HedvabnaStezka.cz SvetOutdooru.cz SvetBehu.cz TuleniPasy.cz Padler.cz FestivalObzory.cz SnowFilmFest.cz ExpedicniKamera.cz

Rok na vsi aneb treking v Banátu

Rok na vsi aneb treking v Banátu

  Mezi kopci pokrytými bukovým pralesem uvidíte louky a pastviny. Na některých najdete české vesnice. V každém domku žijí pohostinní lidé, kteří mluví česky a žijí už sto padesát let stejným, civilizací téměř nedotčeným způsobem.

Šli jsme od vesnice k vesnici. Ze Svaté Heleny na starobylý Gerník. Pak na Rovensko, nádherně položené na horských loukách. Divočinou do Bígru. Tam mají nejkrásnější chalupy. A nakonec do Eibentálu, který se pyšní výhledem na Dunaj.

Průvod řechtáků prochází mezi starými chalupami, ohlašuje začátek velkopátečních bohoslužeb. Zvony dnes nezvoní. Z malovaných vrat vychází vyšňořené ženy. Mají kroje, pod nimi slavnostní háčkované punčochy. Nejedna z nich je štupovala do rána. Pod černými šátky se ale skrývají jen samé vrásky. Věkový průměr obyvatel Gerníku odhaduji na šedesát.

Sousedky jdou v chumlech a drbou, sousedi hodnotí události posledních dní. Před kostelem se schází celá vesnice. Hurá. Konečně vidím partičku náctiletých v džínách a černých kožených bundičkách. Zrovna diskutují nejnovější hity a půjčují si navzájem jednoho stařičkého walkmana. Rumunský kněz, který se za půl roku naučil solidně česky, zahajuje procesí. Od zastavení k zastaveníposlouchám nádherný zpěv. Je krásné počasí, kvetou třešně a ptáci štěbetají. Na protějším kopci sedí jedna chaloupka vedle druhé. Je to nesmírná romantika. A taky trochu sci-fi. Štípu se do ruky – že by nějaký přesun v časoprostoru?

Letní výlet z Rovenska přes bukový prales do Bígru

Rovensko leží na vyhlídce zvlněných kopců a má pěknou staročeskou náves. Všude okolo se táhnou louky, na kterých v horkém letním slunci zraje seno. Babičky jako z „Babičky“ pohrabují a vrší vysoké kupky. Sem tam projede povoz tažený koněm, včely hučí, květy jsou cítit těžkou vůní. Den se pomalu sklání a u Pražáků na Rovensku se slivovicí nešetří. Dlouho do noci si povídáme.

Zítra máme celý den na to, abychom se dostali do Bígru. Paní domácí na nás nevěřícně hledí a kroutí hlavou. Vždyť je to 30 kilometrů přes bukový prales plný medvědů a vlků!Potkali jsme naštěstí jen skupinku rumunských dětí, které pásly ovce. Narazili jsme na zbytky zarostlé železnice. Dokud ještě někdo v tomto širokém údolí žil, sloužila dřevařům. Dnes už jsou to jen osiřelé ovocné stromy, které prozrazují lidskou přítomnost. Je po poledni, sluníčko pálí a my si leháme k zurčící řece, abychom načerpali sil. Netušíme, že nás čeká průchod roklí, kde na několik hodin ztratíme cestu a budeme se muset prodírat skalami a houštím ve směru „přímo za nosem“. Už se stmívalo, když se objevily  domky Bígru, a lidé proudili z večerní bohoslužby.

Na silvestrovskou tancovačku

Vrchovina vysoko nad obrovskými meandry Dunaje je pokrytá sněhem. Křupe pod nohama a my přidáváme do kroku. Stmívá se. Tentokráte se ale nevracíme z výletu do útulného tepla za kamny, abychom strávili večer na „táčkách“ s místními. Uháníme na zábavu. V dálce už ze tmy vylézají staré chalupy a neomylně míříme do restaurace U Pepsiho. Tady budeme dlouho do noci slavit příchod nového roku. A to balkánsky, staročesky i po našem. A ráno? Rychle do kostela na bohoslužbu! Ta nesmí žádný den chybět, natož ten novoroční!

Před dvaceti lety do Banátu zavítala vznikající CK Kudrna. Parta romantiků se do místa okamžitě zamilovala a navázala kontakty s místními. Majitel cestovky, Vilda Dvořák, si tu dokonce koupil a zrekonstruoval několik chalup. Není tedy divu, že je dnes CK Kudrna specialistou na Banát. Zájezdů se můžete se zúčastnit po celý rok – na velikonoce, v létě, babím létě i na silvestra. Budete bydlet v rodinách, poznávat kulturu i přírodní krásy jednoho dunajského meandru. Více na www.Kudrna.cz/pastorale.

Zkušenosti čtenářů

eva

Nelíbí se mi, když emigranti tvoří komunity. Pak totiž vlastně nepatří nikam. Nejsou už příslušníci své bývalé vlasti, ale ani se neintegrovali v novém státě. Podle mne by se měli plně asimilovat do nové společnosti. Právě komunity přistěhovalců pak často dělají problémy, když se jejich zvyky neslučují se zvyky – a kolikrát i zákony – států, do nichž je nikdo nenutil se vystěhovat. Tím nemyslím zrovna Čechy v Rumunsku, ale myslím, že tím, že se přistěhovalci izolují, pak často zaostávají.

Adam Pohl
eva:

To Eva:
Líbit se Vám to nemusí, ale je to fakt. Když byste byla donucena jakýmikoliv okolnostmi opustit svou zemi, kde jste žila celý život, ať už je jakkoliv dlouhý, a pokud tento úděl společně s Vámi sdílí i jiní lidé stejné řeči a kultury, jistou potřebu sounáležitosti máte. O to větší, čím odlišnější je místo, kde jste musela emigrovat.

To Danča:
Ono to není o jedné cestovce, jezdí tam snad všechny české cestovky, ale o obecném trendu globálního cestování. Nelze bez větších důsledků na místní kulturu cestovat kamkoliv ať už se bavíme o Banátu, Keni, nebo Irian Jaya. Nejedná se ani tak o podivný skanzen, jako spíš místo, které díky pracovní situaci a vykořenění opouštějí mladí a schopní ve větším množství než je pro udržitelnou míru dobré. Cestovní ruch, je pak kolikrát pojítkem české menšiny se svou domovinou, nejen ve formě peněz z turismu, ale i vzájemnou výměnou kulturně společenskou, důležitou pro každou komunitu mimo svou domovinu.

JakubP
eva:

no, Evo, nevím, co víte o Banátu, ale zdejší Češi nejsou žádní emigranti. Přijeli sem dobrovolně osídlit svou tehdejší vlast – Rakousko-Uhersko, oni zde vykáceli lesy, obdělali pole, založili vesnice. Teprve po 1. svět. válce připadl Banát Rumunsku. Banát je multietnický, najdete tu Rumuny, Čechy, Srby, i Slováky. A mimochodem – rozdíl ve vizáži českých a rumunských vesniček je patrný na první pohled, zejména pokud jde o pořádek a udržovanost. Takže přizpůsobovat se nepořádnosti by asi nebylo úplně dobré.

Danča

Hm, CK Kudrna mám obecně dost ráda, ale co se českých vesniček v Banátu týká, musím říct, že podle mého názoru se Kudrnovcům podařilo dost nešťastným způsobem nabourat běžný život v těch vesničkách a udělat z toho takový podivný skanzen, kde místní lidi jen čekají, až přijede další autobus turistů a přiveze jim peníze 🙁

Jirka

Vůbec není pravda, že by naši krajané v Banátu seděli za pecí a čekali na daší autobus turistů, co jim přiveze peníze. Je to naštěstí hodně zvrácená představa. Cestování do Banátu není charita, krajané nabízí své služby a produkty za příjemný peníz a za vším co dostanete v Banátu od Čechů na stůl je spousta opravdové manuální práce, která zřejmě pozornosti Danči uniká. Využívání služeb místních je dobré jak pro turisty, tak pro místní. Samozřejmě nemluvím o těch, kteří rajtují po Banátu na čtyčkolkách a likvidují místní krajinu. Bohužel i taková trdla mezi sebou máme.

Jana

Kudrna Banát neuvěřitelně poničil. Vozí tam autobusy turistů, rejžuje peníze a profituje z chudáků krajanů. Vilda Dvořák fuuuuuj!

Chosé

Chlapče jestli je někdo trdlo ,tak jsi to ty .

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář:

Články v okolí