„Město vonných tyčinek“, tak je nazýván Majsúr. Většina santalových tyčinek se vyrábí právě tady.
Bylo druhým hlavním městem králů z dynastie Pallavů, po Kánčípuramu. Říše Pallavů existovala na indickém jihu v 5. až 8. stol. Většina památek v Mamallapuram pochází z doby vlády krále Narasinhavarmana I. (630– 68) a Narasinhavarmana II. (700– 28).
Za doby vlády dynastie Pándjů, ve 12. stol. byla Maduraj jejich hlavním městem. Ve 14. stol. ztratila svou nezávislost při muslimské invazi ze severu, vedené Málikem Káfurem.
„Město chrámů“ bylo v 6.–8. stol. hlavním městem říše Pallavů.
Třetí největší indické město, metropole Západního Bengálska, se rozkládá v deltě Gangy na řece Huglí. Kalkata je jedním z nejdůležitějších obchodních a kulturních středisek Indie. Byla založena Angličany teprve v r. 1690 účelným spojením tří vesnic – Kalikat, Sutanutí a Góbindapur, jež se proměnily na strategický přístav a jeden z výchozích bodů obchodu Východoindické společnosti. V l. 1773–1911 byla Kalkata sídlem britské koloniální správy, než byla administrativa přesunuta do vznikajícího Nového Dillí.
Významný přístav malabárského pobřeží, za vlády zamorinů zde vzkvétal obchod s kořením. Nedaleko odtud se v roce 1498 vylodil portugalský mořeplavec Vasco da Gama a zahájil tak novou etapu indických dějin. Dosud pojí toto město silné vazby k arabskému světu – velké procento místních obyvatel pracuje v zemích Středního východu.
Byla odedávna spojována s buddhismem. Už od 8. stol. po Kr. se v tomto horském regionu usazovali tibetští imigranti a zakládali zde buddhistické kláštery. V r. 1848 byla oblast připojena k britské Indii a o 4 roky později se Dharmšala stala administrativním centrem okresu Kangra.