Lenka Hrabalová

Když se protáhnete úzkými skalnatými uličkami, vedoucími k jordánskému pokladu, kamennému městu Petra, pohled na slavnou Klenotnici vám zpravidla velmi záhy zastíní člověk, vedoucí na provaze velblouda. Lámanou angličtinou se silným akcentem vás začne lákat: „Helou maj frend! Du ju wanna rajd? Tru dezert mercedes! Ajem bedujin maj frend, diskaunt for ju!“ Gratuluji, právě jste se setkali s beduínem. Cítíte lehké zklamání? Nemusíte, nejsou všichni takoví.

Příznivé teplotní klima, evropské služby, ale i tradiční černá Afrika. Hlavní město Senegalu – Dakar se stal multikulturním centrem. Jako své útočiště si jej volí rodiny z Evropy i Ameriky. Co vlastně v Africe hledají? A proč vlastně stěhujou své domovy přes půl světa a navíc až do Afriky?

Oslavy Vánoc a Nového roku probíhají všude na světě různě, v africké Mauretánii nás v tuto dobu hostil Omar a jeho rodina. A i přes zákaz jsme si sváteční dny užili ve skvělé atmosféře.

Život v Teheránu je krásný i složitý zároveň. Ač jsou morální zásada striktně vyžadovány, bohatá mládež obdivuje západní styl života. Za zdmi svých vil tak můžou žít západním životem v zemi, která západní život neuznává.

Osm hodin autobusem na západ od Káhiry, někde uprostřed Sahary, se rozkládá zapomenutá oáza Siwa. Chcete-li poznat její nejvzdálenější zákoutí, vyproste si od místních kolo!

Podloží pod našima nohama se změnilo. Žlutý písek a prach nahradily bílé kamínky a změnily se i stany. Staré a ošoupané a zaprášené nahradily zářivé bílé. Vstoupili jsme do nové čtvrti uprchlického tábora Zaatari. Nová neznamená vždy lepší, ale v této prý nejsou štíři, takže si můžeme aspoň přestat hlídat kotníky.

Nekonečná poušť a v ní ruiny bohatých středověkých měst, duny i beduínské stany. Cesta nejdelším nákladním vlakem světa nebo oceán plný delfínů. Směsice trhů, ušmudlaných budov, ruchu rybářských měst, vůně skromných pokrmů. Ačkoliv je to hnědá, kamenitá země, učaruje vám velmi snadno.