Zaragoza: tepající srdce Aragonie

Zaragoza: tepající srdce Aragonie

Zaragozu, centrum historického území Aragonie na severovýchodě Španělska, utvářely dvě odlišné kultury – křesťanská a arabská – i události, které psaly historii celého Iberského poloostrova.

Zaragoza leží v úrodné nížině významné španělské řeky Ebro, z níž se na severu zvedá monumentální hradba Pyrenejí, zatímco na jihu se zdvihají mírnější svahy Iberského pohoří. Město je centrem autonomní oblasti Aragonie, území rozlohou srovnatelné například s celými Čechami. Zhruba polovina z celkových 1,3 milionu obyvatel Aragonie žije právě v Zaragoze, což ji řadí na pátou příčku mezi největší španělská města. Do Zaragozy se dostanete rychlovlakem z Barcelony nebo Madridu cca za dvě hodiny.

Tudy kráčela historie

Prohlídku města začínáme na náměstí Plaza de Espaňa, z něhož vybíhá hlavní obchodní tepna města – bulvár Paseo de la Indipendencia s řadou obchodů věhlasných světových značek. My se však noříme do spletité sítě uliček a malých náměstíček starého města. Míjíme řadu obchůdků i všudypřítomných bister a kafeterií, kde Zaragozané vysedávají nad ranním šálkem cortada. Vzduchem se line líná atmosféra nedělního rána. 

Míříme na náměstí Pilar, které lze díky impozantní dvojici zdejších sakrálních staveb označit za duchovní centrum Zaragozy. Starší z nich – katedrála del Salvador de Zaragoza, častěji nazývaná pouze La Seo – stojí na místě dřívějšího římského fóra, vizigótského chrámu a mešity. Její podoba nese prvky rozličných architektonických epoch (mudejarský styl, gotika, renesance či baroko), které spojuje do harmonicky působícího celku. Ponořte se do tichého šumění hlasů stovek návštěvníků a užijte si prohlídku velkolepého interiéru s bohatě zdobenými oltáři a apsidami, při jejichž prohlídce si připadáte, jako byste listovali knihou s výjevy z Bible i dějin města.

Nejširší nabídku průvodců a map Španělska (turistických, cyklistických, horolezeckých a jiných) najdete v prodejně a na eshopu KnihyNaHory.cz

KNH

Za patronkou města

Dominantou náměstí Pilar je však druhý z chrámů – bazilika Panny Marie na Sloupu (Basílica de Nuestra Senora del Pilar) – jejíž stavba s majestátní kupolí a čtveřicí věží udělá dojem na první pohled. Svatostánek, jehož výstavba trvala téměř dvě stě let (1681–1872), je kvůli svým gigantickým rozměrům označován za největší barokní stavbu v celém Španělsku. Za svůj název vděčí legendě, podle níž se tu svatému Jakubovi, šiřiteli křesťanství, zjevila Panna Marie a u řeky mu nechala sloup. Vynechat byste neměli vyhlídku na jedné z věží, odkud se otevře fantastický pohled na město a řeku Ebro. Za dalšími výhledy jako z pohlednice zamiřte na prastarý kamenný most Puente de Piedra, z něhož je možné obdivovat baziliku v celé kráse. Pokud svou návštěvu načasujete na sklonku dne, budete se kochat temnou siluetou monumentální baziliky Pilar na pozadí růžových tónů zapadajícího slunce jako z impresionistické malby.

Spíš střídmě zdobený interiér zaujme několika stropními freskami z dílny mladého Francisca Goyi. Pokud budete pečlivě hledat, najdete na stropě také dvě černé díry po raketách, které zasáhly katedrálu v srpnu 1936 během občanské války. Jako akt shůry působí fakt, že ani jedna z republikánských střel nevybuchla. To však nejsou jediné válečné šrámy na tváři baziliky. Na venkovní zdi na nábřeží Ebra hyzdí fasádu stopy po střelách francouzské armády Napoleona Bonaparte, která během Španělské války za nezávislost (1808–1814) obléhala a dobyla město.

Na rozhraní kultur 

Aragonie, stejně jako velká část Pyrenejského poloostrova, patřila ve středověku po několik staletí (8.–11. století) do područí maurské říše Al-Andalus. K jedněm z nejzachovalejších pozůstatků muslimské nadvlády mimo Andalusii patří palác Aljafería v Zaragoze. Podobně jako katedrála La Seo je ukázkovým příkladem stylu mudejar, tedy architektonického směru, který snoubí prvky křesťanské a arabské kultury a objevoval se ve španělských královstvích především mezi 13. a 16. stoletím. Původně muslimská pevnost z 11. století později sloužila jako sídlo aragonských králů a dnes tu zasedá regionální parlament. Uprostřed moderní evropské metropole působí arabsky vyhlížející palác jako z jiného světa. Ornamentální zdobené klenby a sloupy lemující zelené patio s pomerančovníky nás přenesou do kulis jako z pohádky o princezně Šeherezádě. 

Po stopách Francisca Goyi

Z četných zaragozských muzeí a galerií byste neměli minout alespoň to věnované Franciscu Goyovi. Tento věhlasný španělský malíř se narodil v aragonské vesnici Fuendetodos a v Zaragoze vyrostl a také tu zpočátku své kariéry několik let působil. Muzeum se věnuje nejen tomuto slavnému autorovi řady náboženských maleb, královskému portrétistovi a kronikáři pohnutých let španělské historie v jedné osobě, ale také jeho předchůdcům a následovníkům, které svým dílem ovlivnil. K vidění jsou Goyovy malby, ale také nejucelenější světová sbírka jeho grafik z cyklů Hrůzy války, Býčí zápasy či Rozmary, v nichž zachycuje každodenní život, pohnuté události přelomu 18. a 19. století, ale také satiricky poukazuje na neduhy a neřesti soudobé společnosti.

Do hlubin světových řek

Historie už bylo dost a potřebujete protáhnout tělo? Vydejte se pěšky po trase značené symbolem mušle Svatojakubské cesty nebo na kole podél řeky Ebro! Zhruba čtyři kilometry na západ od centra čeká v zákrutě řeky moderní zóna vybudovaná u příležitosti světové výstavy v roce 2008. K architektonickým zajímavostem patří věž Water Tower evokující kapku vody nebo Bridge Pavilion spojující oba břehy řeky. Za návštěvu stojí místní Acuario Fluvial (River Aquarium of Zaragoza), největší říční akvárium na světě. Expozice představuje více než 300 druhů z pěti řek různých kontinentů: jednotlivé světadíly zastupuje evropské Ebro, asijský Mekong, africký Nil, americká Amazonka a australský Murray-Darling. Uvidíte tak nejen nejrůznější druhy ryb, včetně jedné z největších sladkovodních ryb světa – arapaimy velké, ale také další říční živočichy.

Aragonská gastronomie a noční Tubos

Stejně jako jinde ve Španělsku i v Zaragoze máte skvělou příležitost ochutnat výborné tapas, rozplývat se jistě budete i nad „obyčejným“ obloženým talířem s místními lahodnými sýry, jamonem a chorizem. Pokud máte chuť na větší oběd, hledejte nabídku dvouchodového Menu del día. K ryze tradičním aragonským pokrmům patří migas (osmahnuté kousky pečiva se slaninou či chorizem a vejcem). Velkou lahůdkou je šťavnatý steak zvaný chuletón, který si člověk sám opeče dle vlastní chuti na horkém kameni. Řada zaragozských podniků inovuje původní suroviny a recepty do moderní podoby, a ochutnat tak můžete skutečné delikatesy. 

I pokud nepatříte mezi noční živly, nenechte si ujít vyhlášené „tubos“. Toto označení se vžilo pro uzoučké uličky starého města, které uprostřed parného odpoledne dřímají ospalým tempem, zatímco se setměním se mění na centrum společenské zábavy. Místní bary a bistra otvírají až k večeru a nabízejí posezení a občerstvení pod širým nebem. Hloučky přátel vysedávají a povídají si dlouho do noci, panuje tu čilý ruch doprovázený představeními pouličních umělců a všeobecné veselí umocněné zemitým španělským vínem. Ponořte se do zdejší živelné atmosféry a vychutnejte noc ve španělském rytmu.

Po stopách Římanů – Předchůdce Zaragozy, město Caesaraugusta založili na přelomu letopočtu Římané, po nichž se dochovaly pozůstatky starověkého divadla i městského opevnění. Více o vzniku a římské éře města se dozvíte v muzeích veřejných lázní (Museo de las Termas Públicas), divadla (Teatro Romano de Zaragoza) či fóra (Museo del Foro).
Pro milovníky umění – Pablo Gargallo Museum – sbírka slavného aragonského sochaře je k vidění v půvabném renesančním paláci na náměstí San Felipe. IAACC Pablo Serrano (Aragonese Institute of Art and Contemporary Culture) – futuristická budova Institutu umění a současné kultury nezapře inspiraci hravou avantgardou. 
Další ukázky mudejarského stylu – Pro Středoevropany exoticky působící arabské prvky můžete obdivovat na dalších stavbách v Zaragoze: například na kostele San Pablo, Santa Maria Magdalena, Nuestra Señora del Portillo či San Gil Abad.
Další zajímavosti u náměstí Pilar – Netradiční vodní monument, umělý vodopád, symbolizuje hispánskou pospolitost. Hned vedle stojí věž, která je jediným pozůstatkem po maurském paláci Alcázar Zudo, dnes v ní sídlí informační centrum. Mezi bazilikou Pilar a katedrálou La Seo projdete kolem budovy radnice a renesančního paláce Lonja, dříve centra obchodu, dnes sloužícího jako galerie. 
Co dovézt domů – Lokální sýry, tradiční šunku jamón i další regionální pochutiny seženete v tržnici Mercado Central nedaleko náměstí Pilar. Působivá budova s ozdobným proskleným průčelím nabízí skvělou možnost nasát autentickou atmosféru a nakoupit jedlé suvenýry.

Bavil Tě článek? Můžeš podpořit naši tvorbu!

Tvoříme cestovatelský obsah, přinášíme rozhovory se zajímavými osobnostmi a podrobné cestopisy s konkrétními radami. Tvorba takového obsahu něco stojí, budeme vděční za podporu naší práce! Využít můžeš QR kód nebo dar přímo zaslat na účet 2801829432/2010 s variabilním symbolem 111999.
Děkujeme!

QR kód pro podporu

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí