HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Hedvábná stezka v Kyrgyzstánu (Oš a Özgön)

Hedvábná stezka v Kyrgyzstánu (Oš a Özgön)

Přestože Kyrgyzstán láká cestovatele hlavně svými horami, může nabídnout i řadu historicky významných míst, protože tudy mimo jiné kdysi procházela Hedvábná stezka. Například města Oš a Özgön ležící na jihu země v kyrgyzské části Ferganské kotliny jsou toho dobrým dokladem. Obchodní duch Hedvábné stezky stále žije v bazarech obou měst. V Özgönu se dokonce zachovalo i několik památek z její doby.

Mauzoleum

Trasy Hedvábné stezky

Přes území dnešního Kyrgyzstánu směřovaly do Střední Asie karavany z Číny naložené hedvábím, kořením, barvivy, zlatem a drahými kameny. Opačným směrem putovalo stříbro, tepané předměty, lněné látky či sklo. Hlavní trasa do Číny vedla Ferganskou kotlinou přes Kokand a Andižan (v její dnešní uzbecké části) do Nookentu, Oše a Özgönu (v dnešní kyrgyzské části). Odtud pak překračovala Pamir přes sedla Irkeštam nebo Kek-Art a pokračovala do Kašgaru ležícího za ním na začátku nehostinné Tarimské pánve.

Praktický popis současného přechodu kyrgyzsko-čínských hranic přes sedlo Irkeštam na cestě z Oše do Kašgaru viz budoucí článek „Jak do Číny přes Irkeštam“.

Pro úplnost doplňuji, že severní částí Kyrgyzstánu přicházela také jedna větev Hedvábné stezky z Kazachstánu. Přes Balasagun, pobřeží jezera Issyk-Köl, Tash-Rabat a sedlo Torugart vedla taktéž do Kašgaru (viz plánované články o Buraně a jezeru Issyk-Köl).

Sever proti jihu

Dnešní situace v kyrgyzské části Ferganské kotliny je mírně napjatá. Jižní části země se totiž etnicky a myšlenkově dost liší od severní, značně poruštěné části, kde se nachází hlavní město Biškek. Určité autonomní tendence jihu jen podporuje dvojitá bariéra hor, která od sebe obě části odděluje, přestože stále vylepšovaná silnice Biškek – Oš už zkrátila dobu jízdy do hlavního města na 11 hodin. Oš, druhé největší město Kyrgyzstánu, zde tedy funguje jako správní středisko jižní části republiky.

Téměř polovinu 300 000 populace Oše tvoří Uzbekové. V některých okolních oblastech však představují většinu, což dokládá, jak násilně byly za Sovětského svazu vytvořeny hranice rozdělující Fergánskou kotlinu mezi Uzbekistán, Kyrgyzstán a Tádžikistán. A tyto hranice nejsou pro místní rozhodně snadno prostupné, takže po vyhlášení nezávislosti těchto států došlo k izolaci jednotlivých menšin.

Navíc Uzbekové jsou zde hlavní ekonomickou silou, zatímco Kyrgyzové správní silou. Od této nerovnosti se odvíjí i celková nálada v oblasti, která už také vedla k řadě konfliktů. Ten poslední ozbrojený v roce 1990 si vyžádal přes tři sta obětí a vedl k ještě většímu odloučení obou národnostních skupin.

V roce 2000 oslavil Oš 3000 let své existence. Možná trochu přehnané oslavy, nicméně jeho historie je skutečně doložena od 5. st. př. Kr. Prošel tudy i Alexandr Veliký, přitom není bez zajímavosti, že odtud poslal vlašské ořechy do Řecka. Donedávna se proto mylně předpokládalo, že původní místo výskytu ořešáku je Řecko.

Před přelomem letopočtu se stal Oš, současně ze vznikem Hedvábné stezky, jedním z jejích obchodních center. Město prosperovalo, ať mu vládl kdokoli, například Skytové, Karachánovci, Kyrgyzové či Mongolové. I z totálního zničení Čingischánovými vojsky na začátku 13. st. se rychle vzpamatoval. V 15. a 16. st. byl součástí Ferganského státu. V 18. – 19. st. spadal pod vládu Kokandského chanátu, spolu s nímž byl pak připojen k carskému Rusku. Pod ruskou nadvládu patřil až do vyhlášení nezávislého Kyrgyzstánu v roce 1991.

V Oši dnes nenajdete žádné úchvatné památky, přesto je toto město na svoji velikost docela klidné a příjemné, se spoustou jídelniček, řadou parků a bez výškových budov. Proti Uzbekistánu jsou také obchody doslova zavaleny zbožím. Nesmírně zajímavý je rozsáhlý bazar Džajma, jeden z vůbec největších bazarů ve Střední Asii, kterému věnujeme následující článek „Ošský bazar“.

Kromě bazaru stojí za návštěvu hora Šalamounův trůn, muzeum Hedvábné stezky, socha Lenina, turecká cukrárna, mešita Rabat Abdullah Chána ze 17. st. nebo Nová mešita, obležená každý pátek davy muslimů. Mimo Kyrgyzů a Uzbeků, které snadno nerozlišíme, jsme u ní potkali i Pákistánce a Afghánce.

Šalamounův trůn

Tato hora představuje jednoznačnou dominantu města (Šalamounem se míní Sulejman, bájný zakladatel města). Protože na ni údajně vystoupil sám Mohamed, stala se hlavním poutním místem kyrgyzských muslimů – jakousi malou Mekkou. Traduje se, že Mohamed překvapený nádherným výhledem na úrodnou Ferganskou kotlinu vydechl údivem: „oš…“ – od toho prý dnešní jméno města. Výhled je opravdu velkolepý – město se spoustou zeleně, zemědělská krajina, skalnatý hřbet na uzbecké hranici.

Na hoře vlaje ohromná kyrgyzská vlajka. Stojí zde také malá mešitka zvaná Baburův dům, kterou pro sebe nechal postavit slavný Zahiruddin Babur v roce 1497 po své korunovaci ferganským králem. Babur si prý horu totiž velmi oblíbil.

Protože hora připomíná svým tvarem těhotnou ženu, chodí se sem modlit ženy, které mají problémy s otěhotněním nebo chtějí už poděkovat za narození dítěte. Tak jsme tam například potkali mladou maminku s miminem, která se sem vydrápala v dlouhých šatech a lodičkách. Na skálu sice vede jakýsi chodníček, ale na podpadky to vážně není.

Özgön historický

Z hlediska památek zaujme více než Oš město Özgön (Uzgen), které leží 55 km severovýchodně od Oše směrem na Džalal-Abad. Patří mezi nejstarší města v Kyrgyzstánu s historií dlouhou více než 2000 let.

Özgön býval jedním z hlavních měst dynastie Karachánovců, kteří v této oblasti vládli v 10. – 12. st.

Z jejich doby také pocházejí nejstarší dochované památky. Jednak minaret vztyčený v polovině 11. st., s fasádou tvořenou cihlovými mozaikami, a pak trojice k sobě připojených mauzoleí, v nichž odpočívají příslušníci dynastie Karachánovců. V prostředním a největším údajně leží Nasr Ibn Ali, zakladatel této dynastie, v severním Hasan Ibn Ali a v jižním neznámý člen rodiny. Mazolea jsou pozoruhodná svou fasádou s krásnými ornamenty a mozaikami v různých stylech.

Archeologické vykopávky také odhalily zbytky medresy, která stávala poblíž minaretu.

Özgön současný

V Özgönu jsme si připadali spíš jako v Uzbekistánu, vždyť také Uzbekové tvoří drtivou většinu jeho obyvatel. V současnosti bohužel vešel ve známost jako ohnisko zmíněného konfliktu mezi Uzbeky a Kyrgyzy v roce 1990.

Srdcem města je dnes bazar. Pozná se snadno, protože na hlavní silnici před ním panuje neobvyklý dopravní chaos. Na první pohled se na bazaru prodává jen samá rýže. Není divu, okolí Özgönu je totiž hlavním producentem rýže v Kyrgyzstánu. Özgön vůbec platí za jakési zpracovatelské středisko produktů ferganského zemědělství.

Za zmínku ještě stojí malá mešita se zajímavými barevnými minarety v uzbeckém stylu, která se tak výrazně liší od jednoduchých kyrgyzských. Nachází se hned vedle vchodu do bazaru.

My ovšem na modlení moc nejsme, takže se vracíme do Oše, kde na nás v lednici našeho guesthousu už čeká vychlazený Staropramen. Až sem se dováží!

Praktické

Vstupy – Šalamounův trůn 5 S, muzeum Hedvábné stezky (na úpatí Š. trůnu) 50 S, areál minaretu a mauzolea v Özgönu 10 S (oficiálně i 5 S za každý snímek).

Orientace – Mešita Rabat Abdullah se nachází na úpatí Š. trůnu, Nová mešita na křižovatce ulic Kyrgyzstan x Zaina Betinova, socha Lenina v parku na křižovatce ulic Lenin x Nookat, turecká cukrárna Istanbul pastanesi na křižovatce ulic Lenin x Ališer Navoi.

(10 S = 6 Kč)

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí