Fronta k vrcholu malajské čtyřtisícovky Mt. Kinabalu

Fronta k vrcholu malajské čtyřtisícovky Mt. Kinabalu

Mytická hora Mt. Kinabalu je se svými 4095 m n. m. nejvyšším vrcholem Malajsie a zároveň nejvyšší horou mezi pohořím Himaláj a Novou Guineou. Nádherný zážitek zde komplikují jen davy nadšenců.

Trochu asijské byrokracie pro začátek

Mt. Kinabalu najdete na malajské části ostrova Borneo, kde se tyčí nad okolní krajinou a je k vidění již při příletu do hlavního města oblasti, Kota Kinabalu. Říká se o ní, že je jednou z nejjednodušších čtyřtisícovek a asi i díky tomu ji denně zlézají desítky, někdy dokonce až stovky lidí. Přesvědčili jsme se o tom na vlastní kůži, kdy jsme v cíli naší cesty takřka stáli frontu na vrcholové foto.

Samotnému výstupu musí předcházet důkladná příprava. V tomto případě nemluvím ani tak o fyzické stránce, i když je samozřejmě nutné být v dobré kondici, ale spíše o rezervaci ubytování. Běžný výstup vám totiž zabere dva dny a vy musíte přespat na horské chatě cca 800 výškových metrů pod vrcholem. Je zde několik možností, Laban Rata, Waras Hut, Panar Laban, Gunting Lagadan Hut, ale všechny bohužel spadají pod jednu společnost, Sutera Sanctuary Lodge. Tím je vyřazena možnost přirozeného a pro turistu moc příjemného konkurenčního boje a Sutera si může libovolně diktovat ceny. Zajímavé je, že na internetových stránkách najdete jen tu nejdražší variantu. Osobně jsme tedy navštívili kancelář v Kota Kinabalu. Strávíli jsme tam minimálně hodinu a pátrali po té nejúspornější cestě.

Slečny za přepážkou ale byly neprůstřelné a na náš požadavek co nejlevnějšího ubytování nám stále nabízely jen balíček za 208 malajských ringitů (cca 1040 Kč) na osobu, který obsahoval lůžko ve společné noclehárně, oběd na cestu a dále večeři, snídani a oběd bufetového typu. Na malajské poměry docela drahá služba. V ostatních cestovních kancelářích, a dokonce i v informačním středisku nám potvrdili, že je to opravdu nejlevnější varianta, neboť ceny od minulého roku velice stouply (zvláštní, Lonely Planet uvádí cenu 46 MYR…). Jen jsme si povzdychli, co se dá dělat, domů přeci nepoletíme a potvrdili rezervaci. Měli jsme ale štěstí, potkali jsme milý pár z Čech, který měl už celé toto martyrium za sebou a v ruce potvrzenou rezervaci na lůžko ve společných ložnicích jen za 60 MYR za osobu! Neváhali jsme a s jejich ofocenou složenkou se nám nakonec skutečně podařilo získat tuto cenu. Stálo nás to dva telefonáty, jednu osobní návštěvu parku a dalších 40 minut přemlouvání. Při odchodu nám ještě slečna naznačila: „Pšššš… nikomu ani muk…!“

Ubytování jsme měli v kapse. Dále zbývalo zaplatit vstupní poplatek do národního parku (15 MYR pro cizince, zatímco pro místní jen 3 MYR), povolení k výstupu (100 MYR pro nás, 30 MYR pro místní) a pojištění (7 MYR). Poslední povinností, pokud chcete vystoupat až na vrchol, je pronajmutí horského průvodce. Zde se cena odvíjí od počtu osob ve skupině. Maximální počet účastníků na jednoho průvodce je šest lidí za celkem 100 MYR. I když vás je méně, je velice jednoduché najít někoho dalšího, s kým se můžete o tento poplatek podělit.

Uf, jen jedna hora a tolik byrokracie! Unaví vás to možná více než výstup, ale nenechte se znechutit předem. Za krásného jasného počasí vás čeká dechberoucí výhled po okolí a prý můžete dohlédnout až na Filipíny!

Výstup na vrchol

V den D nám již od samého rána svítilo sluníčko a po několika dnech konečně ustal i vítr, který s sebou přinášel chladnější počasí a déšť. Taxíkem jsme dojeli k Timpohon Gate v 1866 m n. m. a dále jsme pokračovali po svých. Stezka vedla strmě nahoru, až dvě třetiny trasy tvořily celkem vysoké  schody z udusané hlíny, kořenů a dřevěných trámů. Stoupali jsme do kopce a obdivovali jsme krásu okolní přírody. Národní park Kinabalu byl v Malajsii prvním místem, které Unesco v prosinci 2000 vzalo pod svá ochranná křídla. A je se skutečně na co koukat! Pravděpodobně neuvidíte žádného z větších savců, kteří zde žijí, ale určitě se vám povede spatřit některého z 326 druhů ptactva. I flóra je zde neuvěřitelně rozmanitá, mimo jiné je park domovem 1200 druhů orchidejí a  9 druhů masožravých rostlin.

Nejširší nabídku průvodců a map Malajsie (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Cesta k našemu útočišti Gunting Lagadan Hut nám trvala necelých 6 hodin, ale jistě se dá zvládnout rychleji. Mnohem rychleji! Česká vytrvalostní běžkyně Anna Pichrtová v roce 2001 vyhrála místní závod a celou trasu na vrchol i zpět uběhla za 3 hodiny a 8 minut! My jsme za dnešní den ušli jen 6 km a vystoupali 1457 výškových metrů. I to nám dalo zabrat!

Druhý den ráno je nezbytně nutné si přivstat. Cesta na samotnou špičku hory trvá kolem 3 hodin. Abychom stihli východ slunce, nařídili jsme si budík na druhou ranní. Lokli jsme si horkého čaje, nasadili nezbytné čelovky a už jsme si to štrádovali výš a výš. Vzduch byl stále řidší a my jen lapali po dechu. Ale ostatní na tom nebyli o moc lépe. Bylo jasno a měsíc nám svítil na cestu. Po chvíli jsme vyšli nad hranici lesa. Zde zmizely schody a nahradila je lana připevněná ke skále. Už už to vypadalo, že jsme u cíle, ale objevovaly se další a další vrcholky. Také byla stále větší zima a já opravdu uvítala, že na Laban Ratě je možné si vypůjčit lehkou bundu i koupit rukavice. Nejedná se o superfunkční goretexový model ani poslední módní výstřelek, ale zahřeje!

O půl šesté se pomalu začínalo rozednívat a my konečně dorazili na vrchol Mt. Kinabalu. Slunce se klubalo z drobných mráčků a zbarvilo okolní krajinu do růžova. Cítila jsem vítězný pocit – moje první čtyřtisícovka! V tu chvíli jsme nelitovali ničeho a jen cvakali fotoaparáty, abychom si krásnou scenérii zaznamenali navždy. Jelikož jsme vstávali o něco dříve než ostatní, pod námi se vinul čelovkami osvětlený had.

Čekala nás již jen cesta zpátky. Ukrajovali jsme metr za metrem, také okolní vzduch byl teplejší a teplejší. U srdce nás  hřál příjemný pocit z výstupu a před očima se jsme stále měli nezapomenutelné výhledy na okolní krajinu.

Zkušenosti čtenářů

Zdenda Benda

I takto se da prozit Mt.Kinabalu. Mam temer stejny zazitek az tak 15min pod vrchol, kdy se rapidne ochladilo, zacalo prset a na samotnem vrcholu i poletovaly krystalky zmrzleho deste….pruvodce rikal ze to za 20let co chodi nahoru pomatuje jen 2x-3x. Bylo takovy pocasi ze i digitalni zrcadlovka vypovedela sluzbu a po 1,5h cekani jestli se pocasi nezlepsi vypovedelo malem sluzbu i telo:-). O fronte na vrcholove foto se mluvit skutecne nedalo. Cekali jsme celkem 4. Ja, Terezka, Pruvodce a Mrakomor. I tak to byla parada!

Ivo Petr

Ač jsem v těchto končinách nikdy nebyl, upozornil bych případné zájemce o tento kopec na novou ferratu v masívu Mt. Kinabalu. Jedná se údajně o nejvyšší zajištěnou cestu na světě a první svého druhu v Asii. Podrobnosti (vč. videa) najdete zde: http://www.mountaintorq.com

MartinPluhar.cz

Jooo, pekne jsi to nafotil a popsal. Tesim se na dalsi reportaze a krasny obrazky. A co jinak, stavkovalo se jeste mezi Phrae a Nan? Napis kdyztak mailika. M.

Jan Gregar

Jenom jsem chtěl upozornit, že je moooooc důležit¨ý si výstup zajistit dopředu…zamluvení týden předem nestačí….borci si to objednávají i púl roku dopředu…a to byl důvod, proč sme se tam bohužel nemohli podívat… 🙁
Jinak gratuluju k super počásku…

Li
Jan Gregar:

AHOJ, dotaz bych mela:-). A jak jej dopredu zamluvit? V Kotu Kinabalu totiz nebudeme dele nez pet dni… V techto mistech budeme zhruba v polovine ledna. Dekuji za odpoved. Li

Lucie Furchová
Li:

Ahoj Li, zkus se podívat na http://www.suterasanctuarylodges.com.my/. Můžeš zde provést rezervaci, problémem je, že žádnou z levnějších variant tam nenajdeš. Asi bych se pokusila je kontaktovat a v emailu požádat o ubytování na konkrétní chatě (např. Gunting Lagadan Hut). My jsme měli štěstí, rezervaci jsme zařídili necelý týden před výstupem, ale někdy je opravdu plno třeba na měsíce dopředu. Hodně štěstí! Lucka

Milos

Ahoj, jsme prave v Kota Kinabalu, zasli jsme do Sutery a prvni volny termin byl za dva dny, to se celkem da. Teta v office taky tvrdila, ze nejlevnejsi pobyt je za 280 RM, protoze uz zacal platit novy cenik, ale stacilo rict, ze si vezmem vlastni jidlo a cena se smrstila na 80 RM. Milos a Lenka

Lenka a Petr
Milos:

Ahoj,
prijeli jsme do Kota Kinabalu asi v nejhorsi terminu 15.7.2009, vsech 160 luzek na Laban rata je obsazeno na nasledujici 2 dny a pani ze Sutery nam nabizi posledni 2 luzka (2 ruzne huty) za 320RM na osobu, coz obsahuje cenu za luzko a jidlo od obeda do obeda, a to az za 3 dny. Zadna hodna pani snad uz tam nepracuje, nebo je to tim, ze od ledna 2009 je v Sutere novy management, nebo tim, ze kazde luzko jsou ted schopni prodat. Jedeme tedy do parku premlouvat nekoho jineho, ale taky neuspesne. Rozhodli jsme se tedy pro 1denni vystup na Mt. Kinabalu a stalo nas to 5hodin vystupu nahoru a 3.5 hodin dolu, 100RM climbing permit/os, 7RM pojisteni/os, 85RM pruvodce/max 4osoby a 33RM zpatecni taxi od Park offisu k Timphon gate. Meli jsme velke stesti, v noci prselo a ti, co spali na Laban Rata, se na vrchol nedostali. My tam prisli kolem 12.30, vyhledy vsude kolem, ale strasny vitr a teplota 3 stupne. Velka vyhoda byla, ze jsem na vrcholu byli uplne sami a zadne froty nas nezdrzovaly. Zdravi Lenka a Petr. Vice info na http://www.kubena.net

Li

Ahoj Lucko, skoda ze jsem tvuj vzkaz nasla az ted. Cestujeme uz pres mesic po thajsku a ted jsme na Filipinach a do Kota Kinabalu odletame pozitri z Palawanu a rezervaci na Mt.Kinabalu jsme udelali az ted, tak uvidime. Kazdopadne moc dekujeme za odpoved.

Wroclav

Nejhorší byrokratická pakárna jakou jsem zažil, absolutně nesmyslné poplatky za vše možné a povolení a nařízení kazí dojem z této hory natolik, že je lepší si vylézt na něco jiného, ostatně Indonésie není moc daleko. Taky nedaleko je Mt. Trus Madi, podstatně nižší, ale rozhodně zajímavější na dosažení.

PP
Wroclav:

Naprosto souhlas. My jsme nechteli platit ten jejich „balicek“, s tim ze to vybehnem za jeden den. Vubec nas tam nepustili, prej je spatny pocasi a musime si koupit ubytovani.. Takze jsme se na upati obratili a jeli na plaz. Moje nejhorsi zkusenost z Bornea.

livie
PP:

Nevim, nas stalo ubytovani a celkem vsechny ty poplatky 800 korun, coz vzhledem k tomu, za co vsechno to clovek nesmyslne utrati v praze, smesne. Pokud bylo osklive pocasi (neni tam problem, ze se zmeni z hodiny na hodinu), tak se jim vubec nedivim, ze vas tam nepustili, par prichcipaku jsme tam videli a nebyl na ne moc hezky pohled… Nam ten pohled ze zhora za tech par stovek teda stal.

Vladimír Suchý
Wroclav:

Nesouhlasím s „byrokratickou pakárnou“. Jednak je třeba počet lidí (a ne jen na této hoře) regulovat, jinak to brzo lidi zničí, a jednak jde o významný přínos do místních rozvojovych pokladen. A snad se ty peníze zase vrací do NP. Navíc není problém na jednom místě (kancelář NP u vstupu do parku) pořídit ubytování, zaplatit vstup, průvodce, pojištění…. a nemusíte se hnout ani o 10 centimetrů.

matous

ahoj, byl jsem kinabalu ted – kveten 2012 a cena 450MYR za luzko na chate… usmlouvat to neni jak jedna spolecnost vlastni vsechny chatky – Sutera Lodges… a ceny jsou pro vsechny chatky stejne at mate vytapenou nebo dormitory… vsechno lze vyridit u vstupu do parku neni treba zadna rezervace v kota kinabalu – v KK po me chteli dokonce 700MYR… vyridit povoleni a zabookovat chatu u vstupu do parku mi trvalo cca 20minut vecer den pred vystupem, rano jsem se pak pripojil k jine skupine a „usetril“ za pruvodce a prevoz na zacatek treku…

tomas

ahoj. a jak moc je blbost to jít na černocha?

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí