Je Thajsko jen divadýlko pro turisty nebo má tato oblíbená turistická destinace skutečně něco do sebe? A proč Thajci každý večer přesně v šest stojí v pozoru?
Střet kultur po indicku. Špatné informace, lživé sliby, podivné služby. Přinášíme článek plný příhod, které se tam zřejmě stanou i vám.
Třicet hodin namísto slibovaných asi sedmnácti trvala nezapomenutelná štreka nezapomenutelným autobusem z Vientiane do Hanoje. Až přístě budeme chtít překonat vzdálenost z laoské metropole do vietnamské, už nás nikdy ani na vteřinu nenapadne zkoušet to po pevnině.
Nadešel čas zanechat thajské království za zády a spolu s ním i postupné objevování slepých gastronomických uliček. Poté, co jsme vylili slaný čaj a přesolený pomerančový džus, vyhodili olivy v medu, jahody v solné krustě, nasolené sušené švestky, ošívali se nad krevními sraženinami v záhadných rosolovitých polévkách a marně sháněli po restauracích sůl do polévky, zatímco ostatní si do masového vývaru s nudlemi sypali po hrstech cukr, jsme se dohodli, ze je čas změnit klima.
Prázdniny jsou dobou táborů. Co ale takhle tábor uprostřed malajské džungle, kam se musíte těžce probrodit v neustávajícím dešti? A místo pouhých škvorů vás obklopí škorpióni a tarantule.
Ze severního thajska míříme na pramici do města Luang Prabang. Bývalá laoská metropole, kam jsme následující den dorazili, se ukázala být velmi příjemným a klidným turistickým místem s koloniální francouzskou atmosférou.
Přestože mi to dodnes nejde na rozum, v Indonésii je také „white skin beautiful“. Aspoň mi to tvrdila toulavá prodavačka na balijské pláži v Padangabai, když mě ďoubala prstíkem do míst, kde myslím, že mám žaludek, zatímco jsem se snažila opálit bůčky. Nedalo by se zařídit, aby to platilo i u nás? Ušetřila bych si pro příště popáleniny druhého stupně spojené s oparovými výkvěty kolem pusy a rudé tváře. V autobuse na Jávě se nás jeden místní hoch zeptal, proč bílí lidé pořád leží na písčitých mořských pobřežích. Honza mu to prozradil a chlapec dostal takový záchvat smíchu, že jsme na chvíli znejistěli, jestli u toho neroztrhá sedačku. Nedokážu si představit, co by s ním udělal kupříkladu popis solárního studia. Letmý pohled do jávanské drogérie pak vše vysvětlil. Tři čtvrtiny sortimentu bělí, prací prášky a zubní pasty do toho nepočítám. Zastánci vajt skin bjutifl, please, zkuste ideu nějak rozšířit i po střední Evropě.
„Kuřata by neměly běhat,“ uzavřel Honza zoufalé snahy ulovit v Yogyakartě něco k večeři. Tuhé vysportované kuře a slepenou rýži žvýkal tak dlouho, až ji musel jednoduše spolknout naráz.