Cestopisy a reportáže

Uháníme saharským ergem, jak se nazývá písečná poušť s dunami. Tam, kde by člověk nečekal ani nohu, potkáváme starého pána se stádem ovcí. Pumpuje vodu ze studny a nalévá vědra do pítka pro své kozy. Bydlí opodál, v betonové krabici. Do města jezdí často.

Tam, kde kůň vykopl zlatou číši záhadně ztracenou z Mekky, vytryskla voda. Voda to nebyla lecjaká. Pochází totiž ze stejného pramene, který napájí posvátnou studnu Zamzam v Mekce. Tehdy bylo jasné, že se vojenský tábor arabských dobyvatelů změní v nejposvátnější místo Maghrebu.

„Můžeme dál?“ ptá se náš tuniský společník. Se skromným údivem a arabskou pohostinností se otevírají dveře a my vcházíme do dvorku vykutaného ve skále.

Tamerza, Chebica a Midés. To jsou tři jedinečná místa schovaná v srdci pouště. Oázy vznikaly na jedněch z mála míst, kde z písečných hor pryští voda.

Silvestr bez spusty hluku, přehnaných ohňostrojů a zbytečných novoročních předsevzetí si zajeďtě prožít do Tuniska. Mezi beduíny zažijete ten nejkrásnější začátek roku.