HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz KnihyNaHory.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Slaný krakovský preclík pod Wawelem

Slaný krakovský preclík pod Wawelem

Krakov a jeho bezprostřední okolí je místem, které se nedá poznat během několika dnů. Je potřeba se tam vracet. Malopolsko, kam regionálně spadá, má na Seznamu světového dědictví UNESCO zapsáno 8 z 19 polských položek. Jen tento samotný fakt v sobě obsahuje 8 důvodů, proč tam vyrazit.

Židovský preclík

„Je to obyčejný preclík (bagiel),“ řek by každý z nás. „Ne, je to obwarzanek,“ oponuje rodilý Krakovčan, přičemž oba máme na mysli víceméně stejnou pochutinu. „Původně se jednalo o identické pečivo, rozdíl byl v tom, zdali jedlík mluvil polsky nebo jidiš,“ vysvětluje Maria Balińska, autorka knihy věnované produktům polského pekařství. Ať tak či onak, až si „preclík“, nebo „krakovský preclík“ koupíte, vězte, že ten druhý To dotáhl až do Bruselu.

V záplavě eurounijní byrokracie jeden papír s číslem 510/2006 jasně deklaruje, že „obwarzanek krakowski je regionální potravinou, pečenou ve tvaru prstenu, tvořenou ze spirálovitě stočených pramenů těsta a má kulatý nebo oválný průřez“. Základní rozpoznávací znak prý má být jednoduchý. Je-li kroužek z jednoho kusu těsta, je  „obyčejný“, je-li spletený podobně jako cop z několika pramenů, je oficiálně regionální. Ovšem za jeho židovskou historií se dál vydejte už sami. Ať už do barokní Popperovy synagogy z roku 1620 nebo mnohem mladší synagogy Tempelské.

Wawel

Být v Krakově a minout královský hrad Wawel je stejně trestuhodné, jako být na vrcholu Řípu a ignorovat zdejší rotundu. Hrad stojící na vrcholu vápencového kopce, v jehož jeskyni měl dle legendy pobývat drak. Samotné královské sídlo se shlíží ve vlnách Visly a zabírá úctyhodnou plochu  více než sedmi tisíc metrů čtverečních.

Ve zdejších zdech je zabudovaná složitá polská historie. Poslední slova nejsou literární nadsázkou, hrad se po různých požárech přebudovával a upravoval podle představ jeho vlastníků. Je na příliš nápadném a důležitém místě, než aby se mu vyhnulo dobývání, katastrofy a dočasný pobyt cizích vojsk – například v Době nacistické okupace tady sídlil zavilý nacista Hans Frank. Shoda příjmení s jiným Frankem, který sídlil v téže době na pražském hradu, je čistě náhodná. A když už tam budete, nezapomeňte se podívat na košický poklad zlatých mincí, který je v prostorách hradu vystavený do 22. 6. 2012.

Sůl kam se podíváš

Hovory v solných dolech ve Wieličce se točí okolo soli. Jeden z nejsofistikovanějších dotazů zazněl z úst asi desetiletého chlapce a vůbec se netýkal zdejší stabilní vlhkosti, teploty nebo odkud se ty hromady soli vlastně vzaly. „Když jsou slzy slané, proč mě nepálí v očích?“ Zvládli byste odpovědět?

Zdejší solný důl je zahrnutý na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Po právu sI to zaslouží, těžba zde probíhala od 13. století do novověku, takže se  tady zachovala kontinuální řada těžebních systému a mechanismů. Zatímco UNESCO ve svých materiálech popisuje sedm úrovních ležící v hloubce mezi 57 až 198 metry, některé encyklopedie jsou rozmáchlejší a mluví o devíti patrech a hloubce až 327 metrů. Důl navštíví zhruba milion turistů ročně, což je z hlediska příjmů velmi zajímavé číslo. Běžný individuální turista nevyžadující tlumočníka zaplatí 49 zlotých, což v závislosti na kursu sahá k částce 300,-Kč. Znásobte si to milionem.

Ojcovský národní park

„V záplavě rašelinišť, mokřadů, pralesů, přímořských písčin a vysokých hor je Ojcovský národní park mezi polskými parky výjimkou – jako jediný totiž zahrnuje výhradně krasové území říčky Pradnik a jejího přítoku Saspowky v Krakovso-Čenstochovské plošině na jihovýchodě Polska asi 16 km severně od Krakova,“ píše Miloš Anděra v objemné publikaci Národní parky Evropy. Je sice v rámci Polska parkem nejmenším, ale ne nadarmo se říká, že co je malé, to je milé. Zdejší jurské vápence jsou plné zkamenělin a květena zahrnuje přes 100 druhů cévnatých rostlin.

export_hs_gallery

Amonit – netopýr – žížala

Přestože tato tři zvířata obývala stejný prostor, neměla moc šancí se potkat. Amonité, mohutní, dnes již vyhynulí hlavonožci se dají najít už jen jako fosilie. Netopýr, který se dostal dokonce do znaku zdejšího národního parku, osídlil vzdušný prostor (je jich tady 17 druhů), zatímco žížala svítivá osídlila podzemí. Poslední jmenovaná nemá své nezvyklé jméno náhodou. Skutečně totiž dokáže světélkovat.

Tip na kešku

GC204ZZ – Kabaret Tato keš vás zavede přímo do historického centra Krakova

Seriál POZNEJTE POLSKO připravujeme s Polským institutem v Praze a polskou leteckou společností LOT.

„S LOTem se do Krakova dostanete snadno z Prahy s jedním přestupem ve Varšavě, přímé lety létají z Vídně.“

Lot logo

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: