HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Poprvé v Číně aneb čemu se nedivit

Poprvé v Číně aneb čemu se nedivit

Dnešní čínská kultura nás může uvítat spoustou tváří. Ne všechny se usmívají, ale všeobecně lze říct, že přijedete-li jako turisté, budou vás Číňané milovat. Proč?

Přicházíte totiž ze země bělochů, která je zajímavá z mnoha důvodů. Hlavně je to pro ně obdivuhodná oblast neustávajícího pokroku, peněz a blahobytu. Zdejší lidé totiž netrvají na svých tradicích, a tak úspěšně kopírují kromě oblečení a aut i veškeré vzorce chování.

Ani na záchodě nejste sami

Jedno se však ještě nenaučili. Jejich nedostatečná proxemická zóna může vyvolat v Evropanovi přímo nepříčetnost a pojem soukromí je jim zcela neznámý. Jedním z nejzvláštnějších čínských vynálezů je veřejný záchod, na němž sedí nad betonovým žlábkem jeden bobek za druhým, a ten poslední tak může sledovat veškerý odtok. Zřejmě je vykonávání potřeby pokládáno za příležitost ke konverzaci, mně se však komunikovat nedařilo.

Dalším zásahem do soukromí je profese sběrače lahví. Přisedne si k vašemu stolečku, pozoruje celou dobu, co pijete, na co se díváte, jak hýbáte pusou, když mluvíte, a čeká … Nutno však podotknout, že na čínských ulicích prázdné pet lahve nenajdete.

Byrokracie, neodbytní průvodci a jazyková bariéra

Když jsme vyplňovali veškerá data do dlouhého ubytovacího formuláře, který živí několik byrokratů ministerstva turistiky, vešla bez zaklepání do pokoje žena, sedla si na naši postel, rozložila mapu a jala se nám ukazovat, kudy máme oblast projezdit. Čínské rady bývají drahé, přestože se dozvíte na příklad pouze to, že před vámi teče řeka. Převratnost takové informace ještě umocňuje neuvěřitelný anglický přízvuk, kterému v podstatě není vůbec rozumět.

Abychom však Číňanům nekřivdili: dvě fráze (děkuji a na shledanou), které jsme se jako jediné byli schopni naučit my, jsme neřekli ani jednou správně. Názvy měst jsme už potom raději jen ukazovali v obrázkové podobě. Konec konců, Číňané vždy dobře věděli, kam chceme jet.

Ministerstvo turistiky dnes už nezakazuje prakticky žádnou destinaci. Ale při první návštěvě této velikánské země a s nedostatečnou jazykovou výbavou je téměř nemožné vybočit z obvyklého koridoru turistických cílů. Pokusili jsme se o to hned na začátku našeho putování, při výletu na Čínskou zeď. Existuje totiž možnost, jak poznat její rozpadlé části a vyhnout se milionům čínských turistíků, a to na čtyřhodinové trase z Jinshalingu do Simatai. Není však jednoduché se sem dopravit, většinou na vás všichni pokřikují „Badaling Badaling“.

Vlakové nádraží: město ve městě

V hlavním městě Pekingu vyrůstá pod zelenými plachtami lešení miliony nových mrakodrapů, zatímco staré domky jsou hromadně ničeny. Bulváry mohou tedy být široké a prostorné, pelotony cyklistů dokonce disponují vlastním pruhem. Největším zážitkem však není přehlídka tradiční čínské architektury uvnitř Zakázaného města ani uličky plné lampiónů a moderního hluku, ale takové obyčejné vlakové nádraží.

Na ploše srovnatelné s menším českým městem se těsná milionový dav cestovatelů, kteří měli štěstí a sehnali lístek. Je dobré jízdenku zakoupit vždy týden předem, jen tak máte záruku, že získáte lehátko. V opačném případě vás utlačí čínský dav, který zaplní vagón k prasknutí a znemožní i nutnou cestu na záchod. Pohyb na chodníku k hlavní nádražní budově připomínal spíše stání ve frontě, v níž člověk přestane být člověkem.

Čím těsněji se dostanete, tím těžší bude pro vás tolerovat některé kulturní zvyky, protože spousty z nich jsou opravdu naší představě slušného chování protivné. Přesto však se v tomto světě, v němž nerozumíte jazyku, nonverbálnímu projevu ani chování, časem zorientujete a zjistíte, že existují lidé, které zajímáte nejen jako zdroj peněz. Ti potom opráší svou angličtinu a vyptávají se.

Dnes už nemají zakázáno cestovat, ale ještě několik desetiletí nebudou Číňané z finančních důvodů schopni se podívat do světa jinak než pracovně. Takto se snad náš cílevědomý kamarád, novopečený farmaceut dostane za rok do Norska. Doufejme, že právě tito kosmopolitněji založení mladí lidé budou iniciátory ochrany toho nejkrásnějšího, co Čína má: úchvatné přírody, tradičních kulturních prvků a architektury. Pochybuji však, že by v dohledné době pochopil někdo na vyšších místech, že se tato země nedá ničit donekonečna, a to ani ve jménu nekonečného pokroku.

Petra Greifová vystudovala historickou a kulturní antropologii na UK a jejím největším koníčkem je cestování – hlavně po hornatých zemích. Více než tři roky pracuje pro cestovatelský portál Hedvábná Stezka.

Zkušenosti čtenářů

Renáta

Hmmm, pro mě velmi motivující článek. Máš pravdu v tom, že se člověk po několika dnech otrká a přizpůsobí davu. Stále více mě Čína láká.

Lucie K.

Ministerstvo cestovniho ruchu sice zadnou oblast verejne nezakazuje, ale treba do TAR (tibetske autonomni oblasti) je stale treba povoleni a povinny pruvodce.

Pritomnost vsemocne strany, ktera ridi vsechno, pripomina i fakt, ze nemuzete bydlet v hotelu, jaky se vam libi, ale jen v tom, ktery ma licenci na ubytovani turistu. Ale to vetsinou nebyva problem, hotelu s licenci je dost.

Dale existuji strategicke oblasti (velke prehrady, elektrarny, vojenska letiste atd.), ktere jsou tak tajne, ze nejsou ani na kvalitnich mapach a tudiz ani na nejakem seznamu zakazanych destinaci. Pokud se vam tam ale podari omylem – treba pri trekovani nebo raftovani – objevit, je jasne, ze jste spioni, protoze jste o strategicke lokalite vedeli, i kdyz nebyla na mape. A zkuste vysvetlit za mrizemi policajtovi, ktery nemluvi anglicky, ze kdybyste to byvali byli vedeli, tak byste tam nelezli 😉

Ondra Z.
Lucie K.:

Vlastní zkušenost?

Markoff

zaujimave, som v Cine par mesiacov, navstivil som x verejnych toaliet, ale v zivote som sa este nestretol s neoddelenymi kabinkami o akych som sa docital na nete, tak neviem ci mam take stastie alebo je to skor mytus z minulosti ktori zivia ludia bez toho aby sa s nim naozaj stretli

skor by som povedal ze cim tesnejsie sa dostanete, tym skor pochopite a mozete tolerovat niektore veci, aj ked samozrejme niektore su netolerovatelne dlhodobo. anglictinu nema kto v cine aku oprasovat, NIKTO v cine nehovori po anglicky, az na zopar mladych (aj to minimum) a mozno par profesorov, ze si pokecate so starsimi ludmi po anglicky vopred zabudnite

ako bolo napisane do Tibetu sa coby cudzinec inak ako s cestovkou nedostanete

clanok je velmi povrchny, ale zase u takeho kratkeho sa neda ist do hlbky, odporucam radsej cestopisy:
http://blog.zarohem.cz/rubrika.asp?cislo=19&start=31
http://kubanek.blog.idnes.cz/?st=9
a svoj (aj ked podrobnejsie o cine je skor sucasny dennik)
http://www.markoff.biz/pivot/entry.php?id=1480

Markoff

Tomas
Markoff:

Stravil som skoro mesiac v Tibete. Zachody tam boli rozne. Od klasickych europskych (hotely Lhasa, Zhangmuzhen), cez tie, ktore popisuju v clanku (benzinova stanica nedaleko Lhasy) az po DOSLOVA verejne (daka osada). A boli aj miesta, kde sa kazdy zachodom radsej vyhol (stanovy tabor Mt.Everestu). BTW. o zachodoch v Cine by sla napisat cela kniha. A Nepal tiez zazitok 🙂

xoce
Markoff:

neoddelene verejne zachody najdes este dnes v hutongoch v Pekingu, dokonca su niektore z nich relativne nove. Pravdou je, ze nie su uz dnes standardom.

Markoff
xoce:

chodim dost do verejnych zachodov v hutongu a nespominam si ze by som kedy videl zachody neoddelene stenami, mozno nemaju dvere do ulicky ale min. steny medzi nimi su

Markoff
http://www.markoff.biz

Jenda

mě se článek líbí. Pro člověka, co tam nebyl je dostatečný.
Číňani bělochy milují ? no nevím, možná že termín „barbaři s velkými nosy“ je spíš humor než něco jiného. Ta anglina je fakt prča, jak mě trvalo, než jsem pochopil, co znamená věta: „Vodka flom ?“ (-:

Madmonarchist
Jenda:

Nadějí je že i v Číně se jednou poměry změní,nic netrvá věčně,vše je pomíjivé,ikdyby to mělo trvat 1000 let,každá říše,dynastie,v tomto případě rudá maoisticko-císařská jednou upadne v prach,Tibet možná přestane existovat ale jeho poselství nikoliv.S odchodem pana Václava Havla,nebo krále Bíréndry si můžeme připomenout,že fyzický život končí,ale myšlenky a hodnoty přetrvávají.A stále jsou zde žijící osobnosti,symboly hodnot,tradic,pokory a majestátu.
Dalajláma,Karmapa,Bogdgegén,Su Tij,Rebiya Kadeer,král Jigme Khesar,král Jigme Dorje,císař Akihito,sultán Qaboos,královna Beatrix,královna Margarethe,král Carl Gustav,královna Alžběta.Važme si jich.

Paja
Madmonarchist:

V Číně nejsou lidé hloupí a bouří se proti korupci a zvůli místních mocipánů a až se to jednou rozleje po celý zemi,to bude teprv malér.

Anevanu
Paja:

Sakra a u nás už jsou na korupci a místní mocipány zvyklý? Každý režim má své pozitiva i negativa.Tady už jsem jednou , když se to rozjelo revoluci zažila.Kazdy režim se ohání svobodnou bezprávím a tím , že za to jak je režim předchozí.Asi vás překvapím ,ale doba jaká je teď je úplně stejná jako byla před revolucí tady.. Akorát nahoře jsou děti  podnikatelé , kterých rodiče byli papaláši a komunistické.Normalni člověk nemá šanci cokoliv změnit , vše rozhoduje někdo jiný.Osobne mi stačí ekonomická stabilita.

Bára

Ahoj cestovatelé, přináším čerstvé tipy a rady na cestu do Číny, mrkněte sem a počtěte si http://fijalka.cz/podzimni-putovani-krasami-ciny/

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí