Cestovatelé od antiky po 20. století

Ital ploucí pod portugalskou vlajkou se zasloužil o popsání toku řeky Gambie i objevení několika dosud neznámých ostrovů.

Nejen že Cabral zajistil první osídlení dnešní Brazílie, což on sám vůbec nevěděl, ale dokonce i založil první portugalskou pbchodní společnost v Indii.

Portugalec Cabral dostal dva úkoly. Jeho první výprava plula podél maroko, co nejvíc k jihu. Druhá pak vedla na západ.

Cabot měl právo podnikat cesty do všech stran světa a objevovat nová místa. Nejprve tak činil s otcem pod anglickým velením, později sám pod španělským.

Španělsý conquistador mezi ostatními vynikal tím, že se snažil přátelsky chovat k obyvatelstvu Jižní Ameriky. Jeho dobré vyhcházení s Indiány se ale nelíbilo panovníkovi ve Španělsku.

Cesta mořeplavce Byrona neměla objevitelský charakter, ale snažila se hlavně posílit strategické záměry Britů.

Americký polárník a letec sám vedl nebo se účastnil výprav k pólům. Jeho vztah k zasněžené a zledovatělé krajině byl výjimečný. Dokonce sám strávil v Antarktidě polární noc.

Polárník Bylot je často považován za zrádce kapitána Hudsona, když se pokoušel o objevení Severozápadního průjezdu. Při pozdějším pokusu o jeho záchranu spolu s Baffinem přinesli spoustu objevů.

Není známo, jak skončila výprava ruského kozáka po řece Leně. Dojel až k jejímu ústí, ale jeho další cesta má více verzí.

Velký cestovatel spolu se svým kolegou Spekem objevil dvě největší africká jezera, Tanganjiku a Viktoriino jezero. Výrazně se ale mýlil v určení pramene Nilu.

Burke vedl první výpravu, která dokázala projít napříč Austrálií. Ta ho ale stála život v neznámé krajině. Tribunál přešetřující důvod nezdaru výpravy dokonce Burkeho posmrtně odsoudila jako viníka.

Švýcar nejprve pronikal do orientálních oblastí pomocí masek, později se vydal do Afriky. Své zážitky stihl sepsat, ale kvůli úplavic se už nikdy nestihl vrátit do Evropy.

Rus Bulatvič cestoval po Etiopii pro cara. Později ale podnikl i vlastní cestu, při které se tam snažil založit pravoslavný klášter.

Osidlování Sibiře a zakládání nových osad bylo úkolem ruských kozáků. Jedním z nich byl i Bugor.

Touha najít cestu podél severního pobřeží Sibiře vedla mánořníka Brusilova do polárních oblastí. Konec jeho a jeho posádky není dodnes jasný.