Cestopisy a reportáže

Svatojánská noc 23. června, prastarý svátek, jehož kořeny starají hluboko do dob pohanství. Oslava slunovratu, noc magie, lásky a kouzel, jejíž ohně jednou za rok rozsvítí celou Evropu.

„Rapa das Bestas“ znamená v překladu zhruba „Stříhání bestií“ ve smyslu hovad, koní. Je to starý název a starý španělský obyčej, který podle tradice pochází z šestnáctého století.

Sierra Nevada zcela jiný svět skrývající se jen čtyřicet kilometrů od turistického pobřeží Costa del Sol. Vznešené ticho a klid, na který jen tak nezapomenete.

Když se začnou zkracovat dny a je potřeba si vzít na pádlování teplejší boty a oblečení, začne mi vždy v hlavě vrtat, kam vyrazit za teplem…

Španělsko, to nejsou jen dlouhé pláže lemované vysokými hotely a palmami. Je to v podstatě taková malá Evropská Argentina. Plná skvělého jídla, vášnivého tance, historií prosycených měst, bujarého veselí a netradičních festivalů.

Španělský Hobitín, mestečko Gaudix, je proslulé svými podzemními domečky i glazovanou keramikou. Nově si tam můžete dokonce i zakopat krumpáčem a postarat se tak o rozšíření vesničky.

Z moře písku tu a tam trčelo uschlé stéblo trávy. Pískové duny si přímo říkaly o to, aby se na jejím vrcholku objevil kolébající se koráb pouště a logicky doplnil celou scenérii. Jenže ve Španělsku moc velbloudů po pouštích neběhá. Navíc tohle je velmi malá, ale velmi unikátní poušť.

Víte, kde se ve Španělsku nachází katedrála geologie? Samozřejmě v podzemí. V podzemí Kantábrie, kde netopýři poletují tmou v 6 500 jeskyních. To je El Soplao.