Jiří Martínek

Velká výprava kapitána La Pérouse zkončila ztroskotáním na ostrově Hledání. Celých čtyřicet let trvalo, než se o smutném osudu dověděl zbytek světa. Záchrana proto přišla s tříletým zpožděním, posádka žijící na ostrově již byla mrtvá.

Pod ruským velením působil německý přírodovědec Langsdorf na několika výpravách. Později se stal dokonce konzulem v brazilském Rio de Janeiru.

Langer neměl ještě ani třicet let, když vyřešil neustále omýlanou otázku ústí Nigeru. Překonal tak mnohé kapacity. Bohužel za další výpravu do Afriky zaplatil smrtí.

Prvním Evropanem, jenž se v moderní době dostal do bájného Timbuktu, byl Brit Laing. V Africe se jako jeden z mnoha snažil vyřešit záhadu pramenene Nilu.

Výprava Francouze Condamineho do Ameriky byla tak úspěšná a přínosná, že se o ní začalo hovořit jako o druhém objevení Ameriky. Slavný geodet se pokoušel změřit délku poledníků i cestovat po Amazonce.

Ruský kupec Kuročkin objevil sibiřskou řeku Jenisej pro obchod, ale bohužel i pro pašeráky kožešin.

Jmenovec města v Mexiku a hory v Kalifornii, Eusebio Francisco Kühn, se do Ameriky dostal jako misionář.

Na roky dlouhou cetsu kolem světa se vydaly dva ruské trojspřežníky. Hlavním cílem bylo navštívit Kamčatku a dovést z cest kožešiny. Výprava byla nadmíru úspěšná, i když se před koncem obě lodi rozdělily.

Nejen poznáváním severských oblastí Ruska a Evropy se zabýval geograf Kropotkin. Značnou část svých aktivit věnoval i revoluční propagandě. Z toho důvodu později skončil ve vězení a byl nucen odejít z rodné země do emigrace.

Nejprve se na Dálný východ dostal jako student se zkušenějšími kolegy. Časem se ale mladý Rus sám vypracoval k dokonalým botanickým znalostem, a to zejména o Kamčatce, kde bádal několik let.