Cestovatelé od antiky po 20. století

Nové motýly, savce i geomorfologické poznatky přivážel ze svých cest do Asie ruský přírodovědec Grumm-Gržimajlo. Za své zásluhy si vysloužil pozici viceprezida Geografické společnosti SSSR.

Dlouhou cestu do Asie podnikl spolu se svým přítelem rakouský jezuitský misionář. Spatřil značnou čáct Číny, Indie a zejména Tibetu.

Cesty na sever Kanady podnikal Francouz Grossvilliers zejména kvůli kožešinám. Přesto přispěl k poznání oblasti u Hudsonova zálivu.

Do vnitrozemí Austrálie se několikrát vydal Brit Grey. Asutralský kontinent ale zkoumal i z moře, a když se mu jednoho dne rozbily čluny o útesy, čelila jeho výprava drsné cestě bez dostatečných zásob.

Smutné životní okolnosti dovedly Brita Grenfella až do Afriky, kde působil nejen jako misionář, ale i jako geograf v oblasti Konga.

Četné cesty do vnitrozemí Austrálie podnikal August Charles Gregory. Díky nim se na mapě objevily nové řeky, pohoří i pastviny.

Smutný konec měla velká výprava na sever. Ani její vůdce Greely nezabránil smrti hladem a kurdějemi většiny účastníků. Sám ale přežil a vydel svůj deník z hrůzostrašné cesty.

Celých pět let strávil Francouz Grandidier na ostrově Madagaskar. Zabýval se místními obyvateli, faunou, flórou i geografií. Díky němu dnes známe vnitrozemí ostrova opravdu podrobně.

Dánové se obávali Angličanů v oblasti Grónska, a proto vypravili na ostrov i svou výpravu. Jejím velením byl pověřen námořní důstojník W. A. Grrah.

Za neuvěřitelných dvanáct měsíců prošel Němec Götzen napříč africkým kontinentem. Přinesl spoustu nových poznámek z oblasti rozvodí dvou velkých řek, Nilu a Konga.

Dvě cesty kolem světa podnikl ruský mořeplavec Golovnin. Ta první byla ovšem méně vydařená kvůli dvojímu zajetí, nejprve Brity a později Japonci.

Ruy de Sequiera byl významným evropským cestovatelem díky překročení rovníku. V Africe objevil Kamerunskou horu, ústí několika řek a prozkoumal pobřeží podél Guinejského zálivu.

Významným portugalským objevitelem byl Francisco Serrão, který objevil do té doby velmi hledané Moluky. Na svůj „objevitelský účet“ si však mohl připsat několik dalších indonéských ostrovů.

Několikrát se N.A. Severcov vydal do Střední Asie, aby tu mohl zkoumat zejména pohoří Ťan-šan. Na základě svých poznatků vytvořil Severcov geologickou mapu a obsáhlou vědeckou monografii tohoto pohoří.

E.H. Shackletona lze označit za opravdového bojovníka. Po řadě neúspěšných pokusů o dobytí jižního pólu, kdy musel čelit se svými muži divokým polárním podmínkám se nevzdal. Bohužel Shackletonova expedice zaznamela úspěch teprve až po jeho smrti.