Většina cestovatelů míří do jihovýchodní Afriky spíše na safari, Šebestián Bok to ale vzal z úplně jiné strany. Během dvou měsíců prošel Tanzanii, Malawi, Zambii a Botswanu, urazil stovky kilometrů po svých a další tisíce kilometrů stopem. Setkával se s lidmi, kteří bělocha viděli vůbec poprvé, dobrovolničil a poznával Afriku z perspektivy, kterou běžný turista nezažije. V rozhovoru vypráví, proč ho přitahuje nejistota, co všechno člověka naučí cestování mimo komfortní zónu a proč za dobrodružstvím nemusíme vyrážet nutně až na vrcholky hor.
Tonda má už od mládí objevitelského ducha. Více jak polovinu svého života pobývá v Austrálii, má za sebou několik horských výstupů a lyžařských sjezdů. Dobrodružství mu není cizí, a proto se také před 6 lety rozhodl ke koupi obytného vozu, se kterým má velké plány. Po 3 a půl letech cestování Austrálií poslal auto do Jižní Afriky. V jihovýchodní a jižní části Afriky už navštívil 14 zemí a ujel více než 45 000 kilometrů.
Usměvavá a rázná, dvacetiletá studentka charitativní a sociální práce na Jihočeské univerzitě, začala s venčením pejsků z útulku. Pokračovala pomocí v potravinových bankách, které shromažďují jídlo od neziskových organizací a distribuují je organizacím dalším. Ani to ji nestačilo a její hladové laskavé srdce se dožadovalo dál.
27. září byla za přítomnosti českého velvyslance v Zambii Pavla Procházky otevřena dílna, kterou za tři měsíce postavili čeští stavaři s místními dobrovolníky. Dílna je první budovou budoucí střední školy pro 250 studentů.
Když jsem v mládí ať s rodiči či se školou objížděl různé památky, byl jsem z toho nadšený a přál jsem si, aby každý mohl takto jezdit a vidět Benátky, Eifelovku, Hayu Sofii nebo Trafalgar Square.
Učit děti v Zambii není snadné, ale dá vám mnoho. Nejčastěji se vás budou děti ptát, jak daleko je to do Česka, jestli máte manžela a kdy zase budete společně cvičit jógu.