HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Kolem myanmarských hranic

Kolem myanmarských hranic

27. 1. (pátek) Ráno jsme vstali v půl osmé, nasnídali se a v devět se nechali odvézt na autobusové nádraží, kde nám v jedenáct hodin jel autobus do Mae Sariang. Následovala moc hezká cesta přes hory, kde se dalo dobře pozorovat střídání vegetačních pásem. Ve čtyři jsme přijeli do Mae Sariang a po chvilce hledání (všude měli předraženo) našli ubytování za 120 B. Bylo to celkem nic moc, ošklivý záchodek a ne přímo ve městě. Bylo ale načase, protože Karla bolelo břicho a měl střevní problémy. Chvilku jsme si oddechli, pak jsem sám prošel město sem tam a v sedm jsme oba zašli na večeři do hospody v guesthousu. Do postele jsme šli tradičně brzy.

Mae Hong Song

28. 1. (sobota)

Ráno jsme vstali, nasnídali se a v 10.30 nám jel autobus do Mae Hong Song, který měl ale 45 minut zpoždění. Cesta vedla horami, bambusovo – teakovými lesy a stejně jako předešlý den byla moc zajímavá. Bohužel se mi cestou udělalo celkově blivno. Do Mae Hong Song jsme dorazili kolem čtvrté, rychle našli slušné ubytování a šli se poptat po nějakém výletě na druhý den. Nakonec jsme si koupili výlet u nás v hotelu za 700 B. Poté jsme oddechovali (bylo mi nedobře, asi mírná teplota), pak šli na jídlo, které jsem ani nesnědl a hned se vrátili. Osprchovali jsme se v teplé vodě a v osm šli spát.

29. 1. (neděle)

V noci mi bylo šoufl, jak se zdá, asi ze špatné vody. Přeléval jsem si totiž do jedné praktické umělohmotné láhve stále novou a novou dokupovanou vodu a v tom zbytku, co v té praktické láhvi vždycky zůstal, se asi něco namnožilo. V noci jsem několikrát zvracel, ale ráno už to bylo lepší, takže jsem si dal dietní snídani a odjeli jsme s Karlem na výlet, který jsme si den před tím objednali. Jelo nás celkem pět, ještě jeden kluk s holkou z Česka a jedna Thajka.

Nejdříve, ještě za mlhy (ráno bylo mlhavo a chladno, takže jsme si vzali kalhoty), jsme navštívili Fish Cave, což byla jeskyně ve skalnatém kopci, z které vytékal potok, a do které najížděl místní druh kaprů. Pak jsme se stavili u jednoho vodopádu a v několika domorodých vesnicích (včetně čínské s ochutnávkou čaje) u myanmarských hranic a také jsme zajeli ke krapet legrační myanmarské hranici, kde byl pouze plot z ostatnatého drátu, budka z bambusu a v ní jeden maník se samopalem.

Hranice Myanmar

Potom jsme jeli do vesnice dlouhokrkých Karenů, kam jsem ale nešel, protože mi to bylo trapné. Na závěr jsme vyjeli k watu nad Mae Hong Song, odkud byl moc pěkný výhled na město a okolní hory. Po výletě jsme zašli na večeři, pak na čaj, a pak se chvilku procházeli kolem jezera a zašli na internet. Spát jsme šli kolem deváté.

30. 1. (pondělí)

V noci jsme se skvěle vyspali. Ráno už mi bylo úplně dobře, tak jsme se nasnídali a vyrazili pěšky směrem k horkým pramenům. Po dvou kilometrech nás vzal autobus. U horkých pramenů byly jen koupele a ne bazén na plavání, tak jsme pěšky došli k blízkému vodopádu (cca 2 km), který byl docela hezký, a pak se pěšky vydali nazpátek do Mae Hong Song.

Kolem druhé nám zastavil autobus s bohatými postaršími Thajkami na výletě, který nás odvezl do Mae Hong Song a Thajky nás ještě obdarovaly vodou a ovocem. U jezera v Mae Hong Song jsme snědli ovoce a pak si do pěti dali klid na lůžku. V pět jsme šli na čaj a jídlo, pak jsme seděli u jezera, ještě zašli na pivo a pak domů. Spát jsme šli kolem deváté.

31. 1. (úterý)

Ráno jsme vstali, nasnídali se a vyrazili na autobus směr Pai, který měl jet v 8.30. Byli jsme ale tak rychlí, že jsme chytli minibus v osm. Chvíli jsme se mírně handrkovali o jízdné do Sappongu, nakonec jsme zaplatili 50 B za osobu. Cesta opět vedla krásnými horami a byla velmi krkolomná, takže to jeden chlapeček v autobuse nevydržel a několikrát zvracel. Do Sappongu jsme dorazili v 9.30 a hned chytli mototaxi do 8 km vzdálené Tham Lod, jedné z největších jeskyní v JV Asii.

Následovala prohlídka obrovského jeskynního komplexu, který nebyl osvětlený, a proto jsme s sebou měli průvodkyni s lucernou, což pro nás jako Evropany bylo velmi nezvyklé. Komplexem jeskyní protékala poměrně velká řeka, která šuměla pod námi, zatímco jsme obdivovali místní krápníky. Když jsme vyšli z jeskyní, potkali jsme postarší Thajky, které nás předchozí den svezly autem a teď nás nadšeně zdravily. V areálu u jeskyní jsme si ještě dali oběd a kolem 12 se pěšky vydali do Sappongu. Naštěstí nám po chvíli zastavil pick-up od sběrných surovin, jinak by to byla dost úmorná cesta.

V Sappongu jsme hned chytli autobus (40 B) a za dvě hodiny byli v Pai. V Pai jsme rychle našli ubytování, zašli na pití, chvilku oddechovali a v půl páté se vypravili do watu na blízkém kopci, odkud byl hezký výhled na město a okolní kopce. Pak jsme prošli město, zašli na večeři, ještě jednou prošli město, pak hledali jeden místní bar s živou muzikou, který jsme nakonec našli, zašli na čaj, od desíti měla být živá muzika, ale nebyla, a v jedenáct jsme šli spát.

1. 2. (středa)

Ráno jsme vstali po sedmé, dali si u stánků čaj a pancake, u čehož nám dost drkotaly zuby, protože bylo 15°C a mlha. V 8.30 jsme chytli autobus do Chiang Mai. Cesta byla opět moc hezká, a tak se klikatila přes hory, že z toho několik Thajců zvracelo. Občas nás zastavila pohraniční stráž (to samé se dělo i předchozí dny, když jsme se pohybovali v blízkosti myanmarských hranic) a hledala uprchlíky z Myanmaru. Jednou i jednoho našli. Nebo to byl jenom nějaký chudák Thajec, který si doma zapomněl doklady.

Do Chiang Mai jsme dorazili chvilku po dvanácté a hned ve 12.30 chytli autobus do Chiang Rai. Byl to nepohodlný malý autobus pro Thajce. Do Chiang Rai jsme dorazili ve čtyři, ubytovali se, dali si vyprat prádlo do blízké loundry a pak se šli projít. Prošli jsme hezký trh s ovocem a navštívili jsme chrám, kde byl nalezen originál Smaragdového Buddhy – teď je tam o něco menší kopie. V chrámu jsme taky pozorovali mladé mnichy na modlitbě. Pak jsme zašli na večeři a navštívili noční trh, který byl o něco klidnější než v Chiang Mai. Ještě jsme zašli na pivo, neodvážili se do místního gogo baru a kolem desáté šli spát.

2. 2. (čtvrtek)

Ráno jsme zašli na snídani a pak odjeli do Chiang Saenu, kde jsme se koukli na Mekong a laoskou hranici a naobědvali se. Pak jsme sběrným taxíkem přejeli k Opium Exibition Hall. Tam ale bylo tak velké vstupné (300 B), že jsme se vrátili do blízkého Sop Ruaku. Tady se stýkají hranice Myanmaru, Laosu a Thajska, což je dobře vidět i podle soutoku dvou řek – Mekongu a Nam Ruak.

V Sop Ruaku jsme si prohlídli muzeum opia, a pak jsme chtěli pokračovat do Mae Sai a blízkých jeskyní, ale odpoledne už tam nic nejelo. Nakonec jsme chytli stopa nazpátek do Chiang Saenu a tam autobus do Chiang Rai, kam jsme dorazili kolem šesté hodiny. Vyzvedli jsme si vyprané prádlo, pak chvilku oddechovali a zašli na večeři na noční trh a na internet. Pak jsme psali pohledy a deníčky, ještě zašli na pivo a kolem půl jedenácté šli spát.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí