Zažijte ISLAND s Martinem Loewem

Zažijte ISLAND s Martinem Loewem

Diashow „Island – ostrov sopek a vodopádů“ uvádí cestovatel Martin Loew. Multimediální projekce s živým vyprávěním: Poutavý příběh dobrodružné cesty plný úžasných fotografií i nevšedních zážitků.

Island je uhrančivým ostrovem. Jednou se sem vydáte a jeho kouzlo vás láká znovu a znovu zpátky.
Island nabízí tak výjimečnou přehlídku doslova nadpozemských krajin, jež si lze jen těžko představit, než je spatříte na vlastní oči. Islandem ovšem vládnou živly: oheň, který dřímá v sopkách pod zemí a čas od času se v podobě lávových erupcí vynoří na povrch. Voda, která zhusta dešti zkrápí Island pak předvádí monumentální podívanou velkolepých vodopádů. Vítr Island bičuje téměř trvale a žene k ostrovu nekonečné zástupy mořských vln, které bez přestání doráží na jeho břehy a modelují divoké útesy se skalními oblouky, hroty a kolmými srázy…

Ikonický Kirkjufell

Tahle špice ční do výšky 463 m nad moře kousek za městem Grundarfjörður na poloostrově Snaefellsness na samém západě Islandu. Není to sopka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to obyčejná lávová skála, kterou do ostrého tvaru kdysi dávno vybrousily ledovce. Odborně se tomu říká „nunatak“.

Kirkjufell. Foto: Martin Loew
Kirkjufell. Foto: Martin Loew

Kirkjufell je poslední roky údajně nejfotografovanější horou Islandu. Nemyslím ale, že by byl nejkrásnější, i když tento pohled s vodopády v popředí opravdu stojí za vidění. Svou popularitu Kirkjufell získal proto, že figuroval hned několikrát ve světoznámém seriálu Hra o trůny. I já jsem podlehl a hledal jeden ze záběrů, který se v Game of Thrones objevil. Ovšem jsem jej absolutně nemohl najít. Dost dlouho mi trvalo, než jsem zjistil, že tvůrci seriálu krajinu s vodopádem oproti skutečnosti zrcadlově otočili!

Lávová fontána

Sopka Fagradalsfjall na poloostrově Reykjanes už několik let střídá období lávových erupcí s obdobími relativního klidu. Dosud erupce probíhaly velmi poklidně a při troše štěstí bylo možné na vlastní oči shlédnout lávovou show.

Při svých cestách na Island jsem měl to štěstí hned dvakrát. Podruhé sopka dokonce soptila pouhých 18 dní a začala zrovna, když jsem na Islandu byl. Asi mi chtěla udělat radost 🙂 Taková příležitost se neodmítá a tak jsem změnil plány a přes celý Island jel erupci sledovat. Stálo to za to!

Proudy žhavé lávy

Sopka Fagradalsfjall tu předvádí svou „turistickou“ erupci. Tak ji nazvali sami Islanďané právě pro její mírnost a neškodnost. A samozřejmě pro relativně snadnou možnost erupci z blízka shlédnout v akci.

Abych erupci viděl, stačilo dojet na jižní pobřeží kousek za městečko Grindavík, zaparkovat auto a ujít asi 6 km přes lávová pole. Pradva, šlo se trochu do kopce a terén nebyl zrovna lázeňským chodníčkem. Mě k tomu navíc fučel ledový vítr (v srpnu asi 4°C) a vodorovně pršelo. Ale když pak stojíte u lávové řeky, která sálá horko o několika stech stupních, pořádně se zahřejete a uschnete. Ale především – vidět tohle divadlo na vlastní oči je tak silným zážitkem, že na veškeré nepohodlí okamžitě zapomenete.

Sopka Fagradalsfjall. Foto: Martin Loew
Sopka Fagradalsfjall. Foto: Martin Loew

Skalní jehly Reynisdrangar

Skaliska z téhle fotky trčí 60 m nad moře kousek od břehu u vesnice Vík na jihu Islandu. Jsou tvořeny černým čedičem, stejně jako oblázky na přilehlé pláži i útesy nad ní. Když ovšem zasvitne slunce a ukáže se modrá obloha, všechno už tak černě nevypadá.

Podle islandské legendy jsou Reynisdrangar zkamenělí trollové. Ti se prý kdysi v těchto místech pokusili ukradnout z moře loď. Jenže než ji dotáhli ke břehu, zastihl je rozbřesk a oni se i s ukradenou lodí proměnili ve skaliska, jako varování pro všechny další případné zloděje. Fakt je, že z jiného úhlu pohledu než na této fotce Reynisdrangar skutečně trochu připomínají loď. Ale proč zkameněla i ukradená loď, když za nic nemohla?!

Nejširší nabídku průvodců a map Islandu (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Vodopád Háifoss

Háifoss je čtvrtý nejvyšší vodopád Islandu, má 122 m. O pár set metrů dál vpravo, na úplném konci kaňonu, spadá ještě vodopád Granni (101 m). A vlastně jsou ty názvy pěkně popisné: Háifoss znamená doslova „Vysoký vodopád“ a Granni znamená „Soused“.

Já osobně bych vyhlásil Háifoss nejkrásnějším vodopádem Islandu. Možná i proto, že je trochu ve vnitrozemí, stranou hlavních turistických tras, takže u něj nikdy není tolik lidí, jako u jeho slavnějších kolegů. A druhak rozhodně pro to místo samotné. Hnědé lávové útesy za vodopádem a fantastický výhled dolů podél řeky Fossá, do zeleného údolí Fossárdalur, to je panorama, na které jen tak nezapomenete.

Vodopád Háifoss. Foto: Martin Loew
Vodopád Háifoss. Foto: Martin Loew

Geotermální pole Hverir

Aneb všechny barvy Islandu. Tohle místo nedaleko sopky Krafla na severu Islandu předvádí neuvěřitelnou paletu barev i přehlídku projevů vulkanických sil dřímajících v podzemí.

Na úpatí kopce Námjafall se prostírá pláň plná bublajících bahenních jezírek, čmoudících fumarol, sirných nánosů a vřících gejzírů. Člověk si tu připadá jak na jiné planetě, což se vám ovšem na Islandu stane každou chvíli. Do pozemské reality vás snadno vrátí pohled na vaše boty, když se z procházky po Hveriru vrátíte. Tolik neuvěřitelně lepivého a sírou smrdícího bahna jsem v životě z bot nesundával!

Termální jezírko Fosslaug

Island, coby sopečný ostrov vytápěný vulkanickým teplem, je posetý termálními koupališti. Kromě těch několika věhlasných, vyhlášených a luxusních existuje také spousta jednoduchých přírodních a volně přístupných jezírek, bazénků a kaluží.

Kdysi jsem absolvoval návštěvu proslulé Modré laguny a jsem za to rád. Je to skutečně nevšední zážitek, byť dnes už dosti draze placený. Co ovšem dělá cestování po Islandu tak pěkným, jsou právě ony malé neformální horké koupele, na které můžete narazit skoro kdekoliv. Když si tak sedíte v horké vodě a posloucháte hučení obřího vodopádu vzdáleného jen pár desítek metrů od vás, je to velmi islandský zážitek.

Termální jezírko Fosslaug. Foto: Martin Loew
Termální jezírko Fosslaug. Foto: Martin Loew

Maják Reykjanesviti

Reykjanesviti je nejstarším majákem Islandu. Stojí na malém kopečku kousek od pobřeží poloostrova Reykjanestá už od roku 1878, i když současná podoba pochází z roku 1929. Původní maják totiž zničilo zemětřesení.

Samotný maják je vysoký 31m, ale díky poloze na kopečku Vatnafell svítí jeho světlo z výšky 73 m nad mořem. Maják má skutečně ojedinělé umístění. Stojí doslova na zeleném ostrově nad pustými lávovými poli. Místo veskrze romantické. A kousek odtud nejdete jedny z nejdramatičtějších islandských útesů – Valahnúkur. Mimochodem, není to daleko od letiště. Takže když vám před odletem domů zbyde čas, je to krásné místo pro rozloučení se s Islandem.

Duhová brána

Není žádným tajemstvím, že na Islandu často prší. A mezi tím si zase klidně svítí sluníčko. A často je to oboje najednou, takže o duhu je postaráno. Tahle duha se mnou jednoho zářijového dne cestovala asi dvě hodiny. Kamkoliv jsem jel, jela zkrátka se mnou.

Text byl převzat z: https://www.promitani.cz/island/#cestopis

Pokud se chcete o Islandu dozvědět více, přijďte na některé cestovatelské promítání!

Martin Loew promítání

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí