Cestopisy a reportáže

Hammány jsou tradiční afghánské lázně, které jsou nejen místem očisty, ale hlavně místem shromažďování. Za vlády Talibanu byly rušeny a zakázány. Nyní dochází k jejich obnově.

Afghánistán je nádherná země, která se jen pomalu vzpamatovává z minulých hrůz. Děti tam mají své sny a touhy, ale musejí překonávat překážky, které si my vůbec nedokážeme představit. Podívejte se, co zmohou skateboard a naděje na lepší zítřky.

Záběry z rozbitého Kábulu, vojenské patroly, po zuby ozbrojení vojáci. Pro celý svět je to země bez kultury, bez minulosti a bez budoucnosti. Cítím bezmoc a vztek, který se mi jako ostrý nůž zabodává do srdce. Do toho kousku srdce, který jsem kdysi zanechala v krajině svého dětství, v Afghánistánu.

Proč šokující? Neuvidíte totiž žádné vojenské operace ani terorostické útoky. V klidu se posaďte a připravte se na citlivou sondu do života běžných Afghánců v Kábulu a Mazar-e Šarifu. Je to život poznamenaný válkou, přesto však dost silný na to, aby se uměl radovat z každodenních samozřejmostí.

Fotografování je považováno za těžký přečin proti morálce afghánské ženy. Pokud by se někdo z tálibů dověděl, že se ženy nechaly portrétovat od cizinky ze Západu, hrozily by jim přísné tresty, v krajním případě i smrt.

Na Zemi jsou místa, kterými neprotékají řeky a která mají minimální zásoby podzemní vody. Lidé mají v těchto regionech dvě možnosti. Buď se naučí vodu zadržet a uchovat nebo se za ní musí vypravit. Obyvatelé vyprahlých částí Afghánistánu praktikují obojí.

Když člověk cestuje po těch divočejších místech, kde se cítí jako v jiném světě, důležité problémy se najednou stávají směšnými nebo postupně zcela mizí. Věci získávají jinou perspektivu. S tím jsem projel Afghánistán ze západu na východ.