HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Jižní Amerika 2004 

Jižní Amerika 2004 

Začátkem podzimu roku 2004 vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že bychom před sebou měli cestu do Latinské Ameriky. Přišla ale akce GTS a my neodolali letenkám za pakatel. Následovaly 3 měsíce horečného plánování, zjišťování informací, mailování a organizování. 12.února večer jsme se odlepili od přistávací dráhy ruzyňského letiště a vyrazili směr Buenos Aires.

Začátkem podzimu roku 2004 vůbec nic nenasvědčovalo tomu, že bychom před sebou měli cestu do Latinské Ameriky. Přišla ale akce GTS a my neodolali letenkám za pakatel. Následovaly 3 měsíce horečného plánování, zjišťování informací, mailování a organizování. 12.února večer jsme se odlepili od přistávací dráhy ruzyňského letiště a vyrazili směr Buenos Aires.

Metropole Argentiny
Buenos Aires je velkoměsto se vším všudy a člověku nabízí nesčetně zážitků – moderní architektura vedle koloniálních staveb, nekončící proudy troubících aut valící se po nejširší ulici světa Avenue de 9 Julio, jízda stařičkým metrem, nekonečné množství lidí spěchající všemi možnými směry, náměstí Plaza de Mayo s prezidentským palácem, odkud pronášela projevy Eva Perón, ale i klidná zákoutí kolem slavného hřbitova Recoleta či legendární rodiště Diega Maradony a tanga – La Boca. A kdo by snad chtěl raději dát přednost vyhlášeným argentínským steakům, může si vybrat z nepřeberného množství restaurací, od těch „obyčejných“ až po ty nejluxusnější.

Na oběd nás kamarád Juan bere do malé, zapadlé hospůdky v klidné ulici několik bloků od centra. Jednoduchý dřevěný nábytek a igelitové ubrusy v nás nebudí dojem nějakého zvláštního zážitku. Na číšníkovu otázku, co budeme pít, nic netušíce odpovídáme všichni „pivo“. Za chvilku už před každým z nás stojí litrová láhev vychlazeného zlatavého moku značky Quilmes a u vedlejších stolů zaznamenáme jistou pozornost. Opravdové pozdvižení u místních ale nastane v okamžiku, kdy si někteří z nás objednávají již třetí láhev. V Argentině totiž není zvykem pít pivo v takovém množství jako u nás. K jídlu zkoušíme místní speciality – vyhlášený argentinský steak a tvrdý smažený sýr Provoleta.

Okoli Laguny Colorada

Cesta na sever
Zdánlivá maličkost – zakoupit si jízdenku na autobus a opustit argentinskou metropoli – se může často proměnit v docela slušný problém. V Buenos Aires je hned několik autobusových nádraží, takže už jen vybrat to správné dá člověku malinko zabrat. Naštěstí nám pomohl kamarád Juan a tak i výběr autobusu byl nakonec mnohem snažší. Kdo by si myslel, že v Jižní Americe narazí pouze na stařičké a rozhrkané autobusy vyřazené kdysi někde v Evropě či Severní Americe, ten se velice mýlí. Ve většině latinskoamerických zemí existuje totiž řada společností, které nabízejí velmi luxusní a pohodlné autobusy, takže i cesty trvající několik desítek hodin ubíhají příjemněji. Z hlavního města na bolívijskou hranici trvá cesta zhruba 30 hodin a nutné je přesedání v Jujuy či Saltě.

Přechod hranice
Dostat se v Jižní Americe po zemi z jednoho státu do druhého vyžaduje často pevné nervy a trpělivost. Argentinsko-bolívijský přechod mezi městečky La Quiaca a Villazón byl naštěstí výjimkou a celá záležitost trvala jen pár minut. Protože obě města leží těsně vedle sebe a jsou oddělena jen hranicí, dostanete se z „civilizované“ Argentiny do „divoké“ Bolívie během několika okamžiků.

Vlakem po Altiplanu
Vlak nepatří v Bolívii rozhodně mezi nejčastější způsob dopravy a odpovídá tomu hustota železniční sítě i četnost, s jakou vlaky na jednotlivých tratích jezdí. Vlak z Villazónu do Uyuni jezdí dvakrát týdně a tak jak potřeba dávat si velký pozor, aby jízdenky nebyly rozprodané dříve, než vůbec dorazíte na nádraží. Bolívijské železnice nabízí celkem 3 různé třídy, zahraničním cestujícím a turistům ale zpravidla nabízejí jen tu nejlepší – ejacutivo. Pokud si vaší přítomnosti včas všimne ostraha nádraží (která dohlíží na to, aby se čekající chovali řádně a nepředbíhali), nemusíte mít strach, že jízdenku nedostanete. Okamžitě informuje kolegu u pokladny, aby pro vás rezervoval místa v již zmíněné třídě ejacutivo. Co ale Evropana asi nejvíce překvapí, je dochvilnost a čistota ve vagónech 1.třídy a třídy ejacutivo. Zvláštností je rovněž převoz zavazadel ve speciálním vagónu – tuto službu oceníte v okamžiku, kdy vlak přijede do stanice a otevřeními okénky pronikají dovnitř hbité ruce zlodějů, kterým neunikne jediné zavazadlo či kus oblečení.

Uyuni – brána na Altiplano
Malé městečko na východním okraji Altiplana nás přivítalo uprostřed noci naprostým klidem. Šlo ale jen o předzvěst bouřlivých událostí, které se chystaly na následující dny. Ve městě právě probíhal každoroční karneval. Již od ranních hodin bylo město na nohou a spousty místních i turistů, dětí i dospělých korzovaly neustále ulicemi tam a zpět. Konečně se objevil hlavní průvod a pestrobarevné divadlo doprovázené hudbou mohlo začít. K bolívijskému karnevalu neodmyslitelně patří nafukovací balónky s vodou a mýdlová pěna. Házejí a stříkají všichni na všechny Vděčným terčem se samozřejmě stávají situace neznalí turisté, ale i těm se brzy hra zalíbí a vyzbrojí se municí i vhodnými oděvy. Celý průvod trvá několik hodin a po celou dobu se po hlavní ulici valí nekonečná vlna tancujících domorodců.

Záhadná civilizace na březích jezera Titicaca
Zhruba hodinu po silnici západně od hlavního města Bolívie La Pazu, cestou k jezeru Titicaca, leží asi nejvýznamnější archeologické naleziště v zemi – Tiahuanaco. Místo, kde v době největšího rozkvětu žilo podle odhadů 50 000 obyvatel, je stejně jako mnoho dalších historických míst zahaleno tajemstvím a spoustou záhad. Kultura Tiahuanaco, která patřila mezi nejmocnější na území Jižní Ameriky, zanikla z nejasných důvodů někdy kolem roku 1200. Konec pradávné civilizace je však pouze jednou z mnoha záhad, nad kterou si nejen archeologové lámou mnoho desetiletí hlavu. Mezi nejpodivuhodnější patří bezesporu zvláštně zdeformované lebky, kterými se Tiahuanaco liší od ostatních andských civilizací. Neméně zajímavý je způsob, jakým bylo celé místo vystavěno, Zdejší chrámy byla postaveny z obrovských kamenných monolitů, které pravděpodobně pocházejí od nedalekého jezera Titicaca. Asi nejznámější stavbou je brána Slunce vytvořená rovněž z jediného kusu kamene a vážící 10 tun. Na její přední části je vyobrazen bůh Wiracocha, z jehož slz podle legendy vzniklo posvátné jezero Titicaca.

Převzato z www.prynych.cz

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí