Vítejte v zemi, která je tak velká, že by se do ní vešla celá Západní Evropa, a přesto je stále cestovateli nepolíbená. Je čas to napravit. Kazachstán je jako přírodní encyklopedie, kterou si můžete projít pěšky, na koni nebo třeba z terénního auta. A pokud vám to nestačí, nastupte do vlaku a užijte si tenhle obří přírodní ráj ve zpomaleném rytmu. Přinášíme vám přehled těch nejkrásnějších přírodních pokladů, které by ve vašem itineráři rozhodně neměly chybět.
Když v roce 1997 prezident Nazarbajev oficiálně představil novou metropoli Kazachstánu, mnoho lidí nechápalo, proč by se sídlo státu vůbec mělo přesouvat, navíc do nevábného stepního prostředí provinční Akmoly.
Kazachstán nepatří mezi typické destinace, kam míří většina turistů. Lákal by vás? Přečtěte si krátkou reportáž ze západního Kazachstánu a oázy Saura.
Kazachstán, bývalá součást Sovětského Svazu, skrývá krásné hory, pěkné holky, vynikající šašliky a Pražskyj Grad čepovaný do litrových tupláků.
Když se řekne Kazachstán, většina lidí, jak jsem zjistil, nemá jasnou představu, s čím si tuto zemi spojit. Někdo si vzpomene na kosmodrom Bajkonur, jiný si představí stepi a téměř každý si myslí, že to je „někde v Rusku“.
Ráno nám brzké vstávání příliš nepomůže, protože jezdíme po Almaty a nemůžeme se dostat na výjezd k našemu cíli – Boľšomu Almatinskomu ozeru. Nakonec ale stojíme v přeplněném autobuse LAZ, který s námi funivě šplhá do horského podhůří. Když i jemu dojde dech, začínáme pracovat my. Zatím to je dobré – silnice se krásně vine podhůřím a když dosáhneme jezera, začíná první pozdrav hor – liják. Naštěstí se počasí brzy umoudřilo a můžeme nastoupit tam, kde již žádné autobusy nejezdí. První tábor rozkládáme na břehu říčky Ozyorné, kterou je nám druhý den souzeno překonat.