Šrí Lankou na kole

Šrí Lankou na kole

Ostrov čajových plantáží, nádherných scenérií, exotické fauny a flóry, buddhistických a hinduistických památek, přátelských obyvatel i úchvatné přírody protknuté venkovským životem prozkoumáme nejlépe na kole. Uvidíme tak totiž nejen turistické cíle, ale i opravdový život mezi nimi.

Na ostrově Cejlon je díky jeho poloze v tropickém podnebném pásu teplo celoročně, takže je tu příjemně i v zimních měsících. V prosinci až únoru jsou teploty navíc o něco nižší než ve zbytku roku a dny jsou slunečné, což je zároveň ideální pro nadšené cyklisty, kteří si u nás v zimě moc nezajezdí. Část obyvatel Šrí Lanky žije z cestovního ruchu, takže se tu turisté setkávají s milým přijetím a většinou se domluví i jednoduchou angličtinou. Na ostrově si nelze půjčit rozumné kolo, což ale nevadí: stejně byste to svoje, na které jste zvyklí a máte ho rádi, jen těžko nechali stát doma. A Qatar Airways i Emirates Airlines kola přepravují relativně bez potíží.

Když cesta na kole otevírá nové obzory

Nesmírně rád prozkoumávám nová místa na kole, protože poznávat venkov a běžný život je pro mě stejně důležité jako obdivovat významné památky. Při cyklistice totiž pocítíte na vlastní kůži zdejší klima, obsáhnete všechny vůně a zažijete bezprostřední kontakt s domácími obyvateli. Putujete po cestičkách spolu s lidmi, které zahlédnete na mopedech i pěšky, cestou do školy i s motykami v ruce nebo třeba ve společnosti buvolů.

V poklidném tempu jedete po zapomenutých venkovských silničkách klikatících se mezi rýžovými políčky i čajovými plantážemi. Občerstvujete se v místních kioscích a jídelnách nabízejících čerstvé šťavnaté ovoce i fascinující pokrmy všech barev a vůní. Máte dostatek času prozkoumat známé, ale i dávno zapomenuté chrámy a pagody, do cesty vám skáčou všudypřítomné opice, musíte se vyhýbat rychlým obrovským varanům a za ohradníkem spatříte i slona cejlonského, příbuzného slona indického.

Šrí Lanka je samozřejmě zemí velmi rušné dopravy, která nezná pojem cyklostezek ani nedisponuje pořádnými mapami. A tak byla příprava cyklotrasy, jež by se vyhnula nebezpečnému nebo nepříjemnému provozu, velkým oříškem, který jsem byl schopen vyřešit jen díky znalosti terénu a kontaktům. Nakonec z toho vyšlo 450 kilometrů s nastoupáním 6700 výškových metrů, převážně po asfaltových, z menší části šotolinových a terénních cestách. Ideální je vzít si sem horské kolo, ale celá trasa je sjízdná i na kole trekovém. Připravil jsem také speciální mapový manuál, takže člověk může jet v malé skupince nebo v páru a fotit si či odpočívat, kde se mu zachce.

Šrí Lankou na kole. Foto: Jarda Lhota

Na kole mezi dágobami a ruinami Anurádhapury

Po příletu do Kolomba nás čeká přesun do starodávného královského sídla Anurádhapura. Ta byla hlavním městem a centrem politického i náboženského života Šrí Lanky od 4. století př. Kr. až do začátku 11. století. Sestavujeme tu kola a vydáváme se na celodenní cyklisticko-poznávací jízdu rozsáhlým historickým areálem. S pomocí kola prozkoumáme všechny obrovské dágoby, ruiny buddhistických klášterů i více než 2000 let starý posvátný fíkus bódhi, vyrostlý z větve, kterou sem údajně přinesla zakladatelka řádu buddhistických mnišek, princezna Sanghamitta. Jedná se o potomka stromu, pod nímž došel Buddha Gautama v indické Bódghaji osvícení. Místními je považován za nejstarší strom světa a na okolním prostranství rostou jeho výhonky, k nimž zdaleka přijíždějí věřící, aby se pomodlili nebo požádali o pomoc v nemoci nebo postižení.

Některé části starodávného města rozhodně nejsou jen historií, a tak můžete kromě třepotajících se modlitebních vlaječek spatřit v některé dny i celá procesí bíle oděných věřících, jak přinášejí náruče květin a lotosových květů k sochám buddhů a s kouřícími tyčinkami obcházejí bílé dágoby – například obří Mirisavatéju. Blízký skalní chrám (vihára) Issurumunia je známý svými reliéfy milenců; v hlavní jeskyni pak najdete velkou sochu ležícího Buddhy. Před největší Ruvanveliséja dágobou si připadáte už opravdu jako trpaslíci. Nejstarší a nejfotogeničtější dágobou je pak malá Thúparáma s kamennými sloupy po obvodu. V okolí se dají hodiny pátrat po ruinách historických staveb, které si příroda vzala zpět.

Lví skála v Sígirije

Z Anurádhapury až do Kandy nás čeká téměř rovina s mírnými vlnkami, které na kolech zdoláte po úzkých silničkách, kam by se celé auto nevešlo. Cestou míjíme vodní plochy, v nichž se můžeme smočit. Vždy je však lepší zeptat se místních, zda ve vybrané nádrži nesídlí krokodýli.

Malebnou venkovskou krajinou rýžových políček, rybníků a zavlažovacích kanálů se pak vydáváme asi 84 kilometrů na jihovýchod. Čekají nás dva dny v Sígirije. Dorazíme až k masivu zvanému Lví skála, na němž jsou pozůstatky ohromné skalní pevnosti. Zde vás čeká velká dávka tajemné historie, jež dýchá ze základových kamenů původních staveb. Palác, zapsaný na Seznam světového dědictví UNESCO, patří do takzvaného Kulturního trojúhelníku – oblasti ležící ve středu země ohraničené městy Kandy, Anurádhapura a Polonnaruva. Kromě návštěvy paláce, kam vedou strmé schody zatesané do skály, nevynechejte královské zahrady ani rozlehlý park, kde se schováte před davy turistů i horkem. Sígirija se vypíná nad rovinatou krajinou, proto spatříte z vrcholového plató také široširé moře stromů ohraničené v dálce se tyčícími horskými štíty.

Okolí je moc pěkné na projížďky, jedna z nich může vést k sousední, méně turistické skále Pidurangala. Leží na dohled od Sígiriji, takže když zaplatíte symbolické vstupné do místního malého chrámu, můžete z jeho zahrady vystoupat po mnoha schodech nejen k obrovské soše ležícího Buddhy, ale proplést se mezi strmými kameny až nahoru, na kamennou plošinu, odkud budete mít jedinečný výhled na Lví skálu.

Šrí Lankou na kole. Foto: Jarda Lhota

Nejširší nabídku průvodců a map Srí Lanky (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Od jeskynních chrámů v Dambulle vzhůru ke Kandy

Kolem vodní nádrže Kandalama míříme asi 30 kilometrů jihozápadně. Cestou nás zláká zastávka uprostřed polí u opuštěného chrámu Dákinígirija vihára. Později nás obklopí potemnělý prostor plný soch a menších dágob vmáčknutých pod skalní masiv – jsme v jeskynních chrámech v Dambulle. Je tu také fascinující výhled do krajiny, kterou budeme následujících několik dnů projíždět.

Opouštíme rozlehlou nížinu severní Šrí Lanky a po úpatí zeleného pohoří Knuckles, jehož siluety opravdu připomínají „klouby“ zaťaté pěsti, stoupáme na průzkum centrální Vysočiny. Krajina se postupně mění – přibývá kopečků, kokosových palem a hinduistických svatyní a ve dvou dnech (95 kilometrů a 1600 metrů převýšení) dojíždíme do hlavního centra šrílanského buddhismu – městečka Kandy.

Ve významném poutním místě buddhistů nás okouzlí zvenku bílý a zevnitř zlacený chrám Buddhova zubu i jeho přilehlé zahrady s velikými fíkovníky. A když vyjedete z města, rozevřou se před vámi čajové plantáže, po nichž vás provedou cestičky, které na mapách nenajdete. Zato na nich potkáváme místní sběračky čaje v barevných sárí a s nůšemi na zádech a zastavujeme se v muzeu věnovanému zpracování a výrobě čaje – Hanthana Tea Factory.

Z Hortonových plání do Elly

Kola pak naložíme na korbu náklaďáku a vlakem nebo autobusem vystoupáme úchvatnou krajinou čajových plantáží téměř 1400 výškových metrů až do nejvyšších poloh šrílanské Vysočiny. Noc strávíme v Pattipole, což je malinká dědinka s nádražím, která vám dá okusit, jak vypadá život v těch nejmenších „zapadákovech“ na Šrí Lance.

Náročná, ale překrásná etapa úchvatnou krajinou Hortonových plání, které jsou od roku 1988 národním parkem, vede po náhorní plošině ve výšce kolem 2000 metrů. Jsme v nejvyšší části naší trasy a najednou máme pocit, že jsme se ocitli někde v severní Evropě. Husté lesy, travnaté louky, vodopády a chladné říčky jsou domovem sambara indického, divokých prasat, orla horského. V bažinatých oblastech se dobře daří rašeliníku, mechům a lišejníkům i na jaře nádherně kvetoucím rododendronům. Krajina místy připomíná třetihorní zemi z Burianových obrazů, zejména tam, kde náhle plošina končí kilometrovým srázem. Toto místo s vyhlídkou tu nazývají World’s End – „konec světa“.

Po 58 kilometrech dorážíme do oblíbené a povinné zastávky všech cestovatelů – horského střediska Ella, obklopeného čajovými plantážemi a vodopády. Nachází se tu také proslulý Little Adam´s Peak – Malá Adamova hora, vyhlídkové skalisko mezi plantážemi, kam lze uskutečnit nenáročnou procházku. Večer tu pak můžete strávit ve víru společenského života v jednom z mnoha venkovních barů na hlavní třídě a nakoupit si suvenýry.

Dolů do Buduruvagaly a Tangalle

Potom už sjíždíme nekonečnými serpentinami podél burácející řeky Kirindi až do přímořské nížiny. Cestou se zastavujeme u impozantních vodopádů Rávana. V Buduruvagale si prohlížíme překrásné 1000 let staré sochy buddhů vytesané ve skále, nakládáme kola a přejíždíme k národnímu parku Uda Valave. Kdo nemá cyklistiky dost, může projet parkem na kole, a to pak bude mít v nohou celkem 116 km. Národní park Uda Valave se pyšní nejvyšším počtem slonů na celé Šrí Lance a najdeme tu také sloní sirotčinec.

Poslední cyklistická etapa nás pak provede 62 kilometrů dlouhou spletí steziček a cestiček podél zavlažovacích kanálů a rybářských vesniček až k Indickému oceánu, do ospalé přímořské vesničky Tangalle. Poslední dny tak trávíme v průzračných vodách Indického oceánu, abychom se do sytosti zrelaxovaní mohli vrátit zpět domů. Pokud by někomu byla u moře dlouhá chvíle, může se prohánět po okolních venkovských silničkách mezi zelenými políčky. Cíl se vždycky najde – sochy buddhů, posvátné skály a kláštery najdete i tady.

Šrí Lanka prochází i žaludkem

Součástí poznávání jiné kultury je také ochutnávání jídla v místních restauracích, které vám dopřeje výraznou autentičnost. Šrílanská kuchyně je logicky nejvíce ovlivněna blízkou indickou, takže je na naše poměry ostrá a hodně kořeněná. Nejčastěji se setkáte s rýží s kari, a to nejen masovým, ale i zeleninovým, fazolovým či ovocným. Hodně se jedí i ryby a mořské plody, ale oblíbenou součástí jídelníčku jsou také pokrmy s kokosem, jako jsou tenké placky róti z rýže a kokosového mléka. Množství čajových plantáží nenechá nikoho na pochybách, že z nápojů je na denním pořádku čaj, a to zejména černý, do nějž si místní přidávají cukr i mléko.


Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE. Kup si předplatné časopisu TRAVEL LIFE a žádný skvělý článek o cestování už nikdy nezmeškáš. Najdeš v něm nejžádanější destinace, tajné tipy, krásné fotky, rozhovory s našimi i zahraničními cestovateli. AŤ VÍŠ, KAM PŘÍŠTĚ.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí