Kyrgyzstán: Zemí hor, jezer, pastvin a jurt

Kyrgyzstán se v posledních letech proměnil z chudé postsovětské republiky v oblíbenou turistickou destinaci ve Střední Asii, lákající především překrásnou přírodou. Průměrná nadmořská výška Kyrgyzstánu je více než 2700 m a žádná země světa nemá dále k moři. To zde však nahrazuje obrovské bezodtoké a mírně slané jezero Issyk-kul s hladinou v nadmořské výšce 1608 m s hloubkou až 700 m. Jezero je ze severu i z jihu lemováno horskými masivy, které přináležejí k rozlehlému pohoří Ťan-šan, zasahujícímu do Kyrgyzstánu, Kazachstánu i Číny. Stabilní politická a bezpečnostní situace v zemi, příznivé ceny, přátelští obyvatelé a pohodlné letecké spojení popularitu této destinace v poslední době ještě umocňuje. 

Tento článek vyšel v časopise TRAVEL LIFE, který dává nejlepší inspiraci pro opravdové a náročné cestovatele. 12 exotických i evropských destinací v každém čísle, praktické a velmi konkrétní tipy co vidět a zažít, autentické fotky známých cestovatelů, reportérů a fotografů, v každém vydání 2 velké rozhovory s cestovatelskými osobnostmi. Kup si předplatné (239,- za rok) a získej k němu ZDARMA večeři v restauraci Klub cestovatelů, 500 Kč na nákup italských prémiových trekových bot AKU a 300 Kč na nákup italských trekových holí FIZAN.

Většina cestovatelů vyráží za poznávací nebo vysokohorskou turistikou, případně s horskými koly. Celá země leží ve vysoké nadmořské výšce a při výpravách je nutné často překonat sedla ležící i výše než 3500 metrů nad mořem. V těchto výškách roztává sníh až přibližně v červenci a znovu zase napadne často už v průběhu září. Ideální dobou pro návštěvu Kyrgyzstánu je tedy přibližně čas od poloviny července do konce prvního zářijového týdne, jinak se může stát, že budou horská sedla zasypána sněhem. 

Nejpohodlnější variantou dopravy po Kyrgyzstánu je cestování autem. Vyplatí se ovšem pronajmout si auto včetně řidiče. I když provoz nebývá příliš rušný, kromě několika velkých frekventovaných cest mezi velkými městy jako Karakol nebo Oš jsou silnice ve špatném stavu. Přístup do odlehlejších oblastí je možný pouze autem s pohonem všech čtyř kol a pro řidiče s velkými zkušenostmi. Do těchto míst se také nevydává ani moc místních obyvatel, proto řidiči v případě poruchy musí umět zvládnout alespoň základní opravu auta. Ceny za pronájem auta i s řidičem bývají příznivé a není problém zajistit ani dopravu pro početnější skupinky. Mezi Oší a Biškekem cestují místní i turisté převážně letadlem. Denně mezi městy létá několik linek a ceny letenek i se zavazadly se pohybují v řádu stokorun. 

Stopy kyrgyzské historie

Pamětihodností v Kyrgyzstánu zbylo docela málo, velká města mají spíše socialistický nádech. Hlavní město Biškek bylo postaveno teprve v 19. století. Určitě tu strávíte minimálně jednu noc a můžete nasát něco z jeho atmosféry, která mísí postsovětskou éru s orientem. Projděte se po náměstí Ala-Too, navštivte Ošský bazar a sedněte si do některé z místních restaurací. 

V severní části země stojí za vidění věž Burana pocházející z 11. století, jde o pozůstatek minaretu ze zaniklého karachánského města Balasagun. Nachází se zde také starobylé pohřebiště s náhrobními kameny Bal-bal zobrazující zemřelé. Velmi starou památkou jsou také skalní rytiny v Čolpon-Atě. Ve městě Karakol na východě země se dochoval krásný dřevěný pravoslavný chrám Svaté Trojice a Dunganská mešita. 

Jezera Issyk-kul a Song-köl 

Většina cestovatelů se ale vydává hlavně do hor, ať už pěšky, nebo na kole. Cesty je možné také ozvláštnit vyjížďkami na koních nebo koupáním v jezeře Issyk-kul. To je druhé největší horské jezero na světě a je to takové malé místní moře, voda je průzračně modrá, poměrně teplá, a dokonce i slaná. Zatímco severní pobřeží bylo už za Sovětského svazu využíváno jako oblíbené letovisko a najdete tu mnoho funkčních i rozpadlých hotelů, jižní pobřeží Issyk-kulu nabízí klidné koupání na písečných plážích nebo krátkou túru kaňonem Skazka, charakteristickým rudě zbarvenými skalními útvary. 

Druhé největší kyrgyzské jezero Song-köl ve výšce 3010 m je malebně obklopeno horskou stepí, pastevci se svými stády koní i dobytka a věncem hor. Tady se můžete ubytovat v tradičních jurtách a pěšky či ze sedel koní pozorovat každodenní život stepi a jejích lidí.  

Aklimatizační túry a pohodové výlety

Z Biškeku vede velmi dobrá silnice do nedalekého národního parku Ala-Arča v horách Kyrgyz Alatau. Tady si můžete udělat jedno nebo dvoudenní výlet k vodopádu Šarkyratma (2870 m), případně s prodloužením k chatě Raceka a ledovci Ak-Saj (3380m). Půjdete nejprve údolím rozkvetlých horských luk, pak nad korytem burácející řeky až do vysokohorského terénu skal, sněhu a ledu. Přespání na chatě Raceka je poměrně snadno dostupný velehorský zážitek. 

V oblasti Karakolu je pro začátek skvělým cílem lehká turistika v horách Terskej Alatau ke skalním útvarům v dolině Džety Öguz. Po toulání mezi červenými skalami všelijakých tvarů si můžete dát oběd v tradiční jurtě. Místo je i oblíbeným výletním cílem místních. Náročnější je pak výstup k nádhernému vysokohorskému jezeru Ala-köl (3520 m) s noclehem v zapůjčených stanech v kempovém táboře. Putování začíná v dolině Karakol (2500 m) obývané pastevci, druhý den se překonává sedlo Ala-köl (3890 m) a sestupuje se do doliny Altyn Arašan (2500 m) s termálními prameny. 

Do nadmořské výšky 3000 m je krajina zelená, rozkládají se zde široké pastviny, na kterých volně potkáte dobytek, koně a občas také jaky. Jsou zde rozesety pro tuto oblast typické jurty, v nichž žijí pastevci starající se o dobytek, nebo které slouží k rekreaci. Od výšky kolem 3000 metrů je terén spíše kamenitý, protkaný prudkými horskými řekami s průzračnou vodou. Treky vedou pod vrcholy tyčícími se do výšky přes 5000 metrů a nabízí překrásné výhledy. 

Přechod ledovce Inylček

Za prozkoumání stojí východní část země směrem k hranicím s Čínou. Leží zde ledovec Inylček, který patří mezi nejdelší údolní ledovce mimo polární oblasti. Území je řídce osídlené a nepotkáte zde ani mnoho turistů. Z českých cestovních kanceláří sem pořádá výpravy pouze CK Adventura. Trek k ledovci Inylček začíná v údolí řeky Ťuz a pokračuje do stejnojmenného sedla, odkud jsou nádherné výhledy do celého údolí. Ze sedla se už schází přímo k ledovci Inylček. 

Každý den je nutné ujít přibližně 10 až 22 km, což v náročném terénu znamená přibližně 8 hodin na cestě. Na konci tohoto treku je nutné přebrodit také ledovcovou řeku, kde voda i brzy ráno dosahuje přibližně do poloviny stehen. Do těchto oblastí je vhodné vydávat se s dobrou přípravou, mít s sebou satelitní telefon, je zde možné zajistit i případnou záchranu vrtulníkem. Pro méně zkušené cestovatele je lepší tuto oblast navštívit v doprovodu zkušeného horského průvodce, který může poskytnout potřebnou podporu. Samotný přechod ledovce Inylček ale není technicky příliš náročný a je možné ho absolvovat i bez předchozích zkušeností s chůzí po ledovci. Zvládne ho každý, kdo je schopen pohybovat se v horách. Celý trek je náročný zejména kvůli pohybu ve vysoké nadmořské výšce. Není potřeba s sebou mít ani žádné speciální vybavení nebo mačky. 

Na jihu země je možné absolvovat například populární jednodenní trek vedoucí pod sedmitísícovku Pik Lenina. Při cestě na jih země je možné spojit trasu také se sousedním Tádžikistánem. 

Po Kyrgyzstánu na kole

Nadšení cyklisté mohou Kyrgyzstán projet také na horském kole. Terén v horách bývá často náročnější, jde o pěšiny a polní cesty, v některých oblastech také o kamenité horské chodníky. Po čtyřdenní aklimatizaci, nutné k výjezdu do nejvyšších horských sedel v dolinách Džeti Oguz a v pohoří Terský Alatau, vyrážíme na sedmidenní okruh divočinou centrálního Ťan šanu k přísně střežené oblasti na pomezí kyrgyzsko-kazašsko-čínských hranic. Sem je potřeba v předstihu získat speciální povolení pro vstup, čímž je počet turistů, kteří do tohoto místa jezdí, velmi limitován. Během těchto sedmi dnů mají cyklisté zajištěnou podporu v podobě doprovázející dodávky, spí ve stanu a jídlo připravují v polní kuchyni. 

Další variantou vhodnou pro zdatné cyklisty je přejezd mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem po slavné silnici Pamir Highway. Ta je mezi cyklisty velmi populární, ale cesta po ní je pro jednotlivce velmi náročná. Jede se často několik dní oblastmi, v nichž se nenachází žádná civilizace, proto kromě toho, že je nutné vézt si všechno vybavení a zásoby s sebou, je třeba zvládat základní opravy kola pro případ, že vznikne nějaká porucha. Přejezdem do Tádžikistánu se celá oblast kulturně i vizuálně změní. V západní části Tádžistánu bydlí Tádžikové, ve východní Pamířané. Východní oblast Západního Badachšánu je celkem řídce osídlena. Obyvatelé jsou muslimové, šíité, ale kultura je zde odlišná například od íránského šíitského islámu. V každém údolí mají svého místního náboženského vůdce a také svou vlastní jazykovou odnož. V dřívějších dobách existovaly i případy, kdy si mezi sebou lidé z odlišných údolí jazykově vůbec nerozuměli. Trasa vede Váchanským údolím, které Tádžikistán odděluje od Afghánistánu.

Kyrgyzská kuchyně stojí na poctivém masovém základu

Základní složkou kyrgyzské kuchyně je maso připravované snad na všechny způsoby. Nejčastěji jde o hovězí, skopové nebo i koňské maso. Tradičními jídly jsou šašlik, bešbarmak, což jsou nasekané nudle s masovou směsí, nebo lagman – poctivá masová nudlová polévka. Kuchyně Střední Asie je historicky velmi provázaná a není možné přesně určit typický kyrgyzský národní pokrm. Každý z místních národů peče své tradiční chlebové placky, které se vždy v něčem maličko liší. Do kyrgyzské kuchyně se také promítly ruské vlivy z dob Sovětského svazu. Těžko by se našla restaurace, kde by nebylo možné objednat si ruský boršč. Tradičním nápojem je v Kyrgyzstánu kumys, zkvašené kobylí mléko. Připravují zde také výborné černé čaje a sovětská nadvláda sem přinesla i kvas.

CK Adventura pořádá do Kyrgyzstánu několik turistických a cykloturistických zájezdů různých obtížností. Pokud milujete hory a přírodu, určitě si vyberete na www.adventura.cz.

Autor článku Arsenij Baljajev je dlouholetý garant zájezdů a průvodce CK Adventura. Nejraději cestuje na východ, miluje hory, kolo, volnost. Se svou ženou se vydal na roční cestu „S krosnou na Východ“.