Redakce

První obraz z Laosu je hodně surrealistický. Stařenka v tradičním barevném kroji sedí hned za hranicí na zemi u velkého mraveniště. Neustále mravence shrabává na hromádku. Až pak mi to dochází – vždyť ona tady vlastně prodává svačinu. Mraveniště si sem z lesa přinesla v ošatce. Mravenci se ovšem nejí syroví, fuj! Nejprve je přece musíte lehce osmažit. Nejlepší prý jsou kukly. Zvířata, hmyz a rostliny ulovené či posbírané v přírodě tvoří v této z půlky stále zalesněné zemi nemalou součást potravy. Ještě letos na jaře vědci během prohlídky zboží na vesnickém trhu identifikovali tři nové zvířecí druhy, včetně zcela unikátní skalní krysy.

Když v roce 1979 první islámská revoluce v moderních dějinách smetla krutou vládu šáha Pahlavího nad Íránem, mohl se její inspirátor a velký vůdce Ajatolláh Chomejní konečně vrátit z exilu. Na letišti ho čekalo několik milionů nadšením a emocemi opojených lidí. Reportér BBC se tehdy Chomejního při výstupu z letadla zeptal: „Co cítíte?“. Ten se jen rozhlédl kolem a suše odpověděl: „Nic.“

Pákistán je země mnoha protikladných tváří, proto stojí ne za jednu, ale hned několik návštěv.

Před cestou se poraďte v prvé řadě se svým praktickým lékařem, očkovacím centrem (např. www.ockovacicentrum.cz) nebo centrem cestovní medicíny. Tento text nemůže a nechce nahradit odbornou konzultaci. Doporučujeme kontaktovat raději alespoň dva zdroje, protože z vlastní zkušenosti víme, že někteří praktičtí lékaři mají informace staré mnoho let, případně vycházejí z nespolehlivých zpráv masových médií, a jejich rady se zásadně liší. Při zjišťování informací o očkování také mějte na paměti, že různí lékaři zastávají různé postoje vůči očkování obecně. Obracejte se proto raději na specialisty na cestovní medicínu.

Přestože Kyrgyzstán láká cestovatele hlavně svými horami, může nabídnout i řadu historicky významných míst, protože tudy mimo jiné kdysi procházela Hedvábná stezka. Například města Oš a Özgön ležící na jihu země v kyrgyzské části Ferganské kotliny jsou toho dobrým dokladem. Obchodní duch Hedvábné stezky stále žije v bazarech obou měst. V Özgönu se dokonce zachovalo i několik památek z její doby.

V tomto článku o Uzbekistánu přinášíme soubor zajímavých poznámek o životě lidí v této mladé středoasijské republice. Přestože k ekonomické stabilitě a prosperitě má Uzbekistán ještě daleko, není práce a prezident Karimov vládne autokratickým způsobem, lidé stále září zlatým úsměvem. Málokdo totiž nemá alespoň jeden zlatý zub! A jak se v této zemi žije cestovatelům, které všude vítají nápisy „Choš Kelibsis“ (Vítejte)?

Po dvou cestách do Asie a dvou do severní Afriky jsme se s Michalem rozhodli objevit další kontinent a naše volba padla na Jižní Ameriku. Dlouho jsme studovali různé průvodce (včetně knih Hanzelky a Zikmunda), až jsme nakonec vybrali Ekvádor.

Na jihu uzbecké části Ferganské kotliny leží Margilan, který už po stovky let představuje centrum produkce hedvábí a obchodu s ním v celé Střední Asii. Důvodem k návštěvě Margilanu je významná továrna na ruční výrobu hedvábí a také pestrý bazar, jednoznačně nejzajímavější, jaký jsme v uzbecké Ferganské kotlině viděli.

V západní části Ferganské kotliny leží město Kokand (Qoqan), jehož jméno znamená v překladu „Město větrů“. Kdysi býval zastávkou na Hedvábné stezce, ale z její doby se žádné stavby nedochavaly.

Hedvábná stezka pokračovala ze Samarkandu přes území dnešního Tádžikistánu, přes města Pendžikent, Kir a Kodžand, až dospěla do Ferganské kotliny. Nepředstavujte si však kotlinu jako někde v Krkonoších, tahle má v průměru přes sto kilometrů! Dnes se o ni dělí Uzbekistán, Tádžikistán a Kyrgyzstán.