HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

ROZHOVOR: S Janou Bürger o tajemstvích Velikonočního ostrova

ROZHOVOR: S Janou Bürger o tajemstvích Velikonočního ostrova

Co ji neustále přitahuje k Velikonočnímu ostrovu? Jaká tajemství se skrývají za slavnými sochami? I jak se život na ostrově v průběhu let měni… To vše a mnohom víc prozradila v rozhovoru Jana Bürger.

Procestovala jste mnoho zemí a jedním z vašich nejoblíbenějších míst se stal Velikonoční ostrov. Proč?

Často si kladu stejnou otázku, právě proto, že cestuji celý život a mám to štěstí, že mám možnost srovnání. Pokud bych to měla zkrátit, tak je to ENERGIE. Myslím, že jsem ji ani dříve tak nevnímala. Asi je to tou unikátní izolací ostrova, obyvatel, kultury.

V letadle společnosti LATAM (původně LAN -CHILE), která Vás jako jediná dopraví na Velikonoční ostrov, pouští velmi zajímavý dokument o ostrově a hlavně obyvatelích. Ti v dokumentu o tomto „volání zpět“ vypráví. Říkají, že ačkoliv žijí kdekoliv na světě, musí se vždycky vrátit zpět. Je to taková síla, která vás přitahuje zpět. Mne už takto přitáhla zpět po mé první návštěvě jedenáctkrát.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Kolik času jste zde dohromady strávila?

Létám tam již víc jak 10 let, byla jsem tam 12x, ale přesně strávenou dobu na ostrově spočítanou nemám. Jednou jsem tam byla dva měsíce vcelku, to byl asi nejdelší pobyt. Taky moje dcera tam dva roky žila. O ostrově jsme také natočila se Stevem Lichtagem film pro ČT „Návrat na Rapa Nui„.

Spousta lidí má pocit, že Velikonoční ostrov jsou jen ony slavné sochy. Co jiného zde ale mohou najít?

Velikonoční ostrov – Rapa Nui patří mezi jedno z největších „mystery -záhad“ této planety. Je tam mnoho tajemných míst a jeskyní, které znají jen Rapanujci. Ač je ostrov malý, máte tam pořád co nacházet a objevovat. Třeba Polští speleologové objevili 160 tajemných jeskyní a nejsou ještě zdaleka u konce. Ostrov se také nazývá Te Pito O Te Henua – v překladu pupek světa – TE PITO KURA je magnetický kámen, který geologicky nepochází z ostrova, vypadá jako „pupek“ a všichni k němu chodí čerpat energii.

Rozhodně zajímavá jsou i Manavai, políčka z lávy, kde se pěstují např. banány. Na Velikonočním ostrově je dokonce i největší výskyt petroglyfů v celé Polynésii, celkem je jich tam zdokumentováno přes 4000. A mnohem víc. Ani po dvanácti cestách nemůžu říct, že ostrov už znám.

Když se na chvilku pozastavíme přece jen u oněch slavných soch, musíme vzpomenout spoustu teorií o jejich vzniku. S kterou teorií se ztotožňujete vy?

Jak už jsem říkala, ostrov je jedna velká záhada. Vlastně s oblibou tvrdím, že jediná jistota je, že opravdu existuje. V červnu tohoto roku jsem se zúčastnila celosvětové konference o Rapa Nui v Berlíně, kde se sešli přední odborníci a musím říci, že novými výzkumy a argumenty téměř popřely všechny dosavadní teorie. Jedna například tvrdí, že sochy Moai, které nacházíme dnes v dílně kráteru Rano Raraku, nebyly nikdy určeny k transportu, což přináší zase spoustu dalších otázek.

Věřím, že sochy měly vazbu na  předky a jejich uctívání. Což podle mě dokazuje i stavba soch Moai, které jsou (až na Ahu Akivi) vždy obráceny tváří směrem do ostrova, aby vždy dohlížely na obyvatele žijící pod nimi. Co se týče samotného pohybu soch na Ahu, zde místní věří, že sochy chodily samy, přibližně stejně jako náš golem. Věří také, že je vodila speciální síla, která se nazývá MANA.

Jaký byl v minulosti život na Velikonočním ostrově a jaký je dnes?

Po osídlení ostrova bájným králem Hotu Matua, přibližně 900 n.l., byl ostrov rájem na zemi, vzkvétal a asi největšího rozkvětu dosáhl v době, kdy u nás vládl Karel IV. Dá se říci, že v době, kdy jsme stavěli Karlův most, ostrované stavěli své nejdokonalejší sochy Moai. Kolem roku 1500 žilo na ostrově údajně až dvanáct tisíc lidí. Z doby do roku 1722, kdy o velikonocích objevil tento ostrov holandský mořeplavec Jacob Roggeveen, nejsou žádné písemné záznamy, takže informace můžeme čerpat jen z pověstí a bájí.

Když ostrov objevili Evropané, žilo zde asi dva tisíce obyvatel. Pokud si někdo myslí, že návštěvy těchto lodí přinesly něco pozitivního, tak je na omylu. Naopak Evropané dovršili zkázu, obyvatelstvo, které už tak bylo zdecimováno ekologickou katastrofou a kmenovými válkami, nakazily mořeplavci různými nemocemi, třeba neštovicemi. Což mělo katastrofální následky, v roce 1877 žilo na ostrově pouhých 111 původních obyvatel.

Teprve v 60. letech 20. století chilský kongres přijal zákon o právech obyvatel ostrova a ti se stali plnoprávnými občany Chile. Pravidelný styk s okolním světem byl umožněn až v roce 1967, kdy bylo dokončeno letiště Mataveri. V roce 1996 byl ostrov zapsán do světového dědictví UNESCO, jako největší open air muzeum na světě. Co se týká současné situace, mohu ostrov posoudit, jak z vlastního studia, tak i z pravidelných návštěv a osobních kontaktů s domorodci. Původní Rapanujci jsou opravdu velmi odlišní.

Festival polynéské kultury:

Další zajímavosti z Velikonočního ostrova se můžete dozvědět Festivalu polynéské kultury, který se uskuteční v rámci cyklu Barevné nádvoří v Náprstkově muzeu. Na celodenní program o Polynésii se můžete těšit už 30. srpna 2015. Kromě přednášky Jany Bürger, Mystery of Rapa Nui aneb Tajemství Velikonočního ostrova, kde seseznámíte nejen se základy historie ostrova. Budete mít také možnost seznámit se s unikátní a díky své dlouholeté izolovanosti i původní rapanujskou kulturou, a to i prostřednictvím tance a hudby. Celý den se bude tančit, tvořit a ochutnávat. Připravena je i módní přehlídka a dech beroucí fireshow. Podrobný program naleznete na stánkách Náprstkova muzea. Vstup je zdarma.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: