Hned jak jsem si v prvních větách článku s nadpisem o průšvihu přečetl, že jde o průvodkyni, bylo mi jasné, že je to zase Radka :-) Vy nás ale zásobujete...
Libore- obávám se, že zlatý fond jsem už vyčerpala, třeba nějakou vylovím, či přibyde nová,ale na nové už nemám moc energie, stačí mi to co vytvoří občas klienti:-)tam mám taky nepřeberný fond z opačného ranku, co jsme zas zachraňovala já.
Romane- máte pravdu, ale na ambasádě vám vystaví jen cest.průkaz na cestu domů, nikoliv pas..a anabáze víz atd je nekonečná..absolvovala jsem to s klienty co byli okradeni v Indii i Maroku a byl to očistec...Bylo to tak tak, aby stihli daný let a to naše ambasáda fungovala dobře. V Indii tedy až asi na 8.volání, napřed to 3x zvedla pouze Hindí hovořící uklízečka a po x dalších pokusech se podařilo trefit do krátké pracovní doby..a pak kolečko úřadů..na první úřad, na druhý, pak další den nutno zpět na první...výživné..
jinak můj e-mail je [email protected]
Při cestě stopem do Íránu nám štěstí opravdu přálo. V jednom autě jsme se svezli přes půl Turecka, s ubytováním i jídlem po celou dobu zdarma. Jeden řidič mi dokonce vytvořil vzadu v autě postel, tak jsem se pěkně prospala. Nejlepší řidič nám ale zastavil v Íránu. Nikdo tu neumí anglicky, proto nás hodně překvapil chlápek, když vyskočil z auta a řekl: "What the fuck are you doing in this fucking country?" Konečně jsme se dozvěděli, co si o politice státu skutečně myslí místní (např. prezidenta nazýval "Crazy Monkey") a že v Íránu se vyrábí lepší whisky než ve Skotsku, jen člověk musí vědět, kde ji sehnat.
Dostat vízum do Bahrajnu už není malý zázrak, ale držitelé českých pasů ho můžou dostat na hranicích (na dobu 14 dnů, stojí cca 10 EUR).
Moc hezky a poutavě napsaný článek, dobré rady pro cestovatele, ale také dost zajímavých informací pro ostatní čtenáře.(Zejména poznámka o manželství sushi mě pobavila).
Podobný festival na konci "všech cest" se odehrává při karavanní cestě do Timbuktu, nebo-li na Sahaře v Maroku. Spolu s několikadenní cestou z Marakéše přes Atlas, palmárie, spaní pod hvězdami či v písečných ksárech opravdu stojí za to. Koná se v březnu a rádi navštěvujeme, klidně se k nám přidejte! Info, video a foto na http://www.objevtemaroko.cz/festivaly
@John: Děkuji za komentář. Všechny informace v článku jsou osobní zkušenosti vlastní, osobní zkušenosti mých kamarádů a známých, nebo informace z čínského denního tisku (případ s batoletem vyhozeným z okna a následné informace o matce a dcerři). Informace o vojenském výcviku zahrnující seznámení s opravdovou zbraní na vysoké škole je opět ověřená informace několika čínskými vysokoškoláky. Pracovní doba, těžko posoudit, kde pracuješ. Informace o pracovní době v článku pochází z osobních zkušeností ČÍŇANŮ z několika čínských měst. Jako cizinec v mezinárodní firmě určitě vnímáš spoustu věcí jinak než Číňani žijící v Číně.
Ještě k té nesmyslné a vyčerpávající pracovní době - pokud správně počítám, celkově je to 8 hodin denně, někdy méně (8.30-12.30 = 4 hodiny, 14.00-18.00 = další 4 hodiny), polední pauza je někdy o půl hodiny delší, tzn. 7 a půl hodiny denně a začátek pracovní doby až v 8.30.. hmm o tom se mi u nás nikdy nesnilo, asi se přestěhuji do Číny ;-)
Když jsem si o Kanárských ostrovech četla na https://jacestovatel.cz/media/kam-na-kanarske-ostrovy-a-jak-se-tam-leti tak mě naprosto uhranuly. Od té doby se snažím našetřit na cestu tam a vypadá to, že letos se mi to opravdu povede a konečně tu dovolenou zrealizuji ! :) Moc se těším až tu krásu uvidím na vlastní oči.
Dle mého názoru parádní příspěvek a skvělý typ na výlet, myslím. USA u mě sice nikdy nebyly (a ani nejsou) na prvních místech mých cestovatelských snů, ovšem některá místa to mohou změnit. I díky takovým článkům jako je tento. Díky za něj! ;-)