Postřehy z cestování po Jižní Americe

Postřehy z cestování po Jižní Americe

Mým celoživotním zážitkem se stal zpáteční let zřejmě již odepsaným rádoby letadýlkem společnosti LADE (národní aerolinky). Proč byla ceny letenky tak nízká, jsme pochopili vzápětí.

Lenka & Ctibor

Argentina – Ushuaia – Buenos Aires – Puerto Iguazú

Mým celoživotním zážitkem se stal zpáteční let zřejmě již odepsaným rádoby letadýlkem společnosti LADE (národní aerolinky). Proč byla ceny letenky tak nízká, jsme pochopili vzápětí. Prckolet vypadal jako jakési vyhlídkové letadlo, kt. už od pohledu nemůže překonat 4 hodinový let s několika tisíci km. Taky jsme v něm byli jediní turisté a pár místních lidí. Letadlo mělo 3 mezipřistání (z Ushuaii do Rio Gallego, Calafate, Comodry a pak BS As), poruchu 1 motoru a ve vzduchu se nápadně podivně třáslo i při sebemenší bouřce. Sice jsme doletěli, zkušení o další, doufám, že už nikdy více, neopakovatelný zážitek!

Ještě týž večer jsme se se společností Cruces del Norte vydali na 16 hodinovou jízdu do nejsevernějšího cípu Argentiny, Puerto Iguazú. Pro náš organismus to byl ten den docela šok, během 24 hodin jsme se totiž přesunuli o 4300 km, z nejjižnějšího cípu Argentiny do toho nejsevernějšího, navíc ze 0°C do 35 °C veder, projeli jsme tak většinu klimatických pásů během jednoho dne.

Puerto Iguazú je místo, kde se setkávají hranice všech tří států: Argentina, Paraguay a Brazílie. Každá země postavila na vytyčeném místě obelisk (Hito argentino) se svojí vlajkou, odkud jde vidět na další dva státy zároveň. Svou polohou ve vnitrozemí má PI úplně jinou vlhkost vzduchu než kdekoli jinde. Osvěžení dodává vzduch u vodopádů – za zhlédnutí určitě stojí Ďáblův chřtán v Cataratas de Iguazú (Foz de Iguazú) Cataratas de Iguazú (Foz de Iguazú), které jsou prý hezčí z argentinské strany než z té brazilské. Vodopády protéká nesmírné množství vody a dostatečně zásobují tamní elektrárny.

Argentina – Buenos Aires – Praha

Poslední noc jsme strávili v Bs As. Naposledy jsme šli pocítit atmosféru nočního života v rušném Bs As a vydali se zpět na Ezeizu, kde naše cesta před pár týdny začínala. Opět upozorňuji na laxní přístup řidičů místních busů, na letiště sice jezdí 86, jízda má sice trvat hodinu, ovšem za předpokladu, že řidič nevystoupí, nekoupí se cigarety, nepovykládá si trafikantem a nevadí-li mu, že na něj čeká bus plný lidí! Proto je lepší mít raději na všechno časovou rezervu.

Procestovat JA určitě stojí za to. Nejlépe je, pokud víme, kam, co a kdy chceme vidět. Dobré je si také předem sehnat informace a načíst si, co možná nejvíce. Když víme, co chceme vidět, máme pak čas vše plně vnímat a ne řešit, kam vlastně chci a co zde můžu vidět. Výborné je mít také dostatek času, my ho neměli a chtěli jsme toho vidět co možná nejvíce, a proto byl každý den takto nabitý a vyčerpávající. Ale potkávali jsme i lidi (Američany, Australany, Francouze aj.), kteří doma dali výpověď a jeli na půl roku po JA cestovat, a třebas jen do jedné její části.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí