Jan Kovanda


Články autora

Ve stopě Adamově za skvosty buddhismu
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Ve stopě Adamově za skvosty buddhismu

3. 3. 2004 Ráno jsme vstali v půl sedmé, dali si snídani a šli na vlak, který měl jet v osm, ale nakonec měl tři čtvrtě hodiny zpoždění. Vlakem jsme dojeli do Habarany, tam jsme si stopli náklaďáček do centra města k autobusové zastávce, kde jsme hned chytli autobus do Dambully. Do Dambully jsme dorazili kolem jedné a ubytovali se Oasis Turist Welfare Centre za 350 rupií za všechny. Nejdříve jsme si s Ivou zajeli do centra Dambully do banky vyměnit peníze a kolem čtvrté vyrazili na prohlídku místních jeskyních chrámů vystavěných v rozmezí téměř dvou tisíc let na 150 m vysokém skalním ostrohu nad městem.

S baťohem na zádech napříč Srí Lankou
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

S baťohem na zádech napříč Srí Lankou

Výlet na Srí Lanku (20. 2. 2004 – 21. 3. 2004) Tento výlet by se dal nazvat jako kombinovaný. Z Prahy jsem odlétal s mámou a babičkou, které spolu strávily měsíc v hotelu Land’s End na jihu Srí Lanky. Původně tu s nimi měla být i jejich kamarádka Eva, ale ta nakonec neodcestovala z Prahy. Já jsem s mámou a babičkou pobyl tři dny a pak z Prahy přijeli moji kamarádi Iva a Vojta, se kterými jsem tři týdny s baťohem na zádech cestoval po Srí Lance. Poslední čtyři dny jsem opět strávil s mámou a babičkou. Do Prahy jsme odlétali všichni společně – já s rodinou i moji kamarádi.

Potápění na Similanských a Surinských ostrovech
Cestopisy a reportáže

Potápění na Similanských a Surinských ostrovech

Ráno jsme se vzbudili na Similanských ostrovech, po bouřce ani stopy. Obeplouvali jsme podmořskou horu, potápěči dole, my nad jejím vrcholkem. Skály vypadaly ve vodě dramaticky a byla tam spousta pestrobarevných ryb.

Vodní cestou do Laosu
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Vodní cestou do Laosu

3. 2. (pátek) Ráno jsme vstali, dali si snídani a v 10.30 nám jel autobus do Chiang Khongu. V autobuse jsme potkali tři vymydlené kluky z Česka, se kterými jsme potom také jeli lodí do Luang Prabangu. Cesta do Chiang Khongu trvala dvě hodiny a byla velmi drkotavá. Když jsme dorazili na místo, hned jsme došli na hraniční přechod a přeplavili se přes Mekong do Laosu, do malého městečka jménem Huay Xai. Tam jsme bez problémů prošli pasovou kontrolou a nechali si orazit naše laoská víza. Hned jsme našli ubytování (200 B) a vydali jsme se hledat banku.

Angkor Wat a zpět v Thajsku na souostroví Ko Tarutao
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Angkor Wat a zpět v Thajsku na souostroví Ko Tarutao

28. 2. (úterý) Ráno jsme vstali v sedm, nasnídali se a na kole (1,5 USD na den) vyrazili do Angkor Watu a přilehlých chrámů (vstupné 20 USD). Komplex chrámů v této oblasti byl vystavěn v 9. – 13. století. V té době byla na vrcholu Khmerská říše, které se podařilo shromáždit dostatečné bohatství a dostatek pracovních sil, aby na ploše více než 150 km2 bylo vybudováno okolo 70 chrámů a jiných náboženských staveb. Během naší prohlídky jsme nejdříve navštívili vlastní Angkor Wat, který je největší náboženskou stavbou na Zemi. Angkor Wat je úžasně rozlehlá stupňovitá stavba obkroužená ochranou zdí a vodním příkopem. Vyšplhat se dá téměř do nejvyšší věže, odkud je krásný rozhled.

Kambodža
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Kambodža

20. 2. (pondělí) Ráno jsme vstali v sedm, nasnídali se a za 15 USD nastoupili cestu do Kambodže organizovanou naším guesthousem. Nejdříve nás se skupinou dalších turistů převezli na pevninu, a pak tuk – tukem na vodní laosko – kambodžskou hranici, jako když jsme den před tím jeli pozorovat delfíny. Tam nám orazili laoská víza, a potom nás cestou necestou odvezli na pevninskou laosko – kambodžskou hranici, kde nám orazili kambodžská víza. Na obou hranicích (celnicích) jsme zaplatili 1 USD.

Kolem myanmarských hranic
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Kolem myanmarských hranic

27. 1. (pátek) Ráno jsme vstali v půl osmé, nasnídali se a v devět se nechali odvézt na autobusové nádraží, kde nám v jedenáct hodin jel autobus do Mae Sariang. Následovala moc hezká cesta přes hory, kde se dalo dobře pozorovat střídání vegetačních pásem. Ve čtyři jsme přijeli do Mae Sariang a po chvilce hledání (všude měli předraženo) našli ubytování za 120 B. Bylo to celkem nic moc, ošklivý záchodek a ne přímo ve městě. Bylo ale načase, protože Karla bolelo břicho a měl střevní problémy. Chvilku jsme si oddechli, pak jsem sám prošel město sem tam a v sedm jsme oba zašli na večeři do hospody v guesthousu. Do postele jsme šli tradičně brzy.

Návštěva ayutthayského a sukothayského království
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Návštěva ayutthayského a sukothayského království

20. 1. (pátek) Poprvé jsem spal celou noc, vzbudili jsme se až v devět. Šli jsme na snídani a jeli s Karlem (Honza s Hankou si ještě víc přispali) do Ban-Pa Inn, letní rezidence královské rodiny (vstupné 100 B). Jeli jsme tam sběrným taxíkem za 18 B, cesta trvala cca 50 minut. Do Ayutthayi jsme se vrátili kolem druhé a šli jsme obejít zdejší ruiny historického města. Ayutthaya byla hlavní město Thajska před Bangkokem, a to téměř 500 let, od 14. století až do roku 1765, kdy byla vypleněna Barmánci. Tehdy se hlavní město přeneslo do Bangkoku.

Uvítáni Bangkokem a jeho okolím
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Uvítáni Bangkokem a jeho okolím

Toto je deník z cesty do JV Asie, kterou jsme podnikli s kamarádem Karlem od 14. ledna do 23. března 2006.

Horami a údolím Mekongu v Laosu
Je článek u země, ale zároveň není cestopis ani zajímavé místo

Horami a údolím Mekongu v Laosu

10. 2. (pátek) Do Luang Prabangu jsme dorazili ve čtyři hodiny ráno, po sedmi hodinách stání, sezení v různých pokřivených pozicích a dušení se výfukovými plyny, které díky děravému výfuku neustále proudily do prostoru pro cestující. Ostatní naši turističtí spolucestovatelé se odjeli vyspat a my zůstali čekat na autobus do Phonsavanu, který měl jet v 8.30. Byla zima jako v morně, tak jsme na sebe nejdříve navlékli všechno, co jsme měli, a když ráno vyšlo sluníčko, zase jsme to svlékli. V 8.30 jsme zajímavou horskou krajinou odjeli do Phonsavanu (75 tisíc kipů), kam jsme dorazili kolem čtvrté odpoledne. Nechali jsme se odchytit nadháněčem z jednoho guesthousu a ubytovali se v pokoji se záchodem a horkou sprchou za 4 USD. Pak jsme zašli na večeři, objednali si výlet na druhý den (8 USD na osobu), dlouho se sprchovali horkou vodou a brzo šli spát, abychom dohnali spánkový deficit.