Špicberky 2007 (6) Ze stanu

Špicberky 2007 (6) Ze stanu

Dnes je dobrá příležitost začít citátem z knížky Roberta Edwina Pearyho Dobytí severní točny: „Obtíže a nebezpečí, jež hrozí arktické výpravě, jsou téměř nesčetné a nelze jich vypsáti jen v několika řádcích. Vedle zmíněných ledových trhlin je tu ještě hrůzný vichr, vánice, při níž na krok není viděti, krutá zima…“ Včera v noci totiž vítr zesílil tak, že podle našeho odhadu dosahoval síly vichřice, jelikož venku měl člověk co dělat, aby se udržel na nohou.

Stany ve snehu

Datum: 16.03.2007

Poloha: 77°56’N, 18°25’E

Počasí: vichřice, sněžení, zataženo, -3 až -11 °C

Vzdálenost: 0 km

Nálada: ležící, spící

Když kolem druhé hodiny ráno i náš náčelník Ondra prohlásil, že se mu to přestává líbit, jelikož se stany několikrát s námi málem vznesly, všichni jsme se svorně vysoukali z vyhřátých spacáků a asi hodinu jsme vylepšovali sněhovou zeď a ukotvovali stany.

Jak se říká – něco za něco. Takže krásné včerejší dopoledne jsme zaplatili skoro probdělou dnešní nocí. Doufali jsme, že ráno se počasí umoudří, ovšem nebylo tomu tak. Vítr sice zvolnil, ale začalo hustě sněžit a nebylo skoro nic vidět, takže naše šance na dnešní další postup byly ty tam.

Až okolo druhé hodiny odpoledne vítr skoro ustal a sněžení polevilo, tak jsme opět vylezli ven zkontrolovat tábor. Ze stanů už byly vidět prakticky jen špičky a v první chvíli jsme nemohli najít Zana, ale ten spal ve svém sněhovém pelíšku totálně zasněžený. Na zavolání zvedl hlavu a ležérně zívnul, co že ho rušíme ze spánku.

Pohled z naší vyhlídky na moře nás také ohromil, protože všude, kde ještě večer moře pokrývaly rozlámané kry až na obzor, teď byla jen bílá planina. V ten moment má člověk pocit, že je skutečně na konci světa, ale rychle si opět uvědomí, že je jen několik dní pochodu od nejbližší osady.

Teď nám nezbývá jen doufat, aby nám počasí dovolilo zítra odejít, abychom se dostali na naše cílové místo určení včas.

Posíláme Vám jednu fotku tábora z rána těsně před tím, než začalo sněžit – na těch dalších už totiž není skoro nic vidět.

Teď se zdá, že je venku lépe. Oteplilo se na necelé čtyři stupně pod nulou a tlak stále klesá. Ráno uvidíme, co se z toho vyvine. Teď už je venku totiž nefalšovaná arktická tma.

Více informací o expedici a diskusní fórum najdete na www.cestynasever.cz, odkud byl tento text převzat.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí