Doutnající odpadky, žebráci a neustálé troubení. Rodiny hospodařící uprostřed skládek. Takový je první dojem z východní Indie. Západní Bengálsko, Bihár, Džárkhand. Touha po poznání nás zavedla do nejlidnatější a nejchudší části subkontinentu.
Když se řekne cestování po Indii, člověk si hned představí velmi dobrodružnou výpravu. Naše cesta z Manali do Thiksey takové představy rozhodně nepopírá…
Pojďte s námi nasát atmosféru budhistického festivalu v severoindickém Ladakhu. Co vyjadřují hrůzostrašné masky s lebkami? Zda je vůbec možné proniknout do tajů tance, se vydala zjistit studentská expedice podpořené Expedičním Fondem.
Sochy oblečené do rozbitých skleněných náramků indických žen, mozaiky ze starých kachlů a použitého nádobí či ploty z keramických džbánů. Indie není jen zemí odpadků, ale i zajímavých nápadů. Nek Čand tu vytvořil zahradu z odpadů a kamení.
Kousek za Shivpuri se z indické roviny zvedají vysoké kopce pohoří Aráválí a Vindhja. Jejich hustý pralesní porost ukrývá jeden z nejlepších národních parků Indie. Žije tu stále poměrně hodně tygrů, kteří jsou bezesporu největším lákadlem pro cestovatele.
Mystičtí zpěváci z dalekého Bengálska, blázni posedlí hledáním božství v člověku, osamocení tuláci, jejichž domovem je pouze vítr – takové jsou typické a trochu romantické představy o baulech. Roční výpravu za „skutečnými“ bauly podpořil Expediční Fond.
Bharatpur není z hlediska indické pestrosti nijak extrémně významný. Právě proto je pobyt v něm příjemný. Turista se necítí jako bílá chodící peněženka, užije si indickou atmosféru i kuchyni a do národního parku Keloadeo je to krátká cesta rikšou.
Ladakh je oblast ležící ve srážkovém stínu Himálají, ale když zde zabloudí monzun, z Indie může se všechno rázem změnit. Přečtěte si, jak se změnil příběh dobrovolnice, která přijela učit ve škole a nakonec pomáhala obětem povodní.