Mexiko očima Milana Kulhánka – Xcaret

Dokonalý marketing

Ekologicko-archeologický park Xcaret leží pouhých pět kilometrů na jih od vyhlášeného karibského letoviska Playa del Carmen. Dostaneme se tam přímým autobusemnebo za přijatelnou cenu taxíkem. Být na Yucatánu a nenavštívit Xcaret prostě nelze. Upoutávkyjsoujak na místních autobusech- „kolektivech“, tak i na autobusech dálkových či na taxících. To samé na velkých billboardech a u stánků místních cestovních kanceláří. Trochu vás určitě zarazí cena vstupného – 69 dolarů na osobu , ale nakonec stejně podlehnete a park navštívíte. Litovat určitě nebudete, stojí za to.

Co tam najdete?

Xcaret je inzerovaný jako eko-archeologický park. Vznikl v laguně a přilehlé džungli s podzemní řekou a jeskyněmi na rozvalinách starého mayského města Polé. Můžete se zde toulat stezkami vysekanými v džungli a obdivovat papoušky,opice, motýly či netopýry. Opalovat se na skvostné pláži na kraji laguny nebo šnorchlovat v podzemní řece. Vystoupat na několik menších mayských pyramid. Obdivovat nádherné karety velké či pouze přes příkop pumu a jaguára. Ti ve velkém vedru spali pod stromem a přítomných turistům nevěnovali žádnou pozornost. Kochat se bujnou tropickou vegetací nebo plantáží agáve. Navštívit desítky odborných expozic o flóře a fauně Yucatánského poloostrova. A také třeba jen tak posedět v jedenácti místníchrestauracích u nějaké mexické speciality.

Nejširší nabídku průvodců a map Mexika (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Voladores

Spatřit můžeme také vystoupení voladores. Jedná se o jeden z nejstarších rituálů celé západní polokoule. Při tomto rituálu vyšplhá pět mužů v tradičních kostýmech na stožár vysoký téměř 30 metrů, na jehož špičce je připevněna plošina o průměru maximálně 70 centimetrů.

Pod plošinou visí čtvercový dřevěný rám, na němž zaujmou místo čtyři muži, kteří si omotají kolem kotníků každý jedno lano. Pátý se postaví na plošinu a vestoje hraje na flétnu, současně bubnuje a uklání se na všechny strany. Zbylá čtveřice se pomalu spouští po lanech dolů, po třinácti otočkách dosednou na zem a pomalým během rotaci zabrzdí. Tento rituál vznikl patrně kolem roku 500 z kultu plodnosti provozovaného na počest boha Xipe Toteca v oblastech dnešního mexického státu Veracruz. Odtud se obřad rozšířil po celé oblasti, dnes není možné ho přesně interpretovat. Snad jen pro zajímavost – počet voladores- čtyři muži, vynásobený třinácti otáčkami plošiny dává magické číslo 52, což je uzavřený cyklus v aztéckém kalendáři, pro nás Evropany přirozeně počet týdnů v roce.

Mayský hřbitov

Na okraji Xcaretu leží mayský hřbitov. Zní to možná trochu morbidně, ale je radostí se mezi mayskými hroby procházet. Hýří barvami, jeden je žlutý, druhý červený, další třeba strakatý. Na každém hrobě nějaká malá stavba, zase zářící barvami. Mayský hřbitov potvrdil to, co jsem o Mexiku četl dříve. Smrt je tady částí života, na Dušičky – Diá de los muertas – slaví celá země, rodiny přichází na hřbitovy, sedí celý den u hrobu svých předků, popíjí tequilu, pojídají tortilly a tacos, baví se, dokonce na hřbitovech i tancují. Známý mexický spisovatel, nositel Nobelovy ceny, Octavio Paz v eseji Labyrint osamělosti napsal: „Pro Pařížana, Newyorčana a Londýňana je smrt slovo, jemuž se všichni vyhýbají, protože spaluje rty. Naproti tomu Mexičan ho vyhledává, hladí, hýčká, oslavuje, spí s ním. Je to jeho zamilovaná hračka a jeho nejvěrnější milenka….“