Přečtěte si několik cestovatelských střípků z oblasti kulturního dědictví i moderní ekonomiky Pobaltských států.
Horu křížů najdeme nedaleko litevského města Šiauliau. Je symbolem litevského vzdoru proti sovětské nadvládě. Několik stovek tisíc katolických křížů se nachází na malém pahorku nedaleko hlavní silnice. Místo navštívil i papež Jan Pavel II. Za sovětské éry buldozery srovnaly několikrát kříže se zemí a za několik dní vyrostly znovu. Dnes se jedná o nejposvátnější místo celé Litvy.
Když se řekne secese, tak se většinou vybaví Praha, Paříž či Vídeň. Málokdo tuší, že městem secese je i lotyšská Riga. Najdeme zde desítky nově upravených ulic s typickými secesními znaky. Na přestavbě města v tomto stylu konce 19. a počátku 20.století se podílel i Michail Ejzenštejn, otec slavného režiséra. Domy jsou plné plastických reliéfů, soch, rostlinných motivů a dalších elegantních ozdob.
Zajímavou výzdobu – tentokrát v budovatelském duchu – má několik domů v estonském univerzitním městě Tartu. Jiných pozůstatků na sovětskou éru v Pobaltí dnes již mnoho nenajdete.
Pobaltské státy – Litva, Lotyšsko a Estonsko – dnes patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím v celé Evropě . Životní úroveň v České republice je stále o něco vyšší, Pobaltské státy ale každý rok v oficiálních světových statistikách stoupají vzhůru. Pro srovnání- HDI – index kvality života / sleduje OSN/ – v roce 2007 ČR 32. místo na světě, 42. Slovensko, 43. Litva, 44. Estonsko, 45. Lotyšsko. Celkem 70 zemí patří podle OSN mezi země s vysokou životní úrovní. Pro zajímavost Rusko bylo 67. Podle parity kupní síly byla ČR 34., 41. Slovensko, 44. Estonsko, 46. Litva, 49. Lotyšsko, Rusko na 58. místě.
Při nedávném přátelském fotbalovém zápase v Praze mezi Českou republikou a Litvou došlo k mezinárodní ostudě. Litevcům zahráli lotyšskou hymnu, stejná chyba se objevila i na vstupenkách. S názvem to je trošku ošidné, pozor na to! Latvija není Litva, ale Lotyšsko. Litva je Lithuania. A hlavně Litevci nejsou v žádném případě Lotyši. Byť litevština i lotyština náleží ke společné jazykové větvi, jedná se přece jen o dva různé baltské jazyky!
HedvabnouStezku.cz založili a provozují cestovatelé pro cestovatele. Veškeré příjmy z inzerce věnujeme na neziskové projekty prostřednictvím Expedičního fondu. Hedvábná stezka je pro nás symbolem. Lidé po ní putují už 2500 let, ale taková cesta stále vyžaduje odvahu a vytrvalost. Na Hedvábné stezce i dnes každý prožije „svá vlastní dobrodružství“ a „objeví pro sebe“ nová místa nebo třeba sám sebe. Doba objevů a dobrodružství zdaleka neskončila. Kdo chce, ten je i dnes najde na mnoha místech světa.
