Diskuse k článkům

Přidat nové téma
K peruánskému Machu Picchu pěšky a za pouhých deset dolarů
Diskuse k článkům

Právě jsem se vrátil z Machu Picchu. V Cuscu jsem poptával kompletní tour, protože to po sečtení jednotlivých dílčích nákladů vlastně vyjde poměrně výhodně. Všechny agentury nabízí ty stejné 2 produkty:
1) 2-denní výlet mikrobusem, tj. 1. den cesta Cusco-hidroeléctrica (z Cusca cca v 7:30), oběd, pěšky podél kolejí do Aguas Calientes (cca 12 km, pěknou přírodou), večeře, hostel, 2. den ve 4:30 ráno pěšky nahoru na MP (v 5:00 otevírá dole jediný most přes řeku, v 6:00 otevírají nahoře, za tu hodinu se to svižnějším tempem dá zvládnout, lze si zaplatit bus za 12 USD, pokud máte zdravé nohy, jsou to vyhozené peníze), dopolední prohlídka MP (nejdřív 2 hodiny s průvodcem, pak volno, ve kterém se dá zvládnout Sun Gate i Inca Bridge, pokud však chcete vylézt na horu mezi MP a řekou, potřebujete extra vstupenku za 50 Solů), pěšky dolů a pak zpět k hidroeléctrica (celkem 2,5 hod), návrat do Cusca - vše, kde nepíšu cenu, je v ceně
2) 1-denní výlet vlakem, tj. ve 4 ráno z Cuzca mikrobusem do Ollantaytamba, snídaně, vlakem do Aguas Calientes, busem nahoru na MP, prohlídka stejná jako výše popsaná, oběd a vlakem zpátky.
Cena 1. varianty je v tuto roční dobu (mimo sezónu, vrcholící období dešťů) 90 až 130 USD, cena 2. var. 230 USD a více. Je to dost, ale v ceně je vstupenka za 152 Solů (skoro 50 USD). Platí, že čím blíže k Plaza de Armas se agentura nachází, tím vyšší cena. Vyplatí se zajít do méně frekventovaných uliček.
Počasí v únoru bývá následující: Ráno mlha, dopoledne se postupně rozpustí, kolem poledne polojasno, odpoledne přibývání mraků a přeháňky.
1. variantu nedoporučuji slabším povahám, obvzlášť v období dešťů. Úsek Santa Maria - Santa Teresa je blátivá cesta po hraně kaňonu s šířkou většinou na jedno auto, svodidla pochopitelně chybí a 300 metrů pod vámi rozvodněná řeka. Řidiči mikrobusů se s tím taky zrovna nemažou. V tomto období jsou tu navíc běžné sesuvy půdy, já na něj narazil cestou tam i zpět.
Jinak ale období dešťů doporučuji - méně turistů (i když pořád docela dost) a pohled na zbytky rozpouštějící se mlhy potulující se mezi strmými srázy je velice zajímavý. I když zase si musíte nechat zajít chuť na výhledy na 5-tisícovky cestou, je to něco za něco...

V červenci se chystáme s manželkou na Macchu Picchu. Mám naplánovanou cestu z Ollantaytambo autobusem přes Abra Málaga, Santa María do Santa Teresa a poté taxi k Hidroelectrica a následně do Aguas Calientes. Nejsem si jistý zda manželka zvládne 12 km přesun pěšky do Aguas Calientes. Je možné jet vlakem z Hidroelectrica do Aguas Calientes? Případně jak často a kdy nejpozději jede vlak z Hidroelectrica?
Děkuji za odpověď.

TOP 8 tipů, aby vás Rio de Janeiro nepřekvapilo
Diskuse k článkům

V Riu jsem byl pár dnů v listopadu 2018 s brazilskou rodinou. Fantastické! Koupat se v moři na Copacabana je zvěřství - studená voda. Byli jsme tam půl dne a na druhý den cca 2 hodiny před půlnoci! Naprostý klid a pohoda, což nám kluci z ostatní brazilské rodiny nechtěli věřit, bojí se tam jít. Doporučuji, aby Vás doprovázel někdo z místních, u obchodníku budete mít ceny nižší  (dokonce o 50 %). Suveníry je nejlepší nakupovat večer na Copacabane a ne na Corcovado. Kromě toho jsme navštívili taky Botanickou zahradu, která je velice hezká.

