Svatojakubskou pouť každoročně podniká spousta poutníků. Někteří z náboženských důvodů, někteří zde hledají vnitřní klid, pro některé je to dobrodružství… Na „caminu“ se z nich všech stává jedna velká rodina, potkávají se ve společných noclehárnách a vzájemně se zdraví „Buen camino“. Pokud o takové pouti také uvažujete, přečtěte si dobré tipy Lucie Radové, která popisuje svou cestu po Camino Portuguese.
Nejjihozápadnější cíp Evropy, Algarve, je víc než z poloviny omýván Atlantikem. Že hrají prim čerstvé ryby a mořské plody nikoho nepřekvapí. Mnohé ale zaujmou prvky arabské a indické kuchyně. V případě prvním cataplana, která se z mořských plodů, ryb a zeleniny připravuje ve stejnojmenném hrnci ve tvaru mušle srdcovky, v případě druhém hojné používání kari, koriandru, zázvoru i česneku. Abyste měli zážitek z Algarve ucelený, přichystali jsme pro vás gastronomického průvodce po Algarve.
Ať už vyrážíte do Portugalska ve kterékoliv roční době, určitě doporučujeme navštívit krásné pobřeží na jihu u oceánu, svést se žlutou tramvají v Lisabonu a připít si sklenkou portského v Portu. Pokud se ovšem nechcete v parném létě prodírat davy turistů, vyzkoušejte něco trochu jiného. Na severu Portugalska to může být třeba náboženská Braga.
Městečko hluboko v borovicových lesích, obklopené skalami a magickou přírodou. Nachází se pouhých třicet kilometrů od hlavního města Lisabon a přeci je zcela rozdílná. To je královská Sintra. Oblíbili si ji portugalští panovníci pro své kouzlo, příjemné klima a po mnoho let pak zde stavěli svá královská sídla.
Spletité uličky, cinkání žluté tramvaje číslo 28, teskné písně fado, zápach ryb a pokřikování místních z otevřených balkonů. To všechno můžete zažít a cítit v nejstarší čtvrti Lisabonu – Alfamě. Táhne se od řeky Tejo až na kopec ke hradu Sao Jorge a rozhodně stojí za návštěvu!
Kolem je skoro tma a občas někde ukápne voda. Za dohledu vrtaných zřítelnic bledé mramorové busty napínám zrak do zlatavého šera a nabývám dojmu, že zpoza rohu za chvíli vykročí pravidelná hlídka Římanů. Už slyším kroky… a najednou vyběhne opozdilé děcko. „Finalmente, Pedro! Anda lá, rápido!“ vzpamatuji se a posílám provinilce za zbytkem skupiny. Ale těžko mu něco vyčítat, v rozlehlém antickém podzemí městského muzea v Coimbře čas jako by se zastavil.
Sedím na kameni mezi kvetoucím vřesem na kopci nad vesničkou Aigra Nova, opodál se pasou tři chundelatí oslíci. Ekologická aktivistka mezitím vysvětluje sisyfovský úkol, jak zahubit mimózu, která sem spolu s eukalyptem byla zavlečena z Austrálie a neuvěřitelnou rychlostí vytlačuje původní druhy a mění půdu v prach. Vítejte na výletě s Espaço, nízkoprahovým klubem pro děti a mládež, který má základnu v nedalekém městečku Lousã a ve kterém pracuji rok jako dobrovolník.
Kdysi se tu setkávaly nestálé historické regiony Estremadura a Ribatejo, dnes jsou to spíše okresy Leiria a Santarém. Řeč bude o místech v srdci Portugalska, která hrála nezastupitelnou roli v jeho historii, v koloniální éře nebo i novodobé religiozitě.