Dharamshala: Co se v průvodcích o Dalajlámově druhém domově nedočtete

Co ovšem lidé málokdy o tomto městečku rozléhajícím se po úpatí mohutného Himálaje v severní Indii vědí, je, že se nachází v jedné z nejvyšších zón zemětřesení v Indii. Po příchodu Jeho Svatosti dalajlámy byly po konzultaci tibetského orákula strategicky postaveny čtyři stupy (budhistické pomníky s bohatou symbolikou), aby v budoucnu zabránily podobným katastrofám jako zemětřesení v roce 1905, které zahubilo přes 20,000 lidí. Přestože malá zemětřesení zaznamenávají lidé v oblasti na denním pořádku, nikdo se necítí v ohrožení především v době, kdy je dalajláma „doma“ ve své rezidenci.

Kdy přijet

Nejlepší čas pro navštívení Dharamshaly je říjen a listopad. Já bych ovšem nezatracovala ani příjezd v zimním období mezi prosincem a březnem – posledních pár let totiž nebyla zima nijak drastická, jestliže Vám tedy stačí 7 stupňů a přes den sluníčko. Za celou tu dobu sníh napadne jenom jednou a nikdy se neudrží. Kromě toho se jak indičtí, tak zahraniční turisti tomuto místu vyhýbají, takže pokud nejste zrovna příznivci davů lidí a chtěli byste ušetřit na ubytování, zima by pro Vás mohla být ideální čas na návštěvu.

Na druhou stranu některé obchody, restaurace i meditační centra však zavírají své dveře po celou dobu zimy, takže opravdu záleží, kvůli čemu chcete Dharamshalu navštívit. Od začátku dubna do června potom zaplaví město turisti i vlna vedra, kterou záhy vystřídají silné monzuny trvající až do konce září. V tomto období se Dharamshale vyhýbejte jako čert kříži, protože ani kombinace gumáků, pláštěnky a deštníku vás před silnými a hlavně nekonečnými přívaly dešťů nezachrání.

Jak se do Dharamshaly dostat

Z letiště buď můžete vzít do Dharamshaly taxi za 500 rupií, anebo si na hlavní silnici vzdálené 2 minuty pěšky od letiště stopnout autobus, který Vás za přibližně 20 rupií doveze do Dharamshaly na autobusové nádraží. Přestože pořád opakuji slovo Dharamshala, ve skutečnosti se veškerý turistický ruch odehrává „nahoře na kopci“, v horní Dharamshale více známé pod jménem McLeod Ganj.

Tam Vás od nádraží pak ještě čeká půlhodinová cesta serpentinami v jeepu s dalšími 6-8 cestujícími. Tlačte se dopředu, pokud máte slabší žaludky. Řidiči jezdí jako šílenci (ostatně jako kdekoliv jinde v Indii), ale za 15 rupií se cesta lesem po nově vybudované silnici vyplatí pro ty, co chtějí ušetřit. Taxík Vás vezme za 200 rupií jinou, o 15 minut kratší a na žaludek příjemnější cestou.

Co je k vidění

V průvodcích nebo na internetu se běžně dočtete, že hlavními místy, které musíte navštívit, je Tsuglakhang (dalajlámův chrám), vodopád v Baghsu, hipísácký Dharamkot a Jezero Dal. Pokud si projdete průvodců více, zjistíte, že přibližně 20 minutovou chůzí do poloviny kopce dojdete do Knihovny (Library of Tibetan Works and Archives) a hlavních budov tibetské exilové vlády. Všechno to jsou skvělá místa a opravdu byste je měli navštívit. V knihovně se můžete od 9. hodiny ranní zúčastnit hodin buddhistické filozofie a navštívit místní malé muzeum uvnitř komplexu.

Klášter Nechung

Pár kroků od knihovny pak narazíte i na Nečung – klášter hlavního orákula Tibetu. Nezapomeňte obejít chrám ve směru hodinových ručiček, sundejte si boty a běžte se podívat dovnitř. Uvnitř najdete mnicha, který vám dá pytlíček plný oranžových zrnek ječmene. Schovejte si ho, protože, jak jistě tušítě, nejsou to jen tak obyčejná zrnka. Samotné orákulum je posvětilo a Tibeťané věří, že mají velkou moc. Pokud je budete nosit u sebe, nikdo vás neokrade. Jestliže cestujete, vložte zrnka do zavazadla, aby se vám z něj na cestách nic neztratilo. Doma potom zrnka chrání vás i vaši rodinu před vyloupením nebo přírodní katastrofou.

Mám spoustu tibetských přátel, kteří mi vykládali neuvěřitelné historky o těchto zrnkách. Například jsem slyšela příběh, kdy se oheň vyhnul jednomu tibetskému obchůdku, který měl tato zrnka ve všech čtyřech rozích, a doslova přeskočil na vedlejší obchod. Záleží jenom na vás, jestli budete síle zrnek věřit, nicméně je to alespoň príma suvenýr…

Taky není od věci si od místních zjistit, jestli náhodou nebude během vaší návštěvy „nesestoupí Nečung“, což v překladu znamená, že  jeden z tibetských protektorů jménem Nečung – vstoupí do těla orákula a předá věštbu… Pokud si přivstanete a dorazíte do klášteru před 6. hodinou ranní, čeká na Vás opravdová podívaná…

Institut Norbulingka

V Tibetu je Norbulingka název letního paláce Jeho Svatosti dalajlámy a Institut Norbulingka toto jméno pouze převzal na počest paláce. Stále více průvodců informuje o tomto institutu, zasazeném v příjemném prostředí pod stromy a s budovami postavenými v tibetském stylu. V jednotlivých ateliérech se na vlastní oči můžete podívat, jak se malují thangky (tibetské malby božstev), vyrábějí sochy Buddhů, splétají tradiční koberce a mnoho dalšího. Součástí komplexu je i mini muzeum panenek, ve kterém milou formou objevíte více o tradičním oblečení i životě Tibeťanů.

V samém středu institutu se pak nachází velký chrám s obří sochou Buddhy i několika metrovou impozantní thangkou. Nad chrámem jsou zřízené místnosti speciálně pro Jeho Svatost dalajlámu. Jen pro zajímavost, dalajláma nenavštíví žádné místo, pokud tam nebude mít připravené vlastní ubytování. Takový je prostě zvyk Tibeťanů… Norbulingka také prodává veškeré produkty, které jejich studenti a zaměstnanci vyrobí. Jsou jak vysoké kvality, tak ale i ceny. Pokud byste se chtěli v institutu ubytovat,  Norbulingka nabízí i hostel, v němž často můžete potkat i Richarda Gera, který v něm běžně během své návštěvy Dharamshaly pobývá. (www.norbulingka.org)

Ženský klášter a institut pro mezinárodní buddhistické ženy – Thosamling

Většina lidí už ovšem neví o možnosti krásných procházek po místních čajových plantážích a rýžových políček. Pokud budete pokračovat po cestě z Norbulinky, nejen, že narazíte na další dva tibetské kláštery, ale po překročení potůčku se dostanete do rýžových terásek s úžasnými výhledy na Himálaje. V nich také uvidíte ukrytý klenot – klášter jménem Thosamling, který před 20 lety zbudovala holandská mniška Tenzin Sangmo. V dnešní době je domovem zahraničním mniškám a ubytováním pro ty ženy, které si chtějí užít poklidného okolí s nádhernou zahradou. Přiučit se také můžete tibetštině nebo se zúčastnit meditačních víkendů či jiných akcí, které Thosamling nabízí. Jídlo je připravené z převážně vlastní bio zahrádky a – musím se přiznat – naprosto pohádkové… (www.thosamling.com)

Čajové plantáže

Z Thosamlingu je to pak jen pár kroků do rozsáhlých čajových plantáží, které jsou jako stvořené na příjemnou odpolední procházku. Nedoporučuji se však po nich toulat pozdě k večeru; přece jenom jsme v Indii a nikdy nevíte, co nebo kdo a kde na vás z ničeho nic vyskočí.

V podstatě celá oblast kolem Dharamshaly je prošpikovaná plantážemi, které můžete sem tam zahlédnout kolem cest. V obchodech si pak jako suvenýr můžete koupit místní čaje prodávané pod značkou „Kangra Tea“. Nejsou nejlepší kvality, ale jak z místních obchodů pochopíte, čaje všeobecně nejsou překvapivě nic moc a jsou poměrně dost drahé (hádám, že čaje lepší kvality jsou pouze určeny k exportu). V severní Indii se nejčastěji pije masala chai neboli sladký kořeněný čaj s mlékem, k jehož přípravě je sice nutný silný černý čaj, ale obvykle se používá ten nejnižší kvality.

Hinduistický chrám Aghanjar Mahadev

Od Norbulingky je to pak také 5 minut jízdy autem do hinduistického chrámu Aghanjar Mahadev nacházejím se v sousední vesničce Rakkar. V Indii uvidíte hinduistické svatyně na každém rohu, takže se teď asi ptáte, proč a čím je zrovna tato výjimečná, že? Kromě baby (jogínského guru), který pro vás vykoná malý rituál, při kterém dostanete žlutou tečku bindi na čelo, posvěcené bílé „burizony“ a doušek vody na očistu, naleznete uvnitř chrámu i oheň, který tam plápolá už 700 let! Možná si říkáte, jaký to má význam oheň udržovat při životě… Bylo mi místními jogíny vysvětleno, že oheň reprezentuje ohnivý element vesmíru a je spojen s očistou. Hinduisti proto nabízí své tělo i mysl tomuto ohni, aby byli očištěni od všeho špatného.

Celý komplex je pak plný socha a jiných symbolismů. Schody vás zavedou dolů k řece, kde najdete údajně jedinou jeskyni v Indii, ve které meditoval Dzambhala, bůh bohatství. Nepředstavujte si ale žádnou Macochu; je to miniaturní jeskyně pro tak akorát jednoho člověka, do které se musíte vplazit. Aby vaše přání bylo vyslyšeno, nabídněte Buddhovi misku s vodou z protékající řeky vedle jeskyně.

Nejširší nabídku průvodců a map Indie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně v pražském Klubu cestovatelů nebo v eshopu KnihyNaHory.cz

Klášter Gyuto

Pokud si svůj výlet naplánujete na sobotu, vydejte se z Norbulingky do vesničky jménem Sidhpur vzdálené přibližně 3 kilometry. V ní na vás bude čekat tantrický klášter jménem Gyuto, který se hlavně proslavil jako sídlo současného 17. Karmapy (prakticky druhého nejdůležitějšího člověka Tibetu po Jeho Svatosti dalajlámovi). Tento mladý spirituální vůdce, kterého ročně navštěvují statisíce lidí, můžete právě i vy poznat každou sobotu, kdy Karmapa pořádá veřejné audience. Pokud byste měli zájem o osobní audienci, kontaktujte Kancelář Jeho Svatosti a požádejte o ni alespoň o měsíc dopředu emailem na tl*******@gm***.com. Ve většině případů jsou ale bohužel veškeré emaily ignorovány a o audienci musíte přijít požádat osobně.

Jak se potkat s Jeho Svatostí dalajlámou

Pokud nejste nově příchozí Tibeťan, nebo nemáte velmi ušlechtilý důvod (či původ) k tomu, aby Vám dalajláma věnoval byť jen pět minut svého času, na audienci s ním můžete rovnou zapomenout. Dalajláma je velmi vytíženou osobou a přestože by se nejraději setkal se všemi zájemci, jeho Kancelář mu do programu zařadí pouze jen ty nejdůležitější osobnosti. Ovšem nic není nemožné a tady je pár způsobů, jak můžete Jeho Svatost alespoň zblízka vidět, a dostat tak i jeho požehnání:

Na www.dalailama.com si zjistěte, jestli náhodou neprobíhá nějaká slavnost za přítomnosti Jeho Svatosti, či se snad nekoná buddhistické učení v době vaší návštěvy (většinou 3-4 ročně běžně v únoru, červnu, srpnu a na podzim). Abyste mohli do chrámu během učení vstoupit, musíte si předem vyřídit propustku, na kterou budete potřebovat vyplni kratičký formulář a ukázat cestovní pas. Během učení nebudete do chrámu vpuštění se zapalovačem, cigaretami, ostrými předměti či zbraněmi, a dokonce ani s žádnou elektronikou (mobily a foťáky tedy nechejte na hotelovém pokoji). Povolené je pouze rádio, díky kterému můžete poslouchat jeden z nabízených překladů.

Přestože mniši roznášejí mléčný čaj a upečené placky, ne vždycky se na Vás dostane. Před branami můžete ráno před vstupem zakoupit tibetské plněné knedlíčky momo nebo vynikající sladké či slané pečivo z již zmíněného kláštera Thosamling. Pokud si hodně přivstanete a zaberete si jedno z předních míst v prvním poschodí chrámu, budete mít nejen dobrý výhled na Jeho Svatost, ale i velkou šanci, že se dotkne a prohodí s Vámi i pár slov. Přiznám se ale, že se mi kolem 5. hodiny ranní do chrámu jít zabrat místa nechce, a tak vždycky vysedávám v dolním patře s ostatními tibeťany. Dalajlama nemá na výběr, než projít kolem nás do chrámu a stejně tak i po cestě zpátky do své rezidence, čímž se šance na osobní kontakt ještě zvyšují.

Zeptejte se místních, jestli momentálně není Jeho Svatost v residenci. A jestliže odpověď zní, že se právě chystá na cestu, anebo se z nějaké vrací, zjistěte si od nich přesnou hodinu a běžte s ostatními vyhlížet dalajlámu na kraj silnice. Lidé kolem vás budou držet v rukou jak khatagy (bílé šátky), tak i hrst zapálených vonných tyčinek a s velkou trpělivostí budou čekat, až Jeho Svatost projede kolem v autě za zvuku sirén. Přestože se jedná jen o malou chvíli, i tento drobný moment, kdy vám dalajláma zamává z auta s nekonečným úsměvem na tváři, vám dodá radost a spoustu energie do celého dne. Opravdu.

Když budete mít hodně dobrou karmu, jak by řekli místní, objevíte se v Dharamshale zrovna v momentě, kdy Jeho Svatost uspořádá veřejnou audienci speciálně pro cizince. Většinou je ohlášena jen pár dní dopředu a odnesete si z ní nejen fotografii s dalajlámou ve skupince, ale především i nezapomenutelný zážitek. Celková atmosféra v chrámu je potom plná očekávání a asi tříhodinové čekání vám zpříjemní milé a inspirativní rozhovory s lidmi z celého světa.

Já mám pokaždé velké štěstí a aniž bych to nějak plánovala, objevím se vždy v malé skupince po dalajlámově pravici hned za ním. Když Jeho Svatost při poslední audienci v říjnu 2016 zjistil, že jsem z České republiky, potřásl si se mnou rukou a řekl mi, jak moc byl náš bývalý prezident Václav Havel Jeho dobrým kamarádem. Také mi řekl, že se týden na to chystá do Čech a široce se na mě za to usmál.

DHARAMSHALA A OKOLÍ

Přestože v McLeod Ganj, Dharamkotu a Bhagsu můžete prožít i dny strávené posedáváním v restauracích, cvičením jógy nebo užíváním si různých druhů masáží, pro větší dobrodruhy je tady spousta jiných možností, jak se zabavit.

Pevnost Kangra

Hodinovou cestou autobusem z Dharamshaly se za 50 rupií dostanete do „hlavního města“ celé oblasti – Kangry. Z konečné zastávky, kterou je autobusové nádraží, si buď můžete udělat asi půlhodinovou procházku k pevnosti, anebo nasednout na další autobus, který vám zastaví uprostřed dálnice, ze které se k pevnosti dostanete rychleji. Klasicky budete požádáni o zaplacení vstupného v několikanásobné hodnotě vstupenky pro Indy, ale na to jste už určitě zvyklí z jiných míst… Od pevnosti nečekejte nic světoborného, spíše příjemnou procházku po zřícenině, muzeum a slušný výhled z hradeb, který si můžete vychutnat třeba během předem připraveného pikniku.

Dhaladhaurské pohoří

Pokud jste milovníky pěší turistiky, určitě jste zaslechli o výšlapu na Triund. Vřele ho doporučuji, protože není nijak náročný a rozhodně k němu NEpotřebujete průvodce. Budete se však nacházet v nadmořské výšce okolo 2800 m.n.m., ve které se ne každému lehce dýchá, tak na to myslete. Vzhledem k tomu, že je to „profláknuté“ místo, doporučuji si výšlap naplánovat přes týden, abyste neskončili v řadách turistů snažících se dostat nahoru. Pokud máte dostatečnou výbavu a počasí vám přeje, přenocujte na Triundu a nechejte se ráno okouzlit neskutečným výhledem…

K ostatním výšlapům jako je Indrahara Pass, Minkiani Pass nebo Kareri lake je dobré mít průvodce. Pokud jste však zkušenější horalové a o místech si předem nastudujete, můžete se vypravit i sami. Jenom připomínám, že není zrovna moudré se zdržovat úplně mimo vyznačené trasy a „jen tak“ se někde vypravit do hor. Při své pouti totiž můžete běžně narazit na medvědy, sněžné leopardy i jinou nebezpečnou zvěř.

V McLeod Ganj potom najdete spoustu obchůdků se značkovou turistickou výbavou levnější než v Čechách. K dostání jsou i mapy okolí, které by se vám při pěší turistice mohly hodit. Pokud se chcete na treky vypravit s průvodci, místní agentury vám nabídnou hned několik možností.

Paragliding v Biru

Poslední dobou se v Dharamshale stal hodně populární paragliding. Místními experty mi ale bylo (potají) sděleno, že ve vzduchu nebudete moc dlouho a samotní instruktoři nejsou zrovna nejspolehlivějšími „odborníky“. Místo toho si tedy raději udělejte jednodenní výlet do města Bir, které je vyhlášené pro své soutěže v paraglidingu, na které zavítají soutěžící z celého světa. Ceny skoků i výhledy vás naprosto ohromí (v dobrém slova smyslu, samozřejmě). Pokud byste měli zájem, můžete se zúčastnit i víkendových kurzů a udělat si licenci na paragliding (vyjde vás o dost levněji než v Čechách).

Když už budete v okolí, rozhodně si udělejte zajížďku do známého kláštera Tashi Jong, anebo se přiučte pár věcem v nedalekém institutu Deer Park, kde studují zájemci ze všech koutů světa.

DVOUDENNÍ VÝLETY

Pokud máte dost času a nevíte přesně, co s ním, doporučuji zvážit následující dva výlety, které hravě na otočku zvládnete i za den a půl.

Tso Pema

Slovo Tso znamená v tibetštině „jezero“ a pema zase „lotus“. Toto Lotusové jezero vzdálené 5 hodin jízdy je známou destinací hlavně pro buddhisty, kteří věří, že se na jezeře v lotusu zrodil Padmasambhava – jeden z největších učenců, který mimo jiné zázraky také v 8. století n.l. pomohl postavit i první klášter v Tibetu vůbec – klášter Samye v provincii Dranang. Lidé se také chodí modlit a meditovat do okolních jeskyní, ve kterých sám Padmasambhava pobýval a meditoval. Krásný výhled a poklidná atmosféra Vás chytí za srdce.

Amritsar

Z Dharamsaly se autobusem taktéž za 5 hodin jízdy dostanete do jednoho z nejznámějších měst státu Pundžáb – Amritsar. Přestože se město nachází necelou půlhodinu od hranic s Pákistánem, o vlastní bezpečí se tam nemusíte obávat. Zkuste město navštívit mimo víkend, abyste se vyhnuli davům a v poklidu si tak vychutnali Zlatý chrám, perlu celého Pundžábu.

Druhou největší atrakcí v oblasti je pak sledování vojenské přehlídky na hranici s Pákistánem pojmenované Wagah Border. Od Amritsaru je vzdálená 28 kilometrů, a pokud zrovna nejsou v oblasti hlášené nepokoje, přehlídka se koná každý den dvě hodiny před západem slunce jak na indické, tak i pákistánské straně. Doporučuji pro inspiraci shlédnout například toto video na youtube.

Co rozhodně musíte vyzkoušet

Během vaší návštěvy byste rozhodně neměli vynechat následující čtyři věci – zajít si k tibetskému doktorovi, projít si lingkor, pověsit tibetské vlaječky a dát si partičku carromu.

Tibetským „nemocnicím“ se říká Men-Tsee-Khang a bez objednání si můžete do jedné zajít. A proč byste zrovna o dovolené měli jít k doktorovi? Protože tibetští doktoři (emčila) pouhým přiložením prstů na vaše zápěstí z vašeho pulsu zjistí, co všechno je s vámi v nepořádku. Tahle technika vás ohromí a kdo ví, třeba ve vašem těle objeví emčila vrtoch, o kterém jste neměli ani potuchy. Nejvyhlášenějšího doktora Tamdrina a současně i bývalého osobního doktora dalajlámy najdete kousek od Knihovny. Budete si ale muset přivstat, protože řada na něj začíná už ve 4. ráno. Zkuste přijít kolem 11. ranní – pokud budete mít štěstí, moc pacientů nebude zbývat a vy se ještě před zavíračkou v poledne vlezete do počtu.

Kolem rezidence Jeho Svatosti vede příjemná cestička lesem, kterou Tibeťané nenazvou jinak než lingkor. Buddhisté totiž věří, že kroužení ve směru hodinových ručiček okolo svatých objektů či osob, vám přinese dobrou karmu do příštího života. Během asi 20 minutové procházky mimo jiné narazíte na spoustu Tibeťanů recitujících mantru Buddhy soucitu Avalokitešváry „OM MANI PADME HUM“, spostu motlitebních mlýnků, opic, psů a někdy i krav.

V současnosti není povoleno věšet vlaječky okolo lingkoru, ale stejně jako Tibeťané je můžete pověsit nad údolími, na vrcholkách budov nebo hor. Mantry na barevných vlaječkách vítr roznáší do okolí, kde přeměňují všechny elementy ze zlých na dobré (5 elemenů zastoupeno 5 barvami vlaječek).

No a na závěr byste rozhodně měli návštívit menší dhabu neboli nízkonákladovou indickou restauraci, kde se podává pravý masala chai s kačori (pečivo k čaji) a hraje se carrom. Vychutnejte si tak alespoň část líného indického odpoledne jako pravý Ind.

Dharamshala, město s titulem Smart City

Díky ročnímu přívalu turistů dostala Dharamshala v roce 2016 statut „Smart City“, což znamená, že od vlády dostala značnou finanční podporu pro celkové zkvalitnění služeb, infrastruktury a na zkrášlení města. Na jedné straně je v plánu zřízení funkční kanalizace, na té druhé futuristický „sky train“ neboli nebeský vláček. Místní cizinci nad tímto plánem kroutí hlavou, protože si nedokáží představit, jak a kde by se tento projekt zrealizoval. Z vlastní zkušenosti všichni víme, že pokud by se na stavbě podílela pouze indická pracovní síla se svým apatickým přístupem, vlak by spíše nefungoval než fungoval…

Dharamshala má rozhodně co nabídnout a díky dalajlámovi, skvělým kurzům jógy i respektovaným učitelům buddhismu se do ní hrnou lidé ze všech koutů světa. Ceny jsou proto narozdíl od jiných míst v Indii o poznání vyšší (stejně jako třeba v Ladakhu nebo městě Goa), tak na to buďte připraveni. Pokud máte v plánu zdržet se pár týdnů anebo i rovnou měsíc, doporučuji se projít po okolí a zeptat se na pronájem bytu. Čím více dolů z kopce půjdete, tím na nižší ceny narazíte. V okolí Knihovny a hlavně potom v ulici pod ní zvané Gammru si bez problémů najdete ubytování už od 3000 rupí na měsíc, což se při dlouhodobé návštěvě opravdu vyplatí…