Sierra Nevada zcela jiný svět skrývající se jen čtyřicet kilometrů od turistického pobřeží Costa del Sol. Vznešené ticho a klid, na který jen tak nezapomenete.
Když se začnou zkracovat dny a je potřeba si vzít na pádlování teplejší boty a oblečení, začne mi vždy v hlavě vrtat, kam vyrazit za teplem…
Španělsko, to nejsou jen dlouhé pláže lemované vysokými hotely a palmami. Je to v podstatě taková malá Evropská Argentina. Plná skvělého jídla, vášnivého tance, historií prosycených měst, bujarého veselí a netradičních festivalů.
Španělský Hobitín, mestečko Gaudix, je proslulé svými podzemními domečky i glazovanou keramikou. Nově si tam můžete dokonce i zakopat krumpáčem a postarat se tak o rozšíření vesničky.
Z moře písku tu a tam trčelo uschlé stéblo trávy. Pískové duny si přímo říkaly o to, aby se na jejím vrcholku objevil kolébající se koráb pouště a logicky doplnil celou scenérii. Jenže ve Španělsku moc velbloudů po pouštích neběhá. Navíc tohle je velmi malá, ale velmi unikátní poušť.
Víte, kde se ve Španělsku nachází katedrála geologie? Samozřejmě v podzemí. V podzemí Kantábrie, kde netopýři poletují tmou v 6 500 jeskyních. To je El Soplao.
Historie národního parku v severním Španělsku sahá do roku 1918, kdy don Pedro Pidal pomáhal prosadit zákon na zřízení chráněného území Montaña de Covadonga. Díky jeho aktivitě se zdejší horská oblast stala prvním národním parkem Španělska, který byl 30. května 1935 přejmenován na národní park Picos de Europa.
Španělsko je svými mořskými plody proslavené. Slávka jedlá (Mytilus edulis) patří mezi běžně konzumované měkkýše. Mořské plody, dobrota, co? Víte ale, jak se slávka dostala z chovné farmy k vám na stůl? Ano, z chovné farmy, slávky se totiž normálně chovají.