Pěkně sepsané hlavní cíle na jednom místě. Osobně se můžu ztotožnit s většinou až na pár věcí. S tou bezpečností to opravdu může být problém a nepodceňoval bych to. Člověk ať raději počítá s tím, že může být okradený. Ve výsledku, až na špatný pocit, se není čeho bát. Základ je nebránit se a nechat se raději okrást, i když proti vám stojí malé děti. Nikdo vám nechce ublížit a místní se toho hodně bojí, jelikož ublížení turistovi nese s sebou následky. Raději mějte při sobě toho co nejméně a pokud se něco stane, tak ať nejste překvapený a nezkazí vám to dovolenou. Jinak karneval je úžasný, ale město v té době je šílené a já osobně jsem se cítil lépe v Riu až po karnevalu. Určitě na tom měl i vliv jazyku, kterému nerozumím a situacím, kdy na vás stále někdo mluví na ulicích :) Jinak Rio je úžasné město, které uchvátí svou krásou každého. Na ara.cz jsem sepsal několik dalších míst, které stojí za to navštívit v Rio de Janeiro. Najdete zde aktuální počasí a případně další užitečné informace při cestě do Brazilie.

Barranca del Cobre v Mexiku – hlubší než Grand Canyon
Diskuse k článkům

Ahojda
chápu že článek má působit osvětově a zaplnit velikánskou díru kterou máme v povědomí o konkrétních místech v mexiku. Yukatán zná každý, ale já už několik týdnů pracuju v Chihuahua a věřte že sehnat nějakou smysluplnou turistiku / poznání místních končin není jednoduché. Navštívil sem s lokální cestovkou oblasti které by jste nenašli ani podle GPS protože o nich nikdo nic nenapsal, google mapy je neznaj a místňáci neporaděj protože pro ně ta místa ničím nevynikaj...
myslím, že kdo viděl monumentálnost Barancas del Cobre na vlastní oči tak má zážitek na celý život. Pro mne je to jeden z divů přírody. A vůbec nevadí že po čase ztrácíte návaznost jak se který útvar jmenuje - jestli turistické městečko Creel ve výšce 2,5km nad mořem , nebo jezero Arareko, nebo údolí hříbků a žab poblíž misie svatého Ignáce de Arareko...
takže díky za článek - byl mi inspirací

Při vsi ucte k autorovi clanku si dovolim nekolik poznamek k textu:
Zduraznovaní hloubky Medenych kanonu ve srovnani s Grand canyonem neni nijak urcujici  - obe zminene oblasti se lisi charakterem krajiny a predevsim rozlohou. Grand Canyon nabizi pohled na jeden jediny monumentalní kanon, zatimco samotné pojmenovani Medene kanony dava najevo, ze tady nejde o jeden samostatny kanon, ale o rozsahle uzemí plne kanonu. Pokud by se mela jejich jedinecnost merit v hloubce, tak asi zustanou (oba zninovane) daleko za nejhlubsimi kanony sveta jako je treba kanon Brahmaputry (Tibet, udajne hloubka 6000 m nebo jihoperuanský  Colca). To na okraj.
Nepochopeni situace autor vyjadruje v popisu puvodnich obyvatel tedy indianu Tarahunara. Jejich typickym rysem je plachost. Ta se odrazi mimo jine v jejich pasivite a neobratnosti neco prodavat. Toto je nestastne zamenovat se zebranim. Stejne tak je neobratne popsano, ze se Tarahumarove proslavili v poslednich letech. Oni se neproslavili, ale proslavila je zminena kniha Zrozeni k behu (Born to Run). Behaji stale stejne a urcite beh nepovazuji za sport. Beh je pro ne prirozeny jako pro nas jizda autobusem. Navic je soucasti jejich tradic - jedna se o kolektivni hry, kdy mezi sebou soutezi dve druzstva a kopou pred sebou na dlouhe vzdalenosti dreveny mic. V textu nerozumim  zminenenu  slovnimu spojeni "poznavani vyvojovych vetvi tohoto sportu". Nejspise autor necetl zminovanou knihu Zrozeni k behu a tak mu uniklo, ze je tam popsana jedna z evolucnich teorii vyvoje cloveka (zjednodusene jako lovce - bezce) a ne vyvoj sportu.