Diskuse k článkům

V Číně jsem byl několikrát pozván na jídlo do restaurace. Jedlo se u kulatého stolu a měli jsme přes 20 chodů. Bohužel jen několik jídel bylo bez masa a malá mistička s rýží byla až na konci. Prý není slušné dávat rýži. Jedlo se hlavně maso a to všechno možné. Na konci hostiny vždy zbylo hodně jídla.
Výroba etanolu je velmi náročná na energii a tak se moc nevyplatí.V Brazílii vyrábějí etanol hlavně z cukrové třtiny což vychází o něco lépe než z kukuřice. To samé platí i o výrobě biodieselu z řepky. Důvod proč se podporuje pěstování biopaliv v EU jsou hlavně zemědělské dotace. 70 % celosvětové zemědělské půdy je využíváno na chov hospodářských zvířat. Pokavad' by vypěstované plodiny konzumovali lidé a ne zvířata tak by bylo dostatek potravy a část půdy by se mohla využít i na pěstování biopaliv. Toto jednoduché řešení může ovlivnit každý znas tím co jí.

Přednáška Ekocesty - z Evropy do Číny aneb po stopách Oldřicha Čecha.
28.11 od 19:00 hod
Čajovna Šamanka
Hálkova 8, Praha 2

Vydáme se malým obytným autem poháněným použitým rostlinným olejem po stopách prvního "českého" cestovatele blahořečeného Oldřicha z Pordenone, který v letech 1316-1330 putoval z Evropy do Číny a celou cestu popsal ve svém cestopise Cesta do říše velkého Chána“. Dozvíte se jak dnes žijí lidé v Turecku, Íránu a Pákistánu, Indii a Číně a jaký zde byl život před šesti sty lety. Zjistíte co si lidé přejí a jak vidí svoji budoucnost, co rádi jedí a jaká je jejich ekologická stopa. Dozvíte se jak se dá dojet autem z Prahy do Dílí za 1500 Kč.
Vstupné dobrovolné
Více informací na http://www.facebook.com/event.php?eid=105054052938121 nebo www.ekocesty.info

Indiánská oslava Velikonoc v Norogachi, trvá 3 dny a 3 noci. Během oslav skupiny Raramuri indiánů z různych vesnic tančí v doprovodu bubnů. Několikrát během dne projde procesí s Ježíšem a panenkou Marií. V pátek pohřbí Ježíše na místním hřbitově. Jedná se o souboj dobra se zlem ve kterém dobro zvítězí nad zlem. Zlo je reprezentují indiáni s bílími tečkami (pintar) a vycpaná figurína se sombrerém a s rohy, které v sobotu upálí. Po skončení se indiáni rozejdnou do svých domovů, kde pokračují oslavy při kterých se pije kukuřičné pivo. Raramuri žijí v těžko přístupných kanoech Sierra Tarahumara ve statě Chihuahua v Mexiku.

Více informací o přednášce na www.ekocesty.info

Zdravim. Pekny film.Zajimalo by me jak jste resili malarii.
Dekuji.
J.

No doufám že nejsem sám kdo by tyto nevědecké a senzachtivé výpravy zakázal.

To jsou paka!

ahoj Helenko,

diky za inspirativni clanek- dal podnet k zamysleni. Az prijedes,rad o tom popovidam.

ahoj Helenko,

diky za inspirativni clanek- dal podnet k zamysleni. Az prijedes,rad o tom popovidam.

Když v r. 1990 u nás z řetězu utrhlá parta podnikatelů už nevěděla co, sháněla lidské maso. Fuj. Nebyl jsem na to připraven, jistě jsem cosi znal z orientu, např. mazání se horkou krví lynčovaného, ale v praze jsem byl opravdu zaskočen. chápu tak děs jiných a jinde, jakkoliv ta bílkovina je asi u všech savců stejně. výstvba společnosti je pyramida, zejména kde nejsou zákony ale jen zvyky tradice, tu změna jednoho šutru hrozí dominem...viz. popisy poutníků, co je s velbloudy zastihl déšť, malá stružka a zvíře se nehne, snad oheň pod břicho pomůže...nechme saudům čas, nenalítněme na provokace, chudé jezdit nebudou, nemají čím, bohaté stejně v 99% raději řidiče i jako svědka, jinak jsou v pasti i v autě, zbytečné biče další

Navštívil jsem Novou Kaledonii v roce 2005. To co píše autor mohu jen podepsat. Přesně tak to tam tehdy bylo a chodilo

Dobrý den v únoru 2015 chci navštívit Novou Kaledonii může mi prosím někdo poradit?
Děkuji František

Moc hezký příběh a fotky, vyzařuje z nich štěstí a pohoda.Ctěli bychom tam jet příští rok v listopadu tak snad to vyjde .

Františku moc krásně popsaný příběh...krásně se to četlo.Děkuji za tu možnost.

Na festivalu v Lamayuru jsem byl před rokem, prakticky stejný zážitek, kromě toho že nikdo nevěděl kdy přesně začíná, takže jsme dorazili o půl dne později. Jinak klášter patří k bönistickému směru budhismu, hodně ovlivněnému šamanismem a animismem, takže se od ostatních v Ladakhu hodně liší.

v r. 1994 jsme na podzim šli trek kolem Annapúren a v jedné vsi pod Dhaulágiri jsme šli mrknout na festival, byli jsem tam jen my čtyři turisti. Dodnes vlastně nevím, co se to tam odehrávalo, také tance s maskami. Pamatuji si ještě (asi) obětování (nebo rituální vylévání) másla. Diváci se skvěle bavili, cpali se jablky a občas pohled na ně mi připadal lepší než pohled na tanečníky (-: