Výlet do malebného marockého města Marakéš, ležícího v poušti na úpatí hor Atlasu, na invalidním vozíku bez doprovodu je nemožné. Ani těžší elektrický vozík by zde nebyl pomocníkem, nýbrž přítěží.
Již mnoho let láká Maroko do svých koutů nejrůznější návštěvníky. Svou směsí exotiky, osobitých architektonických památek a divoké přírody dokazuje, že každý přijíždějící rozhodně nebude litovat.
Odpočinek po měsíčním putování vyprahlým severem Afriky? Možná navrhnete přímořské středisko Agadir, možná opuštěnou Saharu u Rissani. Já si Vás dovolím pozvat do starobylého přímořského města, které bývá naštěstí prozatím opomíjeno cestovními kancelářemi.
Maroko je pro Evropana lákavou zemí, plnou barev, vůní, historických památek, přírodních krás a nevšedních zážitků. Přitom cesta za dobrodružstvím není nikterak složitá, stačí na starém evropském kontinentě nasednout na loď a ta vás během 40 minut zaveze do země, která je Evropě svojí kulturou, náboženstvím a způsobem života přeci tak vzdálená.
Na pobřeží Atlantského oceánu v Maroku se můžete setkat s 3. největší mešitou na světě. Větší jsou už jenom v Mecce a Medině v Saúdské Arábii. Určitě vás překvapí otevírací střecha nebo vytápěná podlaha.
Tak jsme se tedy ocitli ve spárech turistické mafie a už s tím nešlo nic dělat. Ještě v autě se jeden němec pokoušel chvíli protestovat, ale nebylo to nic platné. Nějaký Angličan to pak ještě po přijezdu do hotelu výstižně okomentoval slovy: „Where the fuck are we? We have been hijacked!“
Imlil je horská vesnička na konci dlouhého údolí, nad níž se již tyčí třítisicové velikány se sněhem pokrytými vrcholky a opodál také Džebel Toubkal, nejvyšší hora Atlasu, která je ještě o kilometr převyšuje. Samotný Imlil je ve výšce přibližně 1700m nad mořem.
Casablanca je obrovské, skoro evropsky vypadající, průmyslové město, ovšem nato, abychom naplno utrpěli kulturní šok, to naprosto stačilo.