců a map Itálie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně i na eshopu KnihyNaHory.cz

Canal Grande se v délce čtyř kilometrů vine skrz historické srdce města ve tvaru písmene S. Tuto 70 metrů širokou hlavní dopravní tepnu Benátek lze přejít jen po čtyřech mostech. Jedním z nich je ikonicky známý Ponte di Rialto v samém srdci města na laguně, kde potkáváme první z masek. Počty lidí houstnou cestou k bazilice a Dóžecímu paláci na hlavním náměstí nesoucím jméno světce a patrona Benátek svatého Marka. Právě tady můžeme obdivovat dvě z nejvýznamnějších památek města.

Bazilika sv. Marka je jednou z nejstarších staveb v Benátkách a unikátním pozůstatkem byzantské architektury. Velkolepě zdobený chrám, místo posledního odpočinku sv. Marka, se stal symbolem města a odkazem moci a slávy nezávislého benátského státu, který je se svou tisíciletou historií nejdéle trvající republikou světa. Za vidění stojí interiér plný „kořisti“ z křížových výprav: bohatě zdobené mozaiky s výjevy ze Starého a Nového zákona či ohromující zlatý oltář Pala d’Oro zdobený drahými kameny. Naproti bazilice stojí 99 metrů vysoká zvonice (Campanile) z červených cihel, která se stala ikonou města. Výtahem se dá za osm eur vyjet na ochoz a užít si neuvěřitelný ptačí pohled na náměstí sv. Marka i okolní paláce.

Jihovýchodní cíp náměstí zaujímá monumentální Dóžecí palác (Palazzo Ducale), spojující prvky evropské gotiky a byzantských a východních vlivů. První dvě patra sídla dóžat, tedy benátských vládců, tvoří jemné sloupořadí arkád, které podpírají horní poschodí paláce. Uvnitř najdeme řadu skvostně zdobených sálů, zbrojnici a přes Most vzdechů (Ponte dei Sospiri) nahlédneme do žaláře, kde byl vězněn například Casanova. K dalším zajímavostem náměstí patří hodinová věž Torre dell’Orologio z konce 15. století nebo budovy Procuratie, v nichž sídlí mimo jiné muzeum benátské historie Museo Correr.

Do víru maškarního reje

Dnes jsou ale architektonické skvosty náměstí zastíněny maškarním rejem, naplno tu ožívá duch 18. století s kaskádami krajek, načančanými parukami a zlatem zdobenými maskami. Řada kostýmů představuje určitý archetyp a některé jsou spojeny s typickými postavami italské commedia dell’arte. Elegantní ornamentální maska zakrývající jen část obličeje se nazývá Colombina a nosí ji zpravidla ženy. Opravdu extravagantně působí oválná bohatě zdobená maska Volto (Larva) často doplněná monstrózním uměleckým kloboukem. Naopak strašidelná celoobličejová maska s dlouhým zobákem zvaná Medico della Peste (Morový doktor) a černý plášť je doménou mužů – pochází z období morových epidemií, kdy v zobáku lékaři schovávali květiny a další vonné esence, které měly nositele chránit proti zápachu, o němž se věřilo, že způsobuje nakažení. Maska bez úst s vyklenutou bradou zvaná Bauta působí také poněkud děsivě, zato důstojnější verzi šaška připomíná Jolly s pestrobarevným oblečením, širokým úsměvem a kloboukem s rolničkami. K dalším oblíbeným maskám patří postavy z commedia dell’arte: chamtivý nosatý obchodník Pantalone, hloupý Zanni, veselý Arlecchino či černá dáma Moretta.

Rovnost a svoboda pod maskou

Původ maškarního obyčeje můžeme hledat už v antice. Ve starověkém Římě si během bujarých a nevázaných oslav k poctě boha Saturna, tzv. saturnálií, vyměnili otroci role se svými pány a nechali se jimi dokonce obsluhovat. Přímým předchůdcem současného karnevalu je pak maškarní tradice z období Benátské republiky. První zmínky o karnevalových oslavách se dochovaly z 11. století. V této době také zaznamenal nezávislý benátský stát svůj největší rozkvět jako námořní velmoc a díky čilé výměně zboží s Orientem také jako obchodní impérium a rostoucí bohatství Benátčanů přispívalo k rozvoji kultury i nevázaných radovánek.

Podobně jako ve starověkém Římě, i v době Benátské republiky, v níž panovalo pevné rozdělení společenských vrstev, smazávaly masky společenské rozdíly, poskytovaly bezpečí anonymity a umožňovaly vydávat se za toho, kým si člověk přál být. Především pro nižší třídy byla tato nespoutaná zábava vítaným uvolněním upjatých konvencí a sešněrované morálky a také možností, jak si veřejně utahovat z vládnoucí aristokracie. Bujaré veselí opanovalo ulice, ale oblíbené byly také soukromé honosné maškarní plesy a oslavy nebo divadelní představení. V 18. století už byl vyhlášený benátský karneval magnetem pro společenskou smetánku celé Evropy.

Pád Benátské republiky do rukou Napoleona Bonaparte a později Rakousko-Uherska na konci 18. století znamenal nejen konec takřka tisíc let trvající samostatnosti Benátek, ale také karnevalové tradice. Nošení masek bylo označeno za pokleslou zábavu a přísně zakázáno. Nastal dvě staletí trvající úpadek maškarního zvyku.

Světelná show na vodě

Renesance se benátskému karnevalu dostalo v roce 1979 už v současné podobě. Znovuzrození karnevalové tradice padlo na úrodnou půdu a během pár desetiletí zaznamenal festival raketový růst zájmu. Benátky patří k nejvyhledávanějším evropským destinacím celoročně, jen samotný karneval však přijede shlédnout až tři miliony návštěvníků! Připravte se proto opravdu na davy lidí, v nakažlivě uvolněné atmosféře se ale i to dá zvládnout s italskou elegancí.

Třítýdenní karnevalové radovánky sestávají z pestré palety kulturních akcí. Některé – jako je pompézní ples Official Lunatic Dinner Ball – vyžadují koupi drahých vstupenek, řada akcí se alevodehrává přímo pod širým nebem a je volně přístupná. Lidé v maskách jsou k vidění všude v ulicích, za těmi nejnákladnějšími a nejúchvatnějšími kostýmy zamiřte na náměstí sv. Marka nebo na nábřeží k Dóžecímu paláci, které jsou centrem maškarního veselí.

Ačkoli karneval probíhá celé tři týdny, největší frekvence lidí je tradičně o víkendech, kdy se konají nejzajímavější veřejně přístupné taháky festivalu. Celý karneval zahajuje večerní alegorický průvod lodí – La Festa Veneziana sull’acqua (dvě představení se konají v sobotu 8. 2. 2020 večer, jedno opakování je pak v neděli 9. 2. 2020 dopoledne). Při sobotní fantastické noční show plné barev a světel proplouvají po Canale di Cannaregio stovky lodí nazdobené s neuvěřitelnou dávkou fantazie. Nechybí hudba, tanec, představení akrobatů ani velkolepá přehlídka světelných efektů. Barevný průvod alegorických lodí v neděli ráno proplouvá z Punta della Dogana skrz celé město po Canale Grande až k Canale di Cannaregio.

Vrcholem karnevalových oslav bývá druhou neděli (16. 2. 2020) Let Anděla – Il Volo dell’Angelo, při němž se z 99 metrů vysoké zvonice na laně spouští na náměstí sv. Marka nejkrásnější dívka předchozího karnevalu, nazývaná Marie. O tuto poctu každoročně mezi sebou soutěží 12 benátských dívek. Třetí karnevalovou neděli létající krásku na laně vystřídá jedna z hvězd italského showbusinessu během Letu orla – Il Volo dell’Aquila. Závěrečnou tečku za karnevalem představuje Let lva – Svolo del Leon (25. 2. 2020) – během nějž se z rukou 12 Marií, nejkrásnějších dívek karnevalu, k věži svatého Marka vznese obrovská benátská vlajka se lvem ve znaku. Touto tradicí festival vždy v úterý oficiálně končí.

Tempem piano

Na náměstí sv. Marka trávíme fascinováni prohlížením okázalých masek celé hodiny. Jeden den na karnevalu uteče neuvěřitelně rychle, na prohlídku památek člověk kvůli živelnému divadlu v ulicích ani nevzdechne. Ideálně si na karneval vyhraďte alespoň dva dny, důležité je při téhle jedinečné podívané nikam nespěchat, nasát uvolněnou jižanskou atmosféru a chvíli nechat vše plynout. Nezapomeňte na odpočinek nad kávou se zmrzlinou v jedné z mnoha prosluněných kaváren na nábřeží s výhledem na gondoly a ostré linie věže baziliky San Giorgio Maggiore na stejnojmenném ostrůvku. A až vás čilý ruch a davy omrzí, utečte po pobřeží třeba do zahrad Giardini della Biennale na jihovýchodě města nebo se vydejte vodním autobusem – vaporettem – na jeden z menších malebných ostrovů v Benátské laguně.