HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Vše o islandských vodopádech: Gullfos, Dettifoss a ty další

Vše o islandských vodopádech: Gullfos, Dettifoss a ty další

Islandské vodopády se pyšní nejen zajímavými názvy, ale i mnohými nej. Jednoznačně nejoblíbenější je pravděpodobně vodopád Gullfoss, nejvyšší je zase vodopád Glymur.

Gullfoss – Háifoss – Urriðafoss – Seljalandsfoss – Gljúfurárfoss – Ófærufoss – Skógafoss – Systrafoss –  Fagrifoss – Svartifoss – Fardagafoss – Múlafoss – Gufufoss – Hengifoss  – Selfoss  – Dettifoss – Hafragilsfoss – Réttarfoss – Vígabjargsfoss – Goðafoss – Dynjandi – Kerlingarfoss  – Barnafoss – Hraunfossar – Glymur – …

Tedy o čem je v předchozím odstavci, který zní jak tajné rozpočitadlo, řeč? Jedná se jen o krátký seznam islandských vodopádů. Rozhodně ne úplný, jak naznačují tři tečky, kterými je zakončen. Tohle jsou ty, které patří, minimálně podle turistických průvodců, mezi nejznámější. Mohou se totiž pyšnit některým z nej (jako například NEJvyšší – Glymur 198m, NEJvodnatější – Dettifoss)  nebo jsou jednoduše příhodně umístěny poblíž islandské hlavní okružní silnice číslo 1 či jiné, turisticky významné trasy.

Vodopády po překladu

Vzhledem k tomu, že islandské zeměpisné názvy jsou povětšinou popisné a jsou tudíž přeložitelné, můžeme si úvodní odstavec přečíst i následovně a islandský vodopád (islandsky foss) tak může být: Zlatý – Vysoký – Pstruhový – na prodané zemi – na Roklinové řece – Nesplavný – Lesní – Sester – Krásný – Černý – Minulých dní – na horském výběžku – Zamlžený – Visutý – Dělený – Padající – na Kozlové soutěsce – u ohrad (Rovný) – u skály zabití – Bohů – Burácející – Babský – Dětský – Lávové – Duní – …

Některé názvy a jejich překlad je zcela jasný. Někde se už můžeme pouze dohadovat, nořit se do historie, konzultovat s místními a významů pak stejně může být i více. Island ale oplývá i bezpočtem dalších vodopádů, třeba nepojmenovaných, které objevíte náhodou při toulkách krajinou. A protože fantazii se meze nekladou a islandština je řeč těžká, tak každý cestovatel jistě dodá i vlastní pojmenování – třeba pruhovaný, úzký, červený, široký, andělský, schovaný, občasný, bílý, studený…

K některému vás zaveze autobus, k dalšímu se jinak než broděním úzkou průrvou nedostanete, některé lze podejít, obejít, projít, na jiné narazíte náhodou, další naopak nenajdete, protože třeba díky teplému létu na čas vyschly. Ale netřeba zoufat, jinde kvůli tomu ledovec taje o stošest, takže letní přívaly padající vody v řece překvapí. Další se objevují naprosto nečekaně, vytékají jakoby odnikud a nebo mizí jakoby je země jen prosívala. Nebo na ně narazíte pod vrcholem hory, kde byste už čekali maximálně mraky a kamení.

Duha, kam se podíváš

Mým oblíbencem je Dettifoss. Padá na severu Islandu uprostřed kamenité pustiny do kaňonu řeky Jökulsá á Fjöllum. Obdivovat ho můžete hned z obou břehů. Dosažitelný je po štěrkových silnicích číslo 864 (východní, pravý břeh) nebo číslo 862 (západní, levý břeh), které vás dovedou na malá parkoviště, odkud vás čeká ještě krátká vycházka přímo k jeho horní hladině.

Vodopád se ale hlásí už zdaleka od cesty a trochu tajemně. V ocelově šedé krajině bez stromů je vidět jeho vodní tříšť unášená větrem na vzdálenost několika kilometrů. A pokud máte štěstí a počasí je vám nakloněno, uvidíte třeba i oblouk dvojité duhy. Samotnou sílu proudu ale oceníte až při pohledu zblízka. A můžete se dostat opravdu velmi blízko. Tak, že si na pěnící vodu můžete doslova sáhnout. Ale pozor, aby se vám z  ujíždějící vody nezatočila hlava, kameny jsou kluzké, řeka burácí, vzduch plný drobných vodních kapek. Poprvé jsem tady nad vodopádem zažila duhu, která vás omotá v kruhu kolem dokola.

Ale zpátky k vodopádu a faktům. Řeka stometrové šířky se v tomto místě láme v ostrém úhlu a padá do 45metrové hloubky mezi černé čedičové sloupy. Vodopád je proto vůči pozorovateli šikmo a pohled na něj je z každé strany odlišný. Na levém břehu si víc vychutnáte mohutnost jeho proudu, na pravé straně, díky bočnímu pohledu, vypadá řeka snad ještě dynamičtěji.

Nejvodnatější vodopád

Říká se o něm, že je nejvodnatější v Evropě. Ledovcová řeka v horách, jak zní doslovný překlad názvu řeky, má v místě Dettifossu průměrný průtok 193m3/s. (Pro rychlé srovnání: Vltava před Mělníkem má průměrný průtok 151m3/s, ale nikam nepadá.) V objemech protékající vody jsou ale velké rozdíly mezi létem a zimou. Maxima, až 500m3/s, dosahuje během léta, a to kvůli tajícímu ledovci Dyngjujökull v severní části ledovce Vatnajökull, ze kterého tato 2. nejdelší (206km) islandská řeka vytéká. Delší už je jen Þjorsá na jihu Islandu, která měří 230km.

Jökulsá á Fjöllum se ale může pyšnit největším islandským povodím 7.750km2. Protože je na druhou stranu tato část Islandu nejsušší oblastí na ostrově, tak v celkovém objemu vod tomuto povodí patří až 3. místo. Řeka ročně snese k pobřeží Severního ledového oceánu zhruba 5.000 tun bahna, písku a kamení. V denních objemech je to až 23 tun materiálu.

Kousek nad Dettifosem je ještě vodopád Selfoss. Deset metrů vysoký a protažený v podkovovitém útvaru obepíná řeku. Dál po proudu řeky pod Dettifossem jsou vodopády Hafragilsfoss a Réttarfoss.

Další islandské nej

Po levém břehu podél řeky vede oblíbený dvoudenní trek až dolů do kaňonu Ásbyrgi. K Dettifossu totiž patří další nej. Začíná zde nejdelší islandský kaňon. Je 25km dlouhý, až 500m široký a v mnoha místech jeho hloubka dosahuje ke 100m. Předpokládá se, že vznikl nadvakrát při obřích povodních z roztátého ledu ledovce po výbuchu sopky pod severní částí ledovce Vatnajökull. První z těchto povodní byly zhruba před 8.000 až 10.000 lety a druhé pak před 3.000 lety. Odhaduje se, že průtok v řece při povodních dosahoval až 900.000m3/s

Celá oblast je dnes jedním národním parkem. Nejprve byl už v roce 1973 na západní straně od řeky založen Národní park Jökulsárgljúfur. Vodopády se staly jeho součástí roku 1996. Od roku 2008 tento park propojil s Národním parkem Vatnajökull a vznikl tak největší národní park v Evropě (12 000km2).

A drobná perlička na závěr. Vodopád Dettifoss si teď můžete vychutnat ještě před cestou na Island a navíc z neobvyklého pohledu skrz kaňon od dolní hladiny řeky. Zahlédnout ho tak můžete v traileru nového filmu Prometheus režiséra Ridleyho Scotta. Tento sci-fi film, o kterém šuškanda šíří, že je to jakýsi prequel Vetřelce, jednoho z nejslavnějších režisérových filmů,  byl natáčen i na Islandu a to nejen v okolí Dettifossu. V hlavních rolích filmu, který má premiéru v letošním roce (v České republice na 7. června) hrají kromě islandské krajiny například Noomi Rapace, Charlize Theron, Michael Fassbender nebo Guy Pierce.Islandské vodopády se pyšní mnohými prvenstvími

Ale mezi námi, není nad to vidět Dettifoss v originálním provedení. Nebo si vyberete nějaký další z nabídky v prvním odstavci? Třeba vám při rozhodování, za kterým se určitě vydat pomůže řebříček, který jsme sestavili s naší skupinou při zájezdu na Island. Stupnice 1 až 10, kdy 1 – nuda, nelíbí, 10 – krása, nádhera, nejvíc líbí. A jak to tedy dopadlo? Vyhrál Gullfoss (9.15) následován vodopádem 2. Glymur (8.39), 3. Skógafoss (8.30), 4. Dettifoss (8.24), 5.Goðafoss (7.92), 6. Seljalandsfoss (7.71) and 7. Svartifoss (7.31).

export_hs_gallery

Dettifoss

Kristján Jónsson fjallaskáld

(20. júní 1842 – 9. apríl 1869)

Þar sem aldrei á grjóti gráu

gullin mót sólu hlæja blóm

og ginnhvítar öldur gljúfrin háu

grimmelfdum nísta heljarklóm

kveður þú, foss, minn forni vinur

með fimbulrómi sí og æ.

Undir þér bergið sterka stynur,

sem strá í næturkuldablæ.

Ve volném překladu:

Tam, kde se nikdy na šedém kamení

zlatý paprsek slunce nezasměje květinám

a nejbělejší vlny kruté řeky propichují

vysoké rokliny pekelnými drápy,

voláš ty, vodopád, můj dávný přítel

ledovým hlasem neustále.

Pod tebou pevný kámen vzdychá

než rozsype se v nočním chladném větru.

PS: Rýnské vodopády (Rheinfall) ve Švýcarsku jsou nejspíš vodnatější. Alespoň podle internetových zdrojů. V zimě je tam průtok 250m3/s a v létě až 600m3/s. Jsou 23m vysoké a 150m široké. Ale čísla jsou jen čísla. A na nich oblíbenost vodopádů nestojí a nepadá. ;).

Autorkou textu je Blanka Pöschlová z cestovní kanceláře Mundo, která pořádá zájezdy na Island.

Zkušenosti čtenářů

Pavel

Pěkný článek, přináší zajímavé informace. S těmi evropskými a islandskými „nej“ to je težké, ono to moc hezky na turisty zní, ale záleží kam až se ta evropa bere .. o Vatnajokullu se taky říká, že je největší v evropě, ale plošně o kousek větší ledovec je na špicberkách, Národní park severovýchodní grónsko má rozlohu 1 mil km2 atd. Ale hezkej článek, islandský vodopády jsou úžasný.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